Co je to tu za podivný chaos? napadne vás hned, jak vstoupíte do třídy 1. M v Základní škole Horka nad Moravou. Lavice nejsou uspořádané klasicky v řadách, ale seskupené po dvou až čtyřech v jedné části třídy, v druhé jsou vyskládané malé koberečky a na nich děti provádějí různé činnosti. Někdo ve dvojici počítá příklady a ze správných výsledků se mu pak skládá obrázek, jiný pracuje sám a třeba přiřazuje ke slovům od jednoho písmene správné věci, a pak si je zapisuje do písanky.
Děti různě přecházejí po třídě, berou si pomůcky, pak se vrací na svá místa do lavic. Mezi nimi se zastavují dvě paní učitelky a kontrolují je nebo jim pomáhají. Žáci diskutují o správných výsledcích, ale přitom je tu klid, který ještě podporuje relaxační hudba. První dojem o chaosu je třeba si hned opravit, protože tady to funguje spíš jako v mraveništi - každý kromě novinářské návštěvy přesně ví, co má dělat. "Během prvních měsíců jsme se snažily děti naučit, jak pracovat s pomůckami, a zavést nějaká pravidla, díky kterým teď takhle můžeme pracovat," popisuje první z učitelek Daniela Hrnková.
V této první třídě se učí podle Montessori pedagogiky, takže v ní platí trochu jiné metody, než bývá obvyklé. Dnes začínali dvouhodinovkou matematiky a češtiny. Každý žák si mohl vybrat, jaké činnosti se chce věnovat. "Je to výhodné, protože děti, které jsou pomalejší, mohou plnit jednodušší úkoly a postupně si přidávat. Naopak třeba tamhleten chlapec u okna už umí velmi dobře číst, takže jednoduché úkoly přeskočil a rovnou si vybral ty těžší," vysvětluje Klára Hánková, která učí v páru druhým rokem.
Díky tomu, že jsou ve třídě dvě, mohou se individuálně věnovat více dětem. Žáci vědí, že když jsou na koberci, mají se obracet na paní učitelku Danielu, a když v lavicích, tak na paní učitelku Kláru. Ve dvou se také dá s dětmi naplánovat více činností. Například ve druhé třídě začínají paní učitelky hodinu čtení s porozuměním rozdělením žáků na dvě poloviny. Ty si pak za zády posílají drobné podzimní plody - kaštany či žaludy. Nesmějí se na ně dívat a mají po hmatu poznat, co si posílají. Zároveň by si to ale neměli říkat, což je těžké uhlídat i ve třinácti dětech. Kdyby byl had složený ze všech šestadvaceti dětí, šlo by to jen obtížně.
Peníze na druhého učitele se budou hledat snáz
Aby mohli být ve třídě dva učitelé, jsou k tomu nutné především peníze. Ty Základní škola Horka nad Moravou dostala díky projektu Pomáháme školám k úspěchu, do nějž se zapojila v roce 2012. Jinak by si mohla dovolit platit dva učitele ve třídě místo jednoho jen těžko.
Od letošního roku už se jim podařilo vyčlenit peníze díky změně financování regionálního školství. Nově školy nedostávají peníze podle počtu žáků, ale podle počtu odučených hodin. Každé škole koeficient určí maximální počet učitelů, na který může dostat od státu peníze. U většiny z nich je to více, než si mohly dovolit doposud, takže ředitelé mohou peníze využít právě třeba pro párové učení nebo půlení hodin. Novela zákona sice začíná platit až od ledna 2020, ale díky rozvojovému programu dostali ředitelé peníze podle nového vzoru už od září.
Párové neboli tandemové učení je dobré zejména pro absolventy nebo začínající učitele. Druhý z páru bývá už zkušený kantor a nováčka může podržet v prvních těžkých chvílích před třídou. Když se řeší, proč mladí pedagogové odcházejí ze školství, je to často proto, že se na ně hned ze začátku nahrne kupa povinností a nových situací, třeba řešení kázeňských problémů nebo těžká komunikace s rodiči. Když je na to mladý učitel sám, může to vzdát a do školství se už nikdy nevrátí.
"Když jsem začínal já, také jsem dostal těžkou třídu a chtěl to vzdát. Naštěstí jsem si pomoc vyhledal a udržel se. Našim učitelům se snažíme poskytnout maximální podporu, ať už je to učení v páru, společně připravené úvodní hodiny, mentoring, konzultace či reflexe odučených lekcí," říká učitel angličtiny a zástupce ředitelky Miroslav Kubíček.
Ideální případ je podle něj mladá učitelka Lenka Rýznarová. Mohla jako absolventka nastoupit kamkoli jako plnohodnotný pedagog, ale stála zrovna o tuto školu a chtěla si být jistá, že bude připravená. Působila rok jako asistentka pedagoga ve čtvrté třídě. "Letos po paní učitelce, která odešla na mateřskou, přebrala třídnictví a k tomu učí ve druhé třídě jako párová učitelka při hodinách čtení se zkušenější Soňou Pavlíkovou," popisuje Kubíček.
"Určitě mi to pomáhá - když si něčím nejsem jistá, vím, že je tu někdo, s kým se můžu poradit. Třeba když začínám s nějakou novou metodou," míní Rýznarová. Předávání zkušeností ale není jednostranné. "Všem zdůrazňuji, že se učí i zkušenější pedagogové od toho nového, který zase může přinést svěží vítr či nějaké nové přístupy," připomíná Kubíček. Dvoje oči toho také víc vidí, takže mohou snáze odhalit třeba nějaký problém u žáka, kterého by si jeden učitel nevšiml.
Návody nejsou, učitelé si musí zkušenosti předávat
Příprava na takové hodiny je ale náročnější. "Ze začátku jsme se scházely po vyučování, ale každá končila jinak a bylo těžké to sladit, takže jsme často bývaly ve škole až do večera. Nyní toho hodně naplánujeme v pátek a přes víkend a v týdnu už jen dolaďujeme detaily," popisuje Daniela Hrnková, která poprvé učila v tandemu před třemi lety.
Nebylo jednoduché takové hodiny připravovat, protože k tomu neexistují žádné návody či školení. Jediné, co funguje, je předávání zkušeností mezi učiteli navzájem. Kantoři tak nejvíce čerpali od kolegů z ostatních škol zapojených do projektu Pomáháme školám k úspěchu, jako je Základní škola Mendelova v Karviné či škola v pražských Kunraticích.
Prvním krokem je vytvořit ve škole takové prostředí, aby se učitelé nebáli otevřít výuku. Díky tomu si mohou uvědomit, že něco nezvládají tak dobře, jak by chtěli, a společně o výuce přemýšlejí. To, jestli se jim práce daří, vidí především na svých žácích. Každý učitel může odučit v páru jen omezený počet hodin, právě kvůli náročnější přípravě. "I pár hodin za rok ale udělá opravdu hodně. Vidím to na našich učitelích, jak jim to pomohlo," říká Kubíček.
Článek vznikl ve spolupráci s Nadací The Kellner Family Foundation.
