Vážený pane inženýre,
se zneklidněním jsem zaznamenal skutečnost, že server Aktuálně.cz přinesl dnes článek novinářky Martiny Machové "Hlavní sponzor ČSSD? Dle spisu řízený zbrojní agent StB". Uvědomuji si samozřejmě, že jeho zveřejnění je - mimo jiné - vedeno také snahou narušit proklamované úsilí nového vedení Ústavu pro studium totalitních režimů profilovat tuto instituci jako nestranickou. Opakovaně zdůrazňuji, že posláním Ústavu není zasahovat do politického předvolebního boje. Bohužel, vnitřní podmínky v něm jsou stále nastaveny tak, že tyto nepřípustné praktiky umožňují. Během krátké doby, po niž stojím v jeho čele, jsem ještě nestačil vybudovat mechanismy, které by tomu zabránily.
Celou situaci jsem ovšem neprodleně prověřil. Zjistil jsem, že autorka využila svého práva, zaručeného zákonem, svobodně v Archivu bezpečnostních složek studovat. Toto její právo nikdo omezovat ani nemůže, ani nechce, jakkoliv právě ze snahy uzavřít fondy ABS svobodnému studiu některé politické kruhy nové vedení Ústavu obviňují. Proto, na základě její badatelské žádosti, Archiv paní Machové zpřístupnil materiály, o které projevila zájem. Na jejich zveřejnění a dalším zpracování nemá ani Ústav pro studium totalitních režimů ani Archiv bezpečnostních složek žádný podíl.
Ve svém článku se Martina Machová odvolávala na vyjádření Martina Slávika, pracovníka Ústavu pro studium totalitních režimů. Pan Slávik je u nás zaměstnán jako vedoucí oddělení rozvoje evidencí, tedy na pozici, která není typická pro sdělování podobných informací. Když jsem se jej ptal po důvodech svého počínání, sdělil mi, že se pokládá za odborníka v této věci a že neviděl důvod, proč by paní novinářce neměl na její dotazy odpovědět. Moji námitku, že tím mohl snahu o nestranické vystupování Ústavu v očích veřejnosti poškodit, neakceptoval. Jeho vystoupení mu umožnila skutečnost, že bývalý ředitel 20. února 2010, tedy tři dny po zveřejnění výsledků výběrového řízení na nového šéfa Ústavu, zrušil platnost interní směrnice, která upravovala styk pracovníků se sdělovacími prostředky a tuto praxi neumožňovala. Její platnost jsem na základě těchto událostí neprodleně obnovil.
K věci samé si Vám dovolím sdělit, že ve fondech Archivu bezpečnostních složek jsou skutečně uloženy dokumenty, vypovídající o akci "Malachit", za níž se skrývá osoba Thomase Melicha, nar. 28. května 1952 v Praze. Jejich zveřejnění na internetu není s ohledem na ustanovení platného zákona možné, dal jsem však pokyn, aby Vám byly v digitalizované podobě dány k dispozici. Je samozřejmě také možné, abyste si jej buď Vy osobně, nebo Vámi pověřený zástupce prostudoval v badatelně Archivu bezpečnostních složek. Podotýkám současné, že součástí inkriminovaného svazku není tzv. "vázací akt", jehož zveřejnění požadujete, že však obsahuje tzv. "memorandum", v němž se podrobně píše o průběhu "vázací schůzky" s objektem.
Podle tehdy platných směrnic (jsou zveřejněny na webových stránkách ÚSTR, konkrétně na odkazu http://www.ustrcr.cz/data/pdf/rozkazy/smernice/rmv_8_1972.pdf) nemusel být v některých případech dopis kontaktované osoby vyžadován. Informace, že zmiňovaná osoba je vedena v materiálech, spravovaných Archivem bezpečnostních složek, vzniklých činností represivních sil bývalého komunistického režimu, je rovněž veřejně přístupná na webových stránkách www.abscr.cz, konkrétně na odkazu http://www.abscr.cz/cs/vyhledavani-archivni-pomucky.
Vážený pane inženýre, ujišťuji Vás, že vedení Ústavu pro studium totalitních režimů není ve své činnosti vedeno žádnými politickými motivy ani snahou prospět té či oné politické straně, nýbrž pouze snahou "zkoumat a nestranně hodnotit" (zák. č. 181/2007) naši minulost.
V dokonalé úctě
