Jak dětem škodí tablety a televize? Hůře přemýšlejí i tráví

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
23. 2. 2015 17:55
Nejen potíže s chápáním mluveného slova. Technika může u dětí způsobit i potíže s pamětí. A když se při jídle dívají na televizi, tak i se zažíváním. V rozhovoru na to upozorňuje neurolog Jakub Hort.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Vojtěch Marek

Praha - Tablety, televize a počítače rozmazlily dnešní děti natolik, že ve škole neporozumějí běžnému vyprávění pohádky. Bez obrazového doprovodu se neobejdou, popsalo minulý týden Aktuálně.cz. Pokud jim totiž rodiče nečtou, zakrní dětem příslušné centrum mozku.

Podle odhadů pedagogických psychologů a dětských neurologů, u kterých problémoví školáci končí, má potíže s koncentrací na mluvené slovo dokonce dvacet procent dnešních prvňáčků. U mnohých přetrvají problémy do dospělosti.

Ukazuje se však, že problém může být ještě hlubší. Docent Jakub Hort z Neurologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Fakultní nemocnice v Motole v rozhovoru pro Aktuálně.cz upozorňuje, že moderní technika může způsobit i další komplikace: problémy s pamětí, abstraktním myšlením, ba i zažíváním.

Učitelé nejmenších dětí se shodují, že až pětina prvňáčků nedokáže vnímat mluvený projev, pokud ho nedoprovodí obraz. Čím to je?

Děti se dnes velmi brzy setkávají s moderními technologiemi, například s telefony a počítači. Pokud slyší pohádky, tak jen v té podobě, při které je slovo doprovázeno obrazem. Příběhy už jim téměř nikdo nepředčítá a nevypráví. Nejsou potom navyklé zvukové informace zpracovávat. Mají problém je vstřebat a soustředit se na ně. To je první důvod. Další příčina tkví v takzvaném multitaskingu – děti jsou navyklé dělat víc věcí najednou.

V čem je špatný multitasking? Jak to ovlivňuje porozumění mluvenému slovu?

Dítě je obecně nesoustředěné. Mluvíme o fragmentaci osobnosti. Dnešní děti jsou zvyklé odbíhat od jedné činnost ke druhé. Mají tak velké množství hraček, že u jedné těžko vydrží. To dnešní děti také výrazně hendikepuje.

Jak? Co se děje s jejich mozkem?

Vnímání dnešních dětí je velmi povrchní, nesoustředěné a krátkodobé. Je to dáno tím, že se dostatečně nestimuluje část spánkového laloku, která souvisí se sluchem, a potom jiná část spánkového laloku, která souvisí s pamětí. Místo toho se cvičí buď jen takzvaný okcipitální lalok, kde se zpracovává zraková informace, nebo se stimulují obě centra přes zrak a sluch současně. Děti potom mohou mít problém dělat věci pořádně. Mohou mít potíže nejen s nasloucháním, ale také s pamětí nebo abstraktním myšlením. Vede to k určité segmentaci pozornosti.

Zůstane jim tato nedokonalost napořád, nebo se mohou některé dovednosti časem doučit?

Mělo by se to dát spravit, ale je to složitější. Je to jako s cizími jazyky. Pokud se je naučíte v nízkém věku, umíte je velmi dobře. Paměťová stopa, která se v mozku vytvoří, je totiž fixována velmi dobře. Spoje v mozku jsou pevnější. Naučit se něco v pozdějším věku vyžaduje mnohem větší úsilí. A ne každému se to povede.

Co televize a jídlo? Nakolik může ovlivnit vývoj dítěte skutečnost, že se při obědě dívá na pohádku nebo surfuje na internetu?

I tady vzniká samozřejmě problém. Jsme zpátky u zmíněného multitaskingu. Doba oběda by měla být skutečně chvíle, kdy se dítě soustředí jen na jídlo. Jakákoliv další činnost je nežádoucí. Děti by si neměly vytvářet dojem, že je normální, že k jakékoliv činnosti neustále běží audiovizuální stimulace. Navíc nervová soustava je nadřazena soustavě trávicí. Takže dítě, které při obědě sleduje pohádku, nemusí dostatečně přijatou potravu strávit. Mohou vznikat poruchy trávicího traktu jako pálení žáhy nebo zažívací potíže. Už východní nauky a čínská medicína lidi nabádaly, aby se na jídlo a jeho chuť i vůni soustředili.

Nakolik tedy obklopovat děti moderní technikou? Je správné, že dnes mají prakticky všechny děti od raných školních let mobilní telefon?

Rozumím potřebám dnešních rodičů vybavit své dítě moderní technikou. Společnost to do jisté míry vyžaduje, navíc je to praktické. Mělo by se k tomu ale přistupovat střídmě – už jen kvůli přebytku vlnových frekvencí, které nás každý den obklopují. Tato otázka sice stále není dořešena, ale radiové vlny z mobilních telefonů, wifi a satelitů budou mít také na činnost mozku a paměť určitý vliv. Bylo to prokázáno u starších mobilních telefonů, které mozek zahřívaly, protože měly velký výkon. Dneska už výkon telefonů tak velký není, ale zase nám vlnových frekvencí přibývá. Předpokládá se, že mají vliv třeba na pozornost a kvalitu spánku.

Co byste tedy doporučil rodičům malých dětí?

Zní to trochu absurdně a paradoxně, protože doba nás všechny nutí používat stále častěji moderní techniku, ale doporučoval bych jim trávit čas s dětmi i bez této techniky. Není to vždy tak, že moderní technologie přinášejí užitek.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 32 minutami

Berlín koupí 15 000 bytů od firem Vonovia a Deutsche Wohnen, město za ně zaplatí 2,4 miliardy eur

Město Berlín koupí za 2,46 miliardy eur (62,2 miliardy Kč) téměř 15 000 bytů od společností Vonovia a Deutsche Wohnen, které nabízejí nájemní bydlení. Firmy to v pátek oznámily v tiskové zprávě. Akvizice přichází jen několik dní před volbami do zastupitelstva německého hlavního města, a nedostatek bytů a rychle rostoucí nájmy se staly žhavým předvolebním tématem. Spolu s volbami do městského zastupitelstva se má konat i poradní referendum o vyvlastnění obou bytových společností.

Deutsche Wohnen prodá městu 10 700 bytů, Vonovia pak 4250 bytů. Vonovia je v Německu největší firma zaměřená na pronájem bytů a nyní je v procesu převzetí svého menšího konkurenta Deutsche Wohnen. Spojením obou podniků má vzniknout bytový gigant zhruba s 550 000 byty v hodnotě více než 80 miliard eur.

S cílem získat pro transakci politickou podporu, obě společnosti slíbily, že omezí pravidelné zvyšování nájmů v Berlíně. Rovněž nabídly k prodeji městu zhruba 20 000 bytů za dvě miliardy eur. Skupina, která stojí za vyhlášením referenda, ale tyto návrhy kritizovala a v pátek zopakovala nesouhlas s transakcí. Ta byla oznámena v květnu.

Ředitel Vonovie Rolf Buch ale tvrdí, že cena je spravedlivá. "Tímto prodejem bytového fondu v Berlíně městským bytovým podnikům plníme hlavní slib daný berlínskému senátu. Prodáváme byty za spravedlivou cenu."

Transakce je v hlavním městě Německa považována za největší svého druhu za dlouhou dobu. Fond obecních bytů se zvýší přibližně na 355 000, což je zhruba pětina z 1,67 milionu nájemních bytů v Berlíně. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy