Dalšími čtyřmi radními veřejnoprávní televize na standardní funkční období zvolili poslanci bývalého ředitele Českého rozhlasu Vlastimila Ježka, někdejší novinářku a bývalou členku Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Miladu Richterovou, bývalého šéfa zpravodajství České televize Karla Nováka a bývalého předsedu Rady Českého rozhlasu Petra Šafaříka.
Poslanci vybírali členy Rady ČT veřejnou volbou pomocí hlasovacího zařízení, zatímco v minulosti hlasovali tajně prostřednictvím volebních lístků se jmény kandidátů. Opozice se tohoto hlasování neúčastnila.
Při předchozím pokusu o volbu radních veřejnoprávní televize na začátku června vznášela opozice pochybnosti o tom, zda je volba skutečně tajná. Tajnost volby zpochybnil například předseda SPD Tomio Okamura. "Při minulé tajné volbě členů Rady České televize jsem osobně viděl vládní poslance, jak ukazují vládním členům volební komise svůj vyplněný volební lístek, a až poté ho vhodili do urny," řekl tehdy. Koaliční politici to ale odmítli.
Když poslanci rozhodovali na návrh volební komise o tom, zda volba členů televizní rady bude tajná, hlasy vládní koaliční většiny to neumožnily. Poslanci tak hlasovali veřejně. Vyvolalo to reakci opozičních klubů ANO a SPD, které se volby rozhodly neúčastnit.
Část rady se měla volit už v minulém volebním období
Sněmovna volila šestici radních České televize v březnu a v dubnu. V březnu zvolila v prvních kolech bývalého ředitele ostravského studia ČT Ilju Racka. V dubnových druhých kolech pak žádný z kandidátů nezískal dostatečný počet poslaneckých hlasů a pět míst zůstalo v Radě ČT neobsazených. Z vyjádření poslanců vládní většiny tehdy vyplynulo, že se zástupci koalice na kandidátech, kteří měli být zvoleni, dohodli. Někteří poslanci ale dohodu zřejmě nerespektovali.
Část členů Rady ČT měla sněmovna volit už v minulém volebním obdobím. Kluby tehdejší opozice ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN i za přispění tehdy vládní sociální demokracie volbu zablokovaly.
Rada veřejnoprávní televize má ze zákona 15 členů a je stejně jako u ostatních veřejnoprávních médií nástrojem veřejnosti pro její kontrolu. Mezi nejdůležitější pravomoci patří schvalování rozpočtu televize a volba nebo odvolávání jejího generálního ředitele.
