V Praze v přístavišti Pražské Benátky posádku lodi s mariánským sloupem přivítal malý okruh příznivců za volání "sláva". Připravena byla i hudební produkce.
Přibližně šedesátitunový náklad za pomoci jeřábu nakládal Váňa se svými spolupracovníky v pondělí ve Staré Boleslavi. Kamiony tam díly přivezly z Josefova, kde byly dosud uloženy.
V sobotu od 16:00 pořádá Společnost pro obnovu mariánského sloupu na Staroměstském náměstí veřejné setkání. Na místě chce Váňa lidem projekt představit, přivézt tam první kámen a znovu začít odkrývat dlažbu.
Pravděpodobně do té doby ale nezíská zábor, o který žádal na konci května, ani povolení k vjezdu. "Stavebnímu úřadu Prahy 1 byla doručena žádost o povolení záboru, která však obsahovala formální nedostatky. Žadatel byl vyzván k doplnění žádosti, což se k dnešnímu dni nestalo. Řízení je nyní výhradně v kompetenci státní správy," uvedla mluvčí Prahy 1 Kateřina Písačková.
Stavební povolení na znovupostavení mariánského sloupu na původní místo získal Váňa v roce 2017. Letos v červenci vyprší jeho platnost.
Na obnovu mariánského sloupu přispěly tisíce lidí. Významnou měrou se podílelo i 20 měst. Váňa před několika lety oslovil města, kde stojí mariánský sloup, s žádostí o podporu. Kámen k výrobě zakoupila například Olomouc nebo Hořice. Názvy všech měst jsou vytesány na kamenech. Celkové náklady na výrobu sloupu činí přes čtyři miliony korun, uvádí Společnost pro obnovu mariánského sloupu na svém webu.
Váňa se svými spolupracovníky začal s obnovou sloupu na Staroměstském náměstí už na konci května. Akci přerušili městští strážníci. Sochaři poté museli místo uvést do původního stavu.
Společnost pro obnovu mariánského sloupu považuje vztyčení sloupu v 17. století za symbol a vzpomínku na obránce Prahy za třicetileté války a významné umělecké dílo, od kterého se odvíjelo barokní sochařství v Čechách. Naopak podle odpůrců jde o symbol habsburské nadvlády a netolerantní rekatolizace země. Obě skupiny se chodí pravidelně přít a předkládat své petice na pražské zastupitelstvo.
