Až do konce července nehrozí za neplacení nájmu výpověď z bytu. Opozice hrozí žalobou

ČTK Domácí ČTK, Domácí
Aktualizováno 22. 4. 2020 16:51
Nájemníci nebudou moci dostat výpověď z bytu, pokud do konce července nebudou platit nájemné kvůli tomu, že jsou v důsledku opatření proti koronaviru bez příjmů. Schválila to ve středu sněmovna, která přehlasovala vratku Senátu. Poslanci také navzdory vetu horní komory stvrdili zákon, který pro příští rok zvyšuje takzvaný strukturální deficit až na čtyři procenta hrubého domácího produktu.
PŘÍMÝ PŘENOS: Jednání Poslanecké sněmovny | Video: Poslanecká sněmovna

Sněmovna ve věci zákona o dlužném nájemném odmítla návrh Senátu, aby za čtyři pětiny dlužného nájemného ručil stát. Návrh nyní dostane k podpisu prezident.

Proti předloze protestovali majitelé domů i pravicová opozice, podle níž zákon nechrání pronajímatele a nezaručuje jim, že o peníze na nájemném nepřijdou. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová uvedla, že zákon znamená přenesení odpovědnosti státu na vlastníky nemovitostí, nepřiměřený zásah do soukromého vlastnictví a že bude pravděpodobně napaden u Ústavního soudu.

Cílem tohoto zákona není odpustit nájemné, ale ochránit nejohroženější vrstvy, zdůraznila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Odklad platby nájemného podle ní umožní, aby jej nájemníci splatili ze sociálních dávek kvůli čtvrtletnímu vyhodnocování na jejich nárok. Nájemníci ale nebudou zproštěni povinnosti hradit služby spojené s bydlením, upozornila.

Zákon podle místopředsedy ODS Martina Kupky představuje dluhovou past pro nájemce i majitele nemovitostí. Státní záruky to mohly změnit. Podle místopředsedkyně Pirátů Olgy Richterové by měl stát raději umožnit nájemníkům v nouzi čerpání dávky okamžité sociální pomoci. Poslankyně ČSSD Kateřina Valachová výtky odmítla. "Vláda chrání lidem právo na bydlení, chrání domov," uvedla.

Norma zároveň odkládá splátku půjčky od Státního fondu rozvoje bydlení. Lidé, kteří o ni žádali v rámci bydlení pro mladé, bytová družstva nebo společenství vlastníků jednotek, budou moci požádat o odložení splácení úvěrů, a to až do 30. listopadu. Odložena by byla jak splátka jistiny, tak i příslušenství k úvěru. Příjemců úvěru je podle ministryně 20 000.

Další opatření spočívá v prodloužení lhůt pro doručení vyúčtování v domě s byty podle zákona o službách. Vyúčtování by mělo být podle Dostálové hotové do konce dubna. Protože odečty tepla a teplé vody v mnohých bytech dálkově nelze udělat, má být odloženo vyúčtování o čtyři měsíce až do 31. srpna.

Strukturální deficit poslanci zvýšili. Zbytečné, namítá opozice

Sněmovna stvrdila zákon, který pro příští rok zvyšuje takzvaný strukturální deficit až na čtyři procenta hrubého domácího produktu. Podle vlády je tato změna potřebná pro sestavení státního rozpočtu na příští rok. Poslanci tak přehlasovali senátní veto a novelu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti dostane k podpisu prezident republiky. Opozice změnu zákona kritizovala, podle odpůrců je zbytečná.

Strukturální deficit je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Ministerstvo financí bude moci v důsledku změny zákona zvýšit výdajové limity v sektoru veřejných institucí. Do roku 2027 se mají schodky zase postupně snižovat.

Pro schválení novely ve středu hlasovalo rovných 101 poslanců vládní koalice ANO a ČSSD a také poslanci KSČM. Byl to nejnižší možný počet pro to, aby sněmovna novelu stvrdila.

Senátu doporučily zamítnout předlohu dva jeho výbory. Někteří senátoři vyčítali vládě, že si v době růstu nevytvořila rezervy. Kritizovali ji za neodpovědnost a hovořili o bianco šeku, který zákon vládě dává. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) výtky odmítla.

Argumentuje třeba tím, že by jinak musela seškrtat výdaje, nebo naopak zvýšit daně v rozsahu 150 miliard korun. Zvýšení daní minulý týden před senátory odmítla. Odpůrci návrhu tvrdí, že rozvolnění limitů, třeba právě v případě pandemie, umožňuje už současný zákon. Ministryně tvrdí, že toto opatření by šlo použít pouze na letošní rok, a nikoli už na roky další.

Někteří poslanci poukazovali na to, že příští rok je rokem volebním, kdy budou voliči vybírat nové poslance. Schillerová konstatovala, že se z rozpravy stala předvolební debata. "Tato mimořádná situace vyžaduje mimořádná řešení," prohlásila.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) označil návrh za bianco šek na to, aby se vysoký strukturální deficit naplnil dlouhodobými závazky, tedy povinnými výdaji. Vyzýval vládu k tomu, aby místo toho spíše zvýšila letošní schodek třeba o dalších 200 miliard.

Některým senátorům vadilo, že návrh vláda neprobrala s Národní rozpočtovou radou. Ministryně jim minulý týden vysvětlovala, že zákony vláda přijímala pod časovým tlakem a reakce byla nutná v řádu hodin.

Rozpočet by šel sestavit i bez novely, říká šéfka rozpočtové rady

Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové je možné sestavit státní rozpočet na příští rok i roky další i bez novely zákona o rozpočtové odpovědnosti. Na příští rok bude možné sestavit rozpočet se schodkem nejméně 100 miliard korun, aniž by se zmíněný zákon změnil. Ministryně Schillerová s tím ale nesouhlasila.

Zamrazilová však řekla mimo jiné to, že škrty, o nichž hovoří vláda v důvodové zprávě, v uvedeném objemu nehrozí. Důvodem je vliv hospodářského cyklu a od toho je pravidlo strukturálního deficitu osvobozeno stejně jako od vlivu jednorázových opatření.

Upozorňovala mimo jiné na to, že novela by vedla v příštím roce k zadlužení minimálně 36 procent a pokud bude letošní schodek rozpočtu 300 miliard korun, tak by to bylo až 38 procent. V roce 2025 by vzrostlo až na 45 procent, což je podle Zamrazilové už poměrně blízko dluhové brzdy, která je nastavená na 55 procent. Vláda a veřejný sektor v takovém případě musí začít přijímat nezbytná opatření proti rostoucímu dluhu.

Zákon o rozpočtové odpovědnosti z roku 2017 zavedl do zákona nástroje proti zadlužování veřejných rozpočtů. Byl však schválen jako běžný zákon, pro jehož změnu stačí prostá většina hlasů, a nikoli jako ústavní zákon. Pro změnu ústavního zákona je nutná většina alespoň 120 poslanců. Zákon počítá například s tím, že pokud zadlužení veřejných rozpočtů překročí 55 procent hrubého domácího produktu, vláda a další úřady budou muset přijmout nápravná opatření.

Lékaři ze zemí mimo EU bez zkoušek pracovat v nemocnicích nebudou

Lékaři ze zemí mimo Evropskou unii bez předepsaných aprobačních zkoušek pracovat v nemocnicích nebudou. Sněmovna ve středu nepřehlasovala senátní veto předlohy, kterou prosazovala vláda kvůli koronavirové krizi. Senátoři poukazovali na nadbytečnost návrhu, jehož legislativní cesta verdiktem poslanců skončila.

Pro návrh hlasovalo 94 poslanců, nutných bylo ale nejméně 101 hlasů. Z koaličních ANO a ČSSD se hlasování zdrželo po dvou poslancích. Jeden poslanec ANO hlasoval proti. Hlasování se zdržela i většina komunistických poslanců, kteří menšinovou vládu v dolní komoře tolerují. Pro návrh naopak zvedla ruku většina opozičních lidovců a jednotlivci z TOP 09 a STAN.

Lékaři z takzvaných třetích zemí měli dostat navzdory chybějícím zkouškám možnost pracovat v nemocnicích po dobu nouzového stavu a ještě tři měsíce po jeho skončení. Pokud by nouzový stav trval déle než půl roku, lhůta by se prodloužila na šest měsíců od jeho konce. Zahraniční lékaři bez aprobačních zkoušek by museli mít srovnatelné lékařské vzdělání. Obdobná pravidla měla platit i pro nelékařské zdravotnické pracovníky.

 

Právě se děje

před 23 minutami

Česko v pololetí získalo od Evropské unie o 38,7 miliardy korun více, než zaplatilo

Česká republika v letošním prvním pololetí získala z rozpočtu Evropské unie o 38,7 miliardy korun více, než do něj odvedla. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo financí. Loni v pololetí takzvaná čistá pozice ČR činila 50,1 miliardy korun.

Od vstupu do EU v květnu 2004 do konce června zaplatilo Česko do rozpočtu EU 709,8 miliardy korun a získalo z něj 1,64 bilionu korun. Česko dosud získalo z EU o 934,2 miliardy korun více, než do něj odvedlo. "Předpokládám, že celkovou čistou pozici ve výši jednoho bilionu korun bychom měli dosáhnout nejpozději v první polovině roku 2022," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

Zisk AstraZeneky klesl i přes růst tržeb, k němuž přispěla vakcína proti covidu

Čistý zisk britsko-švédské farmaceutické společnosti AstraZeneca ve druhém čtvrtletí meziročně klesl o čtvrtinu na 550 milionů dolarů (zhruba 12 miliard koreun), a to navzdory prudkému růstu tržeb, ke kterému výrazně přispěla vakcína proti covidu-19. Firma to uvedla ve své výsledkové zprávě. Celkové tržby se meziročně zvýšily o 31 procent na 8,22 miliardy dolarů.

Tržby z prodeje vakcíny proti covidu dosáhly 894 milionů dolarů, takže se více než ztrojnásobily z 275 milionů v prvním čtvrtletím. AstraZeneca podle listu The Wall Street Journal ve druhém čtvrtletí na vakcíně dál prodělávala, ztráta se ale snížila zhruba na 13 milionů dolarů ze 40 milionů v prvním kvartálu.

Vakcína firmy AstraZeneca je levnější a používá se snadněji než některé konkurenční přípravky. Potýká se ale i s problémy, například s potížemi při výrobě či s obavami z vedlejších účinků, kvůli kterým některé země její používání omezily či rovnou zakázaly. Obzvlášť kritické vůči této vakcíně jsou Spojené státy, poznamenala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

Selhání české justice, vzkázal Štrasburk. Doživotní trest pro Tempela musí přezkoumat soud

Robert Tempel, který si odpykává doživotní trest za dvojnásobnou vraždu spáchanou v roce 2001 na Sokolovsku, dosáhl nového projednání svého případu. Ústavní soud (ÚS) po zásahu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku revidoval svá starší odmítavá rozhodnutí. Kauzou se musí znovu zabývat odvolací Vrchní soud v Praze. Podle advokáta nejsou splněny podmínky pro další držení Tempela ve vězení. Na nový proces by podle něj měl čekat na svobodě.

"Podáme potřebná podání k příslušným soudům tak, aby byl vydán příkaz k propuštění pana Tempela," řekl ČTK advokát Jakub Kříž. Návrh na případnou vazbu by muselo podat státní zastupitelství. "Z naší strany mohu říct pouze to, že věc se vrací k Vrchnímu soudu v Praze, který musí učinit všechny nezbytné kroky," uvedl ústavní soudce Tomáš Lichovník.

Tempel vinu popíral. Krajský soud v Plzni jej čtyřikrát osvobodil, pražský vrchní soud ale zprošťující verdikt pokaždé zrušil. Tempel byl pravomocně odsouzen až poté, co vrchní soud přeložil proces z Plzně ke Krajskému soudu v Praze. Na ÚS se Tempel obracel kvůli přeložení kauzy z Plzně do Prahy a znovu po definitivním uložení doživotního trestu, avšak neuspěl. Obě stížnosti tehdy soud odmítl, nyní musel rozhodovat znovu.

Důvodem pro nové kroky v Tempelově kauze bylo stanovisko štrasburského soudu, který se za odsouzeného muže postavil loni v červnu. Českou republiku zkritizoval za "významné selhání justice" při projednávání mužova případu. Pochybení spočívalo v délce řízení, ale také v přesunu věci z Plzně do Prahy. Ústavní soud vrátil kauzu právě do fáze odvolacího řízení před přeložením z Plzně do Prahy, justice by měla znovu rozhodnout také o případné vazbě Tempela.

Zdroj: ČTK
Další zprávy