Až do konce července nehrozí za neplacení nájmu výpověď z bytu. Opozice hrozí žalobou

ČTK Domácí ČTK, Domácí
Aktualizováno 22. 4. 2020 16:51
Nájemníci nebudou moci dostat výpověď z bytu, pokud do konce července nebudou platit nájemné kvůli tomu, že jsou v důsledku opatření proti koronaviru bez příjmů. Schválila to ve středu sněmovna, která přehlasovala vratku Senátu. Poslanci také navzdory vetu horní komory stvrdili zákon, který pro příští rok zvyšuje takzvaný strukturální deficit až na čtyři procenta hrubého domácího produktu.
PŘÍMÝ PŘENOS: Jednání Poslanecké sněmovny | Video: Poslanecká sněmovna

Sněmovna ve věci zákona o dlužném nájemném odmítla návrh Senátu, aby za čtyři pětiny dlužného nájemného ručil stát. Návrh nyní dostane k podpisu prezident.

Proti předloze protestovali majitelé domů i pravicová opozice, podle níž zákon nechrání pronajímatele a nezaručuje jim, že o peníze na nájemném nepřijdou. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová uvedla, že zákon znamená přenesení odpovědnosti státu na vlastníky nemovitostí, nepřiměřený zásah do soukromého vlastnictví a že bude pravděpodobně napaden u Ústavního soudu.

Cílem tohoto zákona není odpustit nájemné, ale ochránit nejohroženější vrstvy, zdůraznila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Odklad platby nájemného podle ní umožní, aby jej nájemníci splatili ze sociálních dávek kvůli čtvrtletnímu vyhodnocování na jejich nárok. Nájemníci ale nebudou zproštěni povinnosti hradit služby spojené s bydlením, upozornila.

Zákon podle místopředsedy ODS Martina Kupky představuje dluhovou past pro nájemce i majitele nemovitostí. Státní záruky to mohly změnit. Podle místopředsedkyně Pirátů Olgy Richterové by měl stát raději umožnit nájemníkům v nouzi čerpání dávky okamžité sociální pomoci. Poslankyně ČSSD Kateřina Valachová výtky odmítla. "Vláda chrání lidem právo na bydlení, chrání domov," uvedla.

Norma zároveň odkládá splátku půjčky od Státního fondu rozvoje bydlení. Lidé, kteří o ni žádali v rámci bydlení pro mladé, bytová družstva nebo společenství vlastníků jednotek, budou moci požádat o odložení splácení úvěrů, a to až do 30. listopadu. Odložena by byla jak splátka jistiny, tak i příslušenství k úvěru. Příjemců úvěru je podle ministryně 20 000.

Další opatření spočívá v prodloužení lhůt pro doručení vyúčtování v domě s byty podle zákona o službách. Vyúčtování by mělo být podle Dostálové hotové do konce dubna. Protože odečty tepla a teplé vody v mnohých bytech dálkově nelze udělat, má být odloženo vyúčtování o čtyři měsíce až do 31. srpna.

Strukturální deficit poslanci zvýšili. Zbytečné, namítá opozice

Sněmovna stvrdila zákon, který pro příští rok zvyšuje takzvaný strukturální deficit až na čtyři procenta hrubého domácího produktu. Podle vlády je tato změna potřebná pro sestavení státního rozpočtu na příští rok. Poslanci tak přehlasovali senátní veto a novelu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti dostane k podpisu prezident republiky. Opozice změnu zákona kritizovala, podle odpůrců je zbytečná.

Strukturální deficit je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Ministerstvo financí bude moci v důsledku změny zákona zvýšit výdajové limity v sektoru veřejných institucí. Do roku 2027 se mají schodky zase postupně snižovat.

Pro schválení novely ve středu hlasovalo rovných 101 poslanců vládní koalice ANO a ČSSD a také poslanci KSČM. Byl to nejnižší možný počet pro to, aby sněmovna novelu stvrdila.

Senátu doporučily zamítnout předlohu dva jeho výbory. Někteří senátoři vyčítali vládě, že si v době růstu nevytvořila rezervy. Kritizovali ji za neodpovědnost a hovořili o bianco šeku, který zákon vládě dává. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) výtky odmítla.

Argumentuje třeba tím, že by jinak musela seškrtat výdaje, nebo naopak zvýšit daně v rozsahu 150 miliard korun. Zvýšení daní minulý týden před senátory odmítla. Odpůrci návrhu tvrdí, že rozvolnění limitů, třeba právě v případě pandemie, umožňuje už současný zákon. Ministryně tvrdí, že toto opatření by šlo použít pouze na letošní rok, a nikoli už na roky další.

Někteří poslanci poukazovali na to, že příští rok je rokem volebním, kdy budou voliči vybírat nové poslance. Schillerová konstatovala, že se z rozpravy stala předvolební debata. "Tato mimořádná situace vyžaduje mimořádná řešení," prohlásila.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) označil návrh za bianco šek na to, aby se vysoký strukturální deficit naplnil dlouhodobými závazky, tedy povinnými výdaji. Vyzýval vládu k tomu, aby místo toho spíše zvýšila letošní schodek třeba o dalších 200 miliard.

Některým senátorům vadilo, že návrh vláda neprobrala s Národní rozpočtovou radou. Ministryně jim minulý týden vysvětlovala, že zákony vláda přijímala pod časovým tlakem a reakce byla nutná v řádu hodin.

Rozpočet by šel sestavit i bez novely, říká šéfka rozpočtové rady

Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové je možné sestavit státní rozpočet na příští rok i roky další i bez novely zákona o rozpočtové odpovědnosti. Na příští rok bude možné sestavit rozpočet se schodkem nejméně 100 miliard korun, aniž by se zmíněný zákon změnil. Ministryně Schillerová s tím ale nesouhlasila.

Zamrazilová však řekla mimo jiné to, že škrty, o nichž hovoří vláda v důvodové zprávě, v uvedeném objemu nehrozí. Důvodem je vliv hospodářského cyklu a od toho je pravidlo strukturálního deficitu osvobozeno stejně jako od vlivu jednorázových opatření.

Upozorňovala mimo jiné na to, že novela by vedla v příštím roce k zadlužení minimálně 36 procent a pokud bude letošní schodek rozpočtu 300 miliard korun, tak by to bylo až 38 procent. V roce 2025 by vzrostlo až na 45 procent, což je podle Zamrazilové už poměrně blízko dluhové brzdy, která je nastavená na 55 procent. Vláda a veřejný sektor v takovém případě musí začít přijímat nezbytná opatření proti rostoucímu dluhu.

Zákon o rozpočtové odpovědnosti z roku 2017 zavedl do zákona nástroje proti zadlužování veřejných rozpočtů. Byl však schválen jako běžný zákon, pro jehož změnu stačí prostá většina hlasů, a nikoli jako ústavní zákon. Pro změnu ústavního zákona je nutná většina alespoň 120 poslanců. Zákon počítá například s tím, že pokud zadlužení veřejných rozpočtů překročí 55 procent hrubého domácího produktu, vláda a další úřady budou muset přijmout nápravná opatření.

Lékaři ze zemí mimo EU bez zkoušek pracovat v nemocnicích nebudou

Lékaři ze zemí mimo Evropskou unii bez předepsaných aprobačních zkoušek pracovat v nemocnicích nebudou. Sněmovna ve středu nepřehlasovala senátní veto předlohy, kterou prosazovala vláda kvůli koronavirové krizi. Senátoři poukazovali na nadbytečnost návrhu, jehož legislativní cesta verdiktem poslanců skončila.

Pro návrh hlasovalo 94 poslanců, nutných bylo ale nejméně 101 hlasů. Z koaličních ANO a ČSSD se hlasování zdrželo po dvou poslancích. Jeden poslanec ANO hlasoval proti. Hlasování se zdržela i většina komunistických poslanců, kteří menšinovou vládu v dolní komoře tolerují. Pro návrh naopak zvedla ruku většina opozičních lidovců a jednotlivci z TOP 09 a STAN.

Lékaři z takzvaných třetích zemí měli dostat navzdory chybějícím zkouškám možnost pracovat v nemocnicích po dobu nouzového stavu a ještě tři měsíce po jeho skončení. Pokud by nouzový stav trval déle než půl roku, lhůta by se prodloužila na šest měsíců od jeho konce. Zahraniční lékaři bez aprobačních zkoušek by museli mít srovnatelné lékařské vzdělání. Obdobná pravidla měla platit i pro nelékařské zdravotnické pracovníky.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy