Žádný akční plán boje proti dezinformacím nepotřebujeme, prohlásil premiér Petr Fiala z ODS krátce poté, co jeho vláda v polovině února odvolala zmocněnce pro média a dezinformace Michala Klímu. Ten na zmiňovaném plánu pracoval více než rok. Čelení dezinformacím kabinet předal do rukou poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara, experti se ale obávají, že na nové úkoly nebude mít prostor.
Vládní krok je v přímém rozporu s únorovou analýzou ministerstva vnitra, Česko podle ní v boji s dezinformacemi výrazně zaostává. Chybí mu lidé i potřebné zákony k tomu, aby jim dokázalo čelit či je vůbec rozpoznat. I přesto, že si čelení dezinformacím vybrala vláda jako jednu z priorit a předchozí kabinet Andreje Babiše z ANO kritizovala, jak vlažně k problému přistupoval.
"Každý by si dovedl představit, že tu mávnutím kouzelného proutku vytvoříme něco podobného jako ve Velké Británii. Stavíme to na zelené louce," uvedl mluvčí vlády Václav Smolka. Analýzu vzala vláda podle premiéra Petra Fialy v potaz, řídit se bude strategií pro čelení hybridnímu působení, kterou schválil už Babišův kabinet. "To jsou dostatečné dokumenty, na jejichž základě se dá postupovat," vysvětlil Fiala.
Před dezinformacemi dlouhodobě varují tajné služby. Jde o nepravdivé či zavádějící informace, které ovlivňují veřejné mínění a způsobují nedůvěru k médiím, politickému systému či demokracii. Výzkumy ukazují, že jim věří čtvrtina Čechů a málokdo je dokáže rozpoznat. Podle tajných služeb a dalších expertů je využívá hlavně Rusko a Čína, třeba v podobě falešných tvrzení o situaci na Ukrajině.
Opuštění příprav českého akčního plánu považuje za krok zpět odborník na dezinformace Bohumil Kartous. "Klíma plán chystal několik měsíců, nepochybně po schválení vládou nebo premiérem. Je pak matoucí, když premiér tvrdí, že plán nepotřebujeme," řekl.
Evropské země se obraně proti lžím a manipulacím věnují výrazně aktivněji. Ve stejný den, kdy vláda odvolala Klímu, zveřejnil britský deník The Guardian článek o skupině bývalého člena speciálních izraelských jednotek, která se nechala najímat na dezinformační a diskreditační práci v desítkách volebních kampaní po celém světě. "Z tématu udělal deník zprávu dne," uvedl Kartous pro Hospodářské noviny a připomněl, jak daleko Velká Británie v boji s dezinformacemi je.
Čelit jim začala v roce 2018, kdy britská vláda nabyla podezření, že do referenda o vystoupení z Evropské unie zasahuje Rusko. Stát proto vytvořil dvě pracoviště. Národní komunikační tým se zabývá strategickou komunikací v oblasti národní bezpečnosti - včetně řešení dezinformací. Útvar rychlého nasazení na úřadu vlády dezinformace monitoruje.
V boji s ruskou propagandou se výrazně angažují pobaltské státy. Litva, Lotyšsko a Estonsko byly do roku 1990 součástí Sovětského svazu, jejich návratu k samostatnosti Moskva zkoušela bránit i vojensky. S Ruskem mají dlouhou společnou hranici a vnímají ho jako bezpečnostní hrozbu.
Litva označuje šíření dezinformací za jedno z největších rizik. Od roku 2017 čelila 55 tisícům kybernetických útoků a desítkám tisíc dezinformací. Do obrany se zapojují občané, stát i armáda. Rada pro rozhlasové vysílání má od roku 2014 možnost zastavit až na několik měsíců vysílání televizních kanálů, pokud šíří nenávist. Země s širokou znalostí ruštiny a volným přístupem k ruským kanálům tak reaguje na riziko šíření ohrožujících prokremelských informací.
"Celý rok monitorujeme vysílání daného kanálu. Když zachytíme pochybení, může dál vysílat, když ale během roku poruší zákon znovu, začneme s ním komunikovat. Pokud to udělá do jednoho roku znovu, můžeme zakročit," vysvětlil předseda rady Mantas Martišius v rozhovoru pro Český rozhlas.
Podobně se chová i Lotyšsko, které informační obranu zakotvilo v národním bezpečnostním dokumentu. Posiluje strategickou komunikaci země, zvyšuje mediální gramotnost a podporuje veřejnoprávní i nezávislá média.
Pro jednotlivá ministerstva pracují v zemi lidé, kteří mají schopnost rozpoznat dezinformační kampaně. "Tady by se Česko mohlo poučit. Prvním krokem k efektivnímu čelení dezinformacím je umět je rozeznat," upozornila Aleksandra Palková z lotyšského Institutu mezinárodních vztahů. Odhalenou dezinformací se pak zabývají další orgány, například úřad pro regulací médií.
Nejodolnější vůči cizí propagandě je podle expertů Finsko. V průzkumu, který loni v říjnu zveřejnil Institut Open Society v bulharské Sofii, se už popáté v řadě umístilo na čele 41 evropských zemí. Velkou roli v tom hraje a mediální gramotnost, která se ve Finsku vyučuje od předškolního věku. Ke vzdělávacímu systému, který patří k nejlepším na světě, se přidává i důvěra ve vládu a média. Politikům věří až 70 procent Finů, v Česku se důvěra vládě pohybuje okolo 30 procent.
Výhodou je i samotná finština, složitá a výrazně odlišná od indoevropských jazyků okolních zemí. "Dezinformace, které obvykle nepíšou rodilí mluvčí, lze proto snadno identifikovat kvůli gramatickým chybám," uvedl Leo Pekkala, ředitel Národního audiovizuálního institutu dohlížejícího na mediální výchovu.
Obranu posiluje i Slovensko, které spolu s Českem čelí dezinformacím z Ruska a Číny. Vláda v programovém prohlášení říká, že šíření dezinformací ohrožuje rozvoj a vzdělanost společnosti. "Dva roky boje s pandemií a válka na Ukrajině ukázaly, jak zničující důsledky může mít šíření dezinformací, lží, propagandy a nenávisti na internetu," uvedla vicepremiérka Veronika Remišová.
Na doporučení evropského akčního plánu vznikla v zemi v dubnu 2019 vládní konzultační skupina pro boj s dezinformacemi. Zabývá se jimi i policie, která prostřednictvím facebookové stránky s více než sto tisíci sledujícími dezinformace pravidelně vyvrací.
