Děti z SOS vesniček přišly o návštěvy rodičů. Velmi je to stresuje, varují odborníci

Minimálně tři týdny se rodiče neuvidí s dětmi, které žijí v zařízeních, jako jsou SOS dětské vesničky, nebo u pěstounů. Kvůli omezení pohybu po republice jsou i tyto návštěvy zakázány. Jak ale varují někteří odborníci, i krátká odluka od rodičů může negativně ovlivnit psychiku dětí. Ministerstvo práce a sociálních věcí doporučuje kontakt on-line, ten však nejmenším dětem styk s rodiči nevynahradí.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Do pražského krizového centra SOS Sluníčko přichází například děti, jejichž rodiče přišli o bydlení, nebo děti závislých rodičů či ohrožené násilím. Často mají se svými rodiči nebo alespoň jedním z nich dobré vztahy a vídají se s nimi, i když spolu už nebydlí. Jenže to teď po dobu minimálně tří týdnů, kdy v Česku platí omezení pohybu, nemohou. 

"Přestože je kontakt dětí s rodiči vysoce citlivou záležitostí a nebyl doposud žádným vládním nebo mimořádným opatřením zrušen, je vzhledem k současné epidemické situaci žádoucí i tyto kontakty maximálně omezit a nahradit kontaktem distančním," píše ministerstvo práce a sociálních věcí ve výkladu usnesení vlády. Od vypuknutí pandemie je to tak vůbec poprvé, kdy nařízení nezahrnuje výjimku umožňující běžné návštěvy dětí. 

Rodiče, kteří jsou zvyklí navštěvovat svoje potomky u pěstounů nebo v zařízeních, jako jsou třeba právě SOS dětské vesničky či dětské domovy, za nimi nyní nemohou. Výjimka platí jen pro návštěvy k předání nezbytně nutných věcí, jako jsou léky, oblečení či školní pomůcky. Jinak jsou ale podle pokynu ministerstva práce návštěvy zakázané, což potvrzuje i Marie Kučerová z dětského domova v Kašperských Horách. Dětské domovy se sice řadí pod ministerstvo školství, podle Kučerové ale musí respektovat i nařízení ministersva práca. "Většina dětí je se svými rodinami v kontaktu pouze přes mobilní telefony a internet," vysvětluje Kučerová.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) si sice uvědomuje, že tato situace není příjemná, opatření však považuje za nutné. "On-line komunikace nebo telefonování sice není totéž jako pohlazení, ale i nejmenší děti vnímají, když na ně rodič mluví. Vím, že nepochovat své dítě tři týdny je smutné. Je ale důležité vydržet," říká Maláčová, která doporučuje rodičům číst si s dětmi před spaním po telefonu pohádky nebo si s nimi hrát na dálku. 

"Psal mi jeden tatínek, že se kvůli zákazu volného pohybu nemůže vidět se svým tříletým synem. Povídají si aspoň po telefonu, buď si spolu na dálku hrají nebo malují. Tatínek mi psal, že to sice není ideální, ale i jeho malý syn chápe, že jen takto můžeme boj s masivním šířením covidu vyhrát," popisuje Maláčová. 

Omezení se dotýkají také pěstounů, kteří mají zájem o děti umístěné v ústavní péči. Vedoucí brněnské Poradny náhradní rodinné péče Sylva Dvořáčková potvrzuje, že všechny osobní kontakty se nahrazují jinými formami. Proces se tak může protahovat. "On-line formu pomoci volíme i v případě psychologického poradenství a psychoterapií nebo zajištění povinného vzdělávání pro pěstouny," vysvětluje Dvořáčková.

Děti hledají rodiče za obrazovkou

Někteří odborníci nyní varují, že i několik týdnů odloučení může v některých případech vést k výraznému stresu dítěte a může to mít negativní dopady na jeho psychiku. Ministerstvo práce sice doporučilo nahradit návštěvy on-line komunikací, jenže to podle nich ani zdaleka nestačí.

"Malým dětem špatně vysvětlíte, co to je covid a proč za nimi rodiče nemohou přijet. Na rodiče jsou hodně zvyklé, telefonický kontakt to nespasí. Navíc dětem čas utíká jinak než dospělým a několik týdnů je pro ně dlouhá doba. Je to pro ně velmi stresující, vnímají to jako obrovskou nejistotu a dlouhodobá absence kontaktu může mít velmi negativní dopad na samotný vztah dětí a rodičů," říká ředitelka krizového centra SOS Sluníčko Kateřina Pařezová s tím, že tento vztah přitom často hraje klíčovou roli i v motivaci rodičů řešit svoji situaci a nerezignovat.

Pařezová si přitom uvědomuje, že je epidemická situace špatná a nebere ji na lehkou váhu. Na druhou stranu je však podle ní potřeba si uvědomit, že obzvlášť pro malé děti je pravidelný kontakt s rodiči naprostou prioritou a nezbytnou potřebou. "Starší děti zvládnou několik týdnů komunikovat s rodiči přes telefon, ale pro mladší děti to nemusí být vůbec dostačující," podotýká Pařezová. 

Podle ní by se i ve složité epidemické situaci daly návštěvy udělat tak, aby riziko nákazy bylo co nejnižší. Mohly by například probíhat venku, případně za přítomnosti pracovníka zařízení a za zvýšených hygienických podmínek. Pařezová by tak spíš uvítala, kdyby se hledal způsob, jak návštěvy umožnit, než je rovnou striktně na několik týdnů omezovat.

Další problém představuje podle předsedkyně Aliance náhradních rodin Bohumily Krejčíkové, jak omezení návštěv vysvětlit rodičům, kteří kvůli tomu vnímají pěstouny jako někoho, kdo jim brání vidět se s dítětem, ačkoliv ti jen plní vládní opatření. "Ještě nikdy v historii takto nebyl omezen kontakt dítěte s biologickou rodinou. Starším dětem se to dá vysvětlit, ale malé děti u videohovoru s rodiči vydrží maximálně patnáct minut. V případě přechodné pěstounské péče, kde je častější kontakt dětí s biologickými rodiči, se proto pěstouni snaží děti připravit na to, že rodiče nějakou dobu neuvidí, povídají si s nimi, ukazují jim fotky," říká Krejčíková.

To, že on-line komunikace s rodiči může být pro děti často psychicky náročná, už vědí i v Centru služeb pro rodinu a dítě a dětském domově Charlotty Masarykové, kde mají deset krizových lůžek pro ohrožené děti. "Skypujeme už od loňského roku, například s rodiči dětí, kteří jsou ve vězení. Máme tu i hodně malé děti a pro ty je počítačová komunikace obtížná. Nejsou schopné pochopit, že je rodič za sklem obrazovky, chodí se podívat za počítač, jestli tam rodiče nenajdou. Navíc tu máme děti z chudých poměrů a někteří rodiče nemají počítač nebo kredit, aby mohli zavolat. Takovým rodičům potom voláme my," říká ředitelka centra Radka Soukupová.

Rozvolnění po třech týdnech není jisté

Ředitelka Pařezová se navíc obává, že dětem slíbí, že se za pár týdnů vše vrátí do starých kolejí a rodiče za nimi zase budou moct přijet. Jenže to, že to tak skutečně bude, není jisté. Zákaz návštěv platí po dobu, po kterou je v Česku omezen pohyb, tedy do 21. března. Ani poté však není jasné, zda se situace s koronavirem v Česku výrazně zlepší, aby mohlo dojít k rozvolnění opatření.

Ministryně Maláčová vidí třítýdenní omezení návštěv v ústavní či náhradní péči jako maximální možnou dobu. Jak to chce však řešit, pokud bude plošné omezení pohybu trvat déle, však neříká. "Vymyslíme, jak dál," ujišťuje Maláčová. 

Některé děti v zařízeních ale nemusí své rodiče vidět ještě dlouho poté, co se nejpřísnější opatření rozvolní. Už předtím byl totiž vstup do těchto zařízení možný pouze s negativním testem na koronavirus. Ředitelka SOS dětských vesniček Jindra Šalátová ale upozorňuje, že to pro mnohé rodiče představuje komplikaci.  

"Chtít po rodičích, aby si sami zajistili potvrzení o absolvování antigenního testu v nějaké laboratoři, je pro velkou část těchto lidí nedostupné - nemají přístup k internetu, aby se mohli zaregistrovat, navíc testy nejsou dostupné ihned, musí se dlouho čekat na termín a někteří lidé nemají ve své obci vůbec možnost nechat se otestovat," vysvětluje Šalátová.

Řešením by tak podle ní mohlo být, že budou rodiče testováni přímo v budovách zařízení pro děti, podobně jako to funguje například v domovech pro seniory. Kapacitu by na to podle ní zařízení měla. "Bylo by to mnohem jednodušší," říká Šalátová. Zároveň ale dodává, že antigenní testy by muselo nejprve dodat samo ministerstvo práce, pod které SOS vesničky spadají. A to zatím nic takového nechystá.

 

Právě se děje

před 53 minutami

Festivaly Mighty Sounds a Brutal Assault budou až příští rok

Táborský hudební festival Mighty Sounds kvůli koronaviru přesouvá letošní ročník na léto 2022. Zdůvodnil to i tím, že některé kapely překládají turné. Vstupenky zůstávají v platnosti. Akce, jež se zaměřuje na žánry ska, punk či reggae a navštěvuje ji přes 10 tisíc lidí ročně, se kvůli pandemii nekonala ani vloni.

Třetina diváků na Mighty Sounds tradičně přijíždí z ciziny. Dvě hlavní kapely odloženého ročníku, Dropkick Murphys a Social Distortion, jsou americké. Díky podpoře z ministerstva kultury se povedlo nahradit většinu loňských nákladů. Ze vstupenek, jichž se loni prodalo několik tisíc, pořadatelé vraceli kolem 40 kusů.

Odklad na další rok nedávno oznámil také festival tvrdé hudby Brutal Assault, který se koná v kulisách historické pevnosti Josefov. "Celý rok jsme tvrdě makali, aby byl letošní jubilejní ročník připraven. Bohužel situace kolem covidu-19 se nelepší a nám po zralé úvaze nezbývá nic jiného než 25. ročník přesunout na příští rok," uvedli pořadatelé. Příští Brutal Assault se tak má nově konat ve dnech 9. až 13. srpna 2022.

Zdroj: ČTK
Další zprávy