Praha - Vládní návrh stanoví, že děti do patnácti let nebudou moci bez souhlasu rodičů udělit provozovatelům internetových služeb souhlas se zpracováním osobních údajů. Ministerstvo vnitra původně navrhovalo dvouleté snížení, vláda ale stanovila patnáct let v souladu s věkovou hranicí občanskoprávní a trestněprávní odpovědností dětí. Poslanci odpoledne schvalování normy přerušili a dokončí jej patrně příští týden ve středu.
Sněmovna v dílčích hlasováních zatím kromě zachování věkového limitu rozhodla o výjimkách z pravidel pro média, vědu, výzkum a statistiku, jak to doporučily výbory dolní komory. Schválila také návrh omezit maximální výši pokut za porušení zákona pro malé obce na 15 000 korun, což navrhla poslankyně STAN Věra Kovářová. Poslanci na popud Jakuba Michálka (Piráti) souhlasili také s tím, aby se Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) stal odvolacím správním orgánem pro případy, kdy úřady nevyhoví žádostem podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Poslanec Pirátů Tomáš Martínek obhajoval snížení tím, že nejnižší možnou věkovou hranici si stanovilo 11 z 28 států EU včetně například Polska. Připomenul průzkum, podle něhož tři pětiny dětí věkové omezení na internetu ignorují nebo uvádějí věk vyšší než skutečný. Zatímco dosud tyto děti porušovaly pravidla provozovatelů sociálních sítí, nově by takovéto jejich jednání bylo nelegální, podotkl Martínek.
Odpůrci snížení argumentovali potřebou zralosti dítěte. Podle Marka Bendy (ODS) by snížení hranice rozšířilo internetovým společnostem přístup k osobním údajům na další věkové skupiny.
Unijní norma umožňuje státům zvolit věkovou hranici pro souhlas se zpracováním údajů mezi 13 a 16 lety. Odbory i zaměstnavatelské svazy požadovaly nejvyšší hranici. Ministerstvo vnitra ale označovalo za nepřiměřené, aby téměř šestnáctileté dítě potřebovalo souhlas svých zákonných zástupců například k instalaci a využívání komunikační aplikace nebo sociální sítě, když je plně trestně odpovědné.
GDPR, které je účinné od 25. května, má pomoci hájit práva občanů EU proti zneužívání jejich dat. Týká se veřejných institucí, firem i osob samostatně výdělečně činných, které evidují své zaměstnance, členy, zákazníky nebo příznivce. Zavádí právo na výmaz či přenos poskytnutých údajů i kontrolu jejich využití.
Instituce musely přijmout opatření kvůli zabezpečení osobních údajů, v některých případech jmenovat pověřence, který bude garantem správného nakládání s privátními daty. Za porušení povinnosti lze podle nařízení GDPR udělit pokutu až 20 milionů eur (zhruba 500 milionů korun), která ale podle dosavadních vyjádření bude hrozit obřím nadnárodním firmám.
