Cestou za vámi jsem v příloze deníku Metro našel komerční přílohu vašeho hnutí ANO s názvem Lepší Česko. Je Česko lepší od doby, kdy se vlády ujalo ANO?
Samozřejmě.
V čem?
Nikdo si už nepamatuje, že my jsme přišli jako protestní hnutí a náš protest byl úspěšný. Vezměte si, že do našeho příchodu se tady fakticky střídaly mnoho let dvě strany, ODS a ČSSD. Když se podíváte na chodbu, kde visí portréty předsedů sněmovny, tak já jsem první, kdo není z těchto dvou stran. Změnili jsme politickou mapu a já myslím, že jsme navždy vložili do celého systému klín. Po nás můžou přicházet další hnutí. Situace je zcela jiná, než byla do roku 2013.
Ale je v něčem naše země lepší?
Určitě ano. Dá se to objektivně změřit.
Jak?
Už sedmým rokem jsme ve stabilním růstu.
Ale nebyli bychom v takovém růstu, i kdyby tady nebyla vaše vláda s Andrejem Babišem v čele?
Ekonomický růst existuje samozřejmě především díky práci lidí v této zemi. Ale je potřebné, aby vláda poskytovala nějaké stabilní prostředí a reagovala na potřeby lidí. Naše vlády takové prostředí poskytly a na potřeby lidí reagují. Stabilita je možná důležitější, než si lidi myslí.
Vzhledem k tomu, že sedíme tady u sochy prvního československého prezidenta T. G. Masaryka, tak se zeptám: Jak podle vás funguje za Andreje Babiše ona "stabilita"? Tedy demokracie, o kterou tolik usiloval právě Masaryk?
Určitě v naší zemi funguje demokracie na sto procent. Demokracie vzkvétá. Máme být na co pyšní. Je potřeba se přes každodenní půtky podívat za hranice do světa. Máme tady ale takový jev, kdy spousta lidí mluví o demokracii a říkají o sobě, že jsou demokraté, ale když se něco demokraticky rozhodne, tak se jim to nelíbí. A hned mluví o ohrožení demokracie. Největší umění demokrata je umění přijmout prohru.
Nikdy jste nezapochyboval o tom, jestli je současné směřování české demokracie správné? Nestane se, že mi jednou řeknete "Já jsem věřil někomu či něčemu a mýlil jsem se"?
Mám svůj vnitřní morální kompas a myslím, že mi funguje dobře. Mám také zpětnou vazbu mezi svými nejbližšími, rodinou, přáteli. Kdybych měl o tomto směřování závažné pochybnosti, tak můžu kdykoliv skončit. Určitě bych se dokázal uživit.
Komunisté nemůžou být zřejmě členy žádné vládní koalice
Ale nemůže se vám stát, že se nakonec ocitnete na jedné straně s těmi, kteří Masarykovy ideály pošlapávají? Řeknu jedno jméno z mnoha: předseda komunistů Vojtěch Filip. Muž, z kterého jste udělal prvního místopředsedu Poslanecké sněmovny.
Jak jste přišel na to, že já bych pošlapával Masarykovy ideály? Mimochodem víte, že měl Masaryk skandál, že kdysi přijal komunisty na oběd? Prostě s nimi chtěl mluvit.
To nevím. Netvrdím, že jeho ideály pošlapáváte, ale ptám se, jestli se nemůžete ocitnout na stejné straně jako jeho kritici.
Máme tady spoustu lidí, kteří se označují za příznivce Masaryka a demokraty, ale nechovají se tak. Takže ne podle slov, ale podle činů budu soudit každého. Komunistická strana byla zvolena do sněmovny, pohybuje se v rámci pravidel, je to demokratická strana. Nelíbí se mi ale, že se často odkazují na minulost, od které se nedokázali oddělit. O čemž svědčí i některé výroky Vojtěcha Filipa.
Které myslíte? On jich má celou řadu.
Teď myslím jeho slova o legionářích. Právě takovými výroky se komunisté diskvalifikují a nemůžou být zřejmě členy žádné vládní koalice.
Pokud jde o československé legionáře v Rusku, tak mimo jiné řekl, že nikoho neosvobozovali a nedělali nic pozitivního ve prospěch nejvýznamnější socialistické revoluce. A tedy že Rusko nemusí pečovat o jejich hroby.
Takové výroky jsou pro mě nepřípustné. Udělal jsem si s panem Filipem osobní schůzku, protože se mě jeho slova o legionářích opravdu dotkla. On mi ukázal autorizovaný text rozhovoru, kde byl ruský překlad trochu jiný, ruské médium využilo rozhovor ke své propagandě, s čímž ale musí člověk trochu počítat.
A slova o legionářích řekl?
Řekl to trochu jinak. Ale ani tak se mi to nelíbilo.
Ale pan Vojtěch přesto zůstává prvním místopředsedou sněmovny. Nevymstí se něco takového české demokracii?
Jak vymstí? Vezměte si, že zastoupení komunistů ve sněmovně klesá. Je nejmenší od roku 1921. Tak jak je ohrožena demokracie? To, co se stalo, bylo hraniční. Zase jsem se ale zachoval korektně, nic jsem mu nevzkazoval přes média, dali jsme si schůzku a já mu řekl, že takto jako představitel sněmovny nemůže mluvit.
Ale neuvažujete alespoň o tom, že by Filip nebyl prvním místopředsedou? Když už s ANO odmítáte návrh opozice, aby nebyl ani řadovým místopředsedou?
Obrazně řečeno je v jakési podmínce.
Prosím? Co to znamená?
Zkrátka doufám, že už se nic takového nebude opakovat.
Takže ještě jeden průšvih, a vy byste ho zbavil postu prvního místopředsedy?
Rozhodně bych nejdříve zašel za ním a potom za svým panem předsedou politického hnutí. Vše bych řešil dialogem. A ne že bych to hned ohlašoval do novin.
Ale co když váš předseda Babiš řekne: Vojta Filip musí zůstat prvním místopředsedou, protože nás pomáhá držet u moci a občas díky komunistům prohlasujeme některé naše zákony?
V tomto jsem opravdu nezávislý. Kdybych došel k pocitu, že je chování pana Filipa za hranou a chci s ním něco udělat, tak bych to udělal. Samozřejmě bych ale naslouchal názorům druhých.
Fakt si myslíte, že byste mohl něco prosadit přes nesouhlas Andreje Babiše?
Jo.
A co kdyby komunisté pohrozili, že nebudou vládu podporovat?
Proč bych měl spekulovat? Nemá smysl si říkat, co by kdyby. Oni jsou opozice, která chápe, že země potřebuje nějakou vládu.
Už jste někdy za Andrejem Babišem přišel s tím, že máte u nějakého jeho chování či rozhodnutí pochybnosti?
Samozřejmě, to se stává.
Kdy se to stalo?
Nebudu žádný příklad uvádět. V politice by měla být nějaká míra diskrece (zachování důvěrných informací v tajnosti, pozn. red.). Politik by se měl dvakrát rozmyslet, s čím přijde na veřejnost. To patří k jeho řemeslu.
Vondráček jako prezidentský kandidát?
Prezidentu Miloši Zemanovi končí mandát v březnu 2023, o jeho možných nástupcích už se ale mluví. Koho bude podporovat hnutí ANO, není zatím jasné. Pohled na sociální sítě ukazuje, že u jednoho politika ANO se zmínka o prezidentské kandidatuře objevuje - u Radka Vondráčka.
Komentáře pod jeho příspěvky naznačují, že má velkou skupinu příznivců. Sám přiznává, že se ho na kandidaturu ptají. "Obrátili se na mě, přijal jsem je, popovídali jsme si, dostal jsem od nich nějaký dar. Na závěr jsem jim říkal, že jim moc děkuju, ale že bych byl rád, kdyby to moc nešířili," usmívá se Vondráček v rozhovoru pro Aktuálně.cz a tvrdí, že to bere s humorem.
"Říkal jsem, že se na to necítím, vzhledem ke svému věku. Dohodli jsme se, že nebudou říkat, že je to pro toto období, ale jednou, třeba," pokračuje.
"Vím, kdo v tom úřadu seděl a sedí. Takový úřad je velice zavazující a za zásluhy. A měla by tam sedět opravdová osobnost. Já sám si myslím, že taková osobnost ještě nejsem," říká s odkazem na prezidenta Zemana, se kterým má velmi dobré, dalo by se říci blízké vztahy.
Je přitom docela možné, že ANO vyšle do prezidentského boje svého předsedu Andreje Babiše. Co na to Vondráček? "Pan premiér Babiš je silná osobnost. A v demokratických érách tam seděly "těžké váhy". Andrej Babiš taková "váha" bezesporu je. Jestli ale bude chtít on sám, to je jenom na něm," odpovídá nejvýše postavený parlamentní politik ANO.
S každým se nedomluvím
O směřování české demokracie se hodně debatuje také v souvislosti s kritickým dopisem či podkladem zástupců Číny vůči dnes už zesnulému předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi, který dostal na letošním novoročním obědě na Pražském hradě. Vy jste byl na tomto obědě také. Jaké máte na tento den vzpomínky?
Byl jsem toho přímý účastník, ale jsem velmi zdrženlivý k jakýmkoliv komentářům, protože paní Kuberová přišla o milovaného manžela a dcera o milovaného tatínka. Vyjadřuji se k tomu opravdu strašně nerad. Byl jsem u toho a ty věci proběhly trošku jinak, než jak jsou prezentované. Celá kauza se už v podstatě oddělila od reality.
V čem?
Například v tom, že oběd ve skutečnosti proběhl ve velmi přátelské atmosféře.
Navzdory předání výhružného dopisu?
Velice dbám o to, abychom nazývali věci pravými jmény. Nešlo o dopis, ale podklad. Kdyby to byl dopis, tak máme vážný diplomatický incident.
Ale to nic nemění na tom, že psaní bylo vedeno vůči panu Kuberovi ve výhružném stylu. Je to tak?
Ale já jsem dva týdny od tohoto oběda mluvil s čínským velvyslancem v naší zemi, řekl jsem mu, že v tomto podkladu jsou nevhodné formulace a on takto nemůže postupovat. Doporučil jsem mu, aby si čínská strana dávala pozor a víc vnímala českou realitu.
A jak podle vás prožíval celou věc pan Kubera?
Podobně s čínským velvyslancem mluvil také on. Pan předseda Kubera to řešil diplomaticky, určitě mu řekl svůj názor. A psaní založil. Tím to bylo vyřešené.
Podle některých názorů tlačili na pana Kuberu také zástupci Pražského hradu.
O tom nevím. Ředitel zahraničního odboru Rudolf Jindrák mluvil s čínským velvyslancem a také mu vyčinil. Říkal mu, že takové písemnosti nemůžou vydávat, že to oprávněně vzbudí v České republice emoce. Protože my takový tón nebudeme akceptovat.
Je z pohledu naší demokracie dobře, že se nedávno ohradil celý Senát?
Nechci to víc komentovat. Měl jsem pana předsedu Kuberu rád, stala se z toho politika. Pro mě je nejpodstatnější, aby se věci nevzkazovaly přes média. Upřednostňuji diplomacii. Nedávno tady byla zvířená atmosféra kvůli tomu, že Čína protestovala proti tomu, že u přebírání tchajwanských roušek byl předseda Senátu Miloš Vystrčil. Ale zástupce Tchaj-wanu byl také u nás ve sněmovně, roušky předával přímo mně osobně. A žádný protest nebyl. Je zřejmé, že když dva dělají totéž, není to vždy totéž.
Ale nemůže být vaše snaha s každým se domluvit braná jako jakási slabost, obava jít do střetu?
S každým se nedomluvím. Jsou lidé, s kterými se domluvit nedá. Je ale pravda, že se snažím s každým o korektní vztahy.
Netušíte, jak já se dokážu občas vytočit
Není správné se občas hlasitě a veřejně ozvat proti chování Číny nebo třeba Ruska?
Ani nevíte, jak se dokážu vytočit. Ale nikdo to na mě nepozná. Dávat najevo emoce ještě neznamená vítězství. Mě už nikdo nepředělá. Někdo mluví do médií, já například letím do Pekingu a v tamním parlamentu mluvím o tom, jak jsou pro naši zemi důležitá lidská práva. A oni vědí, že jsou pro nás skutečně důležité téma. Díky korektním vztahům jsem v jejich parlamentu byl, mluvil jsem tam a napřímo jim to řekl. Tak, který způsob komunikace je lepší?
Změnil se ale nějak tón Číny nebo Ruska vůči naší zemi?
Je důležité, že jsem v Číně reprezentoval Českou republiku a řekl jsem naše názory. A nijak jsem přitom netorpédoval korektní pracovní vztahy, které naše země potřebuje mít. Teď mě zaujala německá kancléřka Angela Merkelová, která se jasně vymezila proti některým hrozbám Ruska a zároveň řekla, že stojí o praktický a dobrý vztah s Ruskem a pojede tam. To je umění.
A vy jste se někdy proti chování Ruska ohradil?
Byl jsem v Moskvě a říkal, že nás musí respektovat, že my máme své strategické spojence. Základem naší politiky je zcela bez diskusí členství v NATO a nějaké evropské směřování. Naštvalo mě, když na jednom velkém českém webu bylo, že proti odstranění maršála Koněva bylo jen Rusko a proruské síly. To přece není pravda.
Videoukázka z čerstvého rozhovoru s předsedou PS Radkem Vondráčkem, tady odpovidá na dotaz ohledně prezidentské kandidatury sebe nebo premiéra Andreje Babiše... Tady je celý rozhovor: https://t.co/xk45NQDqKk pic.twitter.com/8hDslk5rFo
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) June 2, 2020
Vy jste byl také proti odstranění sochy.
Mně se hodně nelíbilo to, jakým způsobem k odstranění došlo. Potom to vede k polarizaci společnosti. Buď jste podporovatel Ruska, nebo rusobijec. A nic mezi tím není. Ale já vám říkám: mezitím je 80 procent lidí v naší zemi. A já se hrdě hlásím k tomu, že jsem mezi těmito 80 procenty lidí.
Nemáme čas probírat detaily. Ale nemyslíte, že by T. G. Masaryk v případě chování Ruska nebo Číny k naší zemi už bouchl do stolu a hlasitě se ozval?
Často přemýšlím nad tím, co by dnes T. G. Masaryk za určitých situací dělal. Víme, jak vystupoval za hilsneriády, jak vystupoval proti Rukopisům, jak byl kvůli tomu nenáviděný. A stejně si šel za svým. Dnes je u politických extremistů překrucovaná minulost a vyzdvihují se vlasovci. Nejlepší zbraň proti těmto lidem, kterým jde jenom o efekt a o to, aby byli v médiích, je ignorovat je.
A co by se muselo stát, abyste se ozval?
Přemýšlím, kdy je skutečně čas si stoupnout a veřejně se ozvat. Často myslím na to, když přicházel antisemitismus a najednou Židům sousedi kreslili na zeď židovskou hvězdu. Kde je míra, kdy se má člověk proti něčemu ozvat? Já jenom doufám, že bych to dokázal poznat, a kdyby bylo třeba se proti něčemu ozvat, tak se ozvu.
Někdy je zdravé lidi vyměnit
Prospěje naší demokracii zatím poslední důležitá událost, volba šesti nových členů Rady České televize?
Složení Rady ČT zůstává po této volbě pestré. Celá záležitost byla zpolitizovaná. Jde jen o to, aby v Radě ČT byli lidé, kteří rozumí České televizi a nějakým způsobem ji budou kontrolovat.
Ale byli takoví lidé zvoleni? Nešlo spíš o to, aby vyhovovali vašemu hnutí ANO? Jak víte, zájemci o Radu ČT, ke kterým měl váš odborník na média, poslanec Stanislav Berkovec, připomínky, neprošli, zatímco ti, které doporučil nebo k nim zaujal neutrální postoj, prošli.
My jednáme v souladu se zákonem o ČT, podle kterého má rada reprezentovat všechny názorové proudy. I my jako hnutí ANO jsme názorový proud. A dokonce většinový. Ani jeden ze šesti kandidátů nebyl vysloveně náš kandidát. Prostě jsme jim jen dali přednost před ostatními. Přitom tady chodily různé kádrovací posudky na kandidáty, a 19 senátorů dokonce vystoupilo proti jedné kandidátce, ekonomce Haně Lipovské.
Argumentovali tím, že zpochybnila smysl veřejnoprávní televize a oni mají obavu o osud ČT. Vy tuto obavu nemáte?
Její údajný výrok o tom, že chce rušit Českou televizi, byl vytržený z kontextu. Žil si vlastním životem a žije jím dodnes. Od senátorů to bylo velmi nevkusné. Ostře s jejich výzvou, aby byla její nominace stažena, nesouhlasím a odsuzuji ji. Paní Lipovská je naprosto osobitá a vždycky bude mít svůj osobní názor. Ale to není důvod k protestům.
Ale co říkáte na námitku kritiků volby, že zvoleni nebyli lidé, kteří už měli s Radou ČT zkušenosti nebo díky své odbornosti mohli být větší zárukou pro nezávislost ČT?
Někdy je zdravé lidi vyměnit, když jsou určitou dobu v nějaké funkci. Že už byl někdo v Radě ČT, neznamená ještě automaticky kvalifikaci. Česká televize čelí mnoha výzvám a ukazuje se, že v některých věcech by Rada ČT mohla přidat.
V jakých? Myslíte větší transparentnost hospodaření, o čemž často kritici ČT mluví, nebo něco jiného?
Myslím, že teď jde hlavně o ekonomiku. Je špatně, když někdo mluví o pochybnostech ohledně hospodaření a hned je označovaný za nepřítele svobody projevu a nezávislých médií.
Chodíte ještě ve své domovské Kroměříži jen tak na pivo po volejbalu s kamarády, jako jste chodil před vstupem do politiky?
Když to někdy stihnu, tak ano. Na volejbal mě nejvíce táhne šestnáctiletá dcera.
A co slyšíte v hospodě? Jaká je podle vás mezi lidmi atmosféra?
Samozřejmě, polarizace společnosti je cítit všude. V rodině, mezi sousedy, mezi známými. Asi je to jev, který se ještě podstatně více rozšířil s tím, jak se rozšiřují sociální média.
I ve svém bezprostředním okolí cítíte tuto polarizaci?
Jasně. Někdy kamarádům říkám, ať zváží, jestli má vůbec smysl se do politické debaty pouštět. Měli by si uvědomit, že politika není všechno. Může se stát, že za pět let už si ani vůbec nevzpomenou, kvůli čemu se dnes hádali.
A co podle vás lidem v této zemi vadí nejvíc?
Vždycky je to něco jiného, když přijedu z Prahy, tak se ptají na něco zrovna aktuálního. Samozřejmě, nejvíc se ptají na našeho pana předsedu.
A co na něho říkají?
Možná je to skladbou mých kamarádů, ale slyším spíš pochvalu.
A kritického neslyšíte nic?
Pochopitelně že ano. Občas na mě lidé pokřikují. Když jsem šel nedávno tady v Praze běhat, tak na mě někteří vulgárně pokřikovali. Ale pokud jde o Kroměříž, tam se ke mně lidé chovají slušně. Moc bych si přál, aby to vydrželo.
