Praha - Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, který tento týden odsoudil Česko za diskriminaci romských dětí ve školském systému, je unikátní.
"Představuje právní ekvivalent zemětřesení," okomentoval ho dnes americký právník James A. Goldston. "Kromě samotného rozsudku stanovil nové standardy posuzování diskriminace."
Jedná se o první takovýto proces vůbec, verdikt soudu tak poslouží jako precedent pro ostatní obdobné případy.
Přestože se rozhodnutí týká pouze 18 dětí, jejichž rodiny stát před lety zažalovaly, bude mít dopad i na dnešní systém a může odstartovat vlnu dalších žalob.
Hajte svá práva
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku konstatoval, že posílat romské děti do zvláštních škol je porušením úmluvy o lidských právech, konkrétně zákazu diskriminace a práva na vzdělání.
Dal tak za pravdu rodinám osmnácti dětí z Ostravska, které se proti zařazení do zvláštních škol začaly soudně bránit už před sedmi lety. Rodiče si stěžovali, že jejich děti musely nastoupit do zvláštních škol a neměly tak stejné šance na další vzdělání jako ostatní děti.
Předmět žaloby ale nyní už fakticky neexistuje. Zvláštní školy nový školský zákon totiž zrušil.
Jenže ve většině případů šlo pouze o formalitu, změnily se cedule na zdech škol, ale jejich žáci zůstali stejní, dál separovaní od svých vrstevníků v běžných školách.
V souvislostech
DISKRIMINACE ROMŮ
- Pět tisíc dětí ročně dostane v Česku nálepku mentálně retardované. Dělení na hloupé a chytré nekončí. Přečtěte si sérii článků o tomto problému: Zvláštní školy v Česku? Segregace trvá
"Průzkumy naznačují, že speciální třídy a školy jsou dál v zásadě segregační," upozorňuje David Strupek, advokát, který rodiny před Evropským soudem zastupoval. "Děti vycházející z těchto škol a tříd budou dál ve stejném zpoždění a ztrátě, jako ve zvláštních školách."
Výstraha pro Česko
Právníci se proto domnívají, že tyto děti a jejich rodiny mohou využít evropského rozsudku a dosáhnout na svá práva.
"Rozhodující pro soud není název školy, ale obsah učiva, co dítě dostane, a za jakých podmínek je tam přeřazeno," říká Strupek. "Toto napraveno není. Proto by žáci ve speciálních třídách a školách mohli hájit svá práva a můžou začít u českých soudů."
Rozhodnutí Evropského soudu sice není pro české soudce závazné, přesto by pro ně mělo být návodem a pro Český stát výstrahou. Avizuje totiž, jak soud rozhodne v případě, když se na něj lidé obrátí s obdobným problémem.
"České soudy evropský verdikt většinou akceptují," říká Strupek. "Proto očekávám, že to bude motivovat ostatní lidi, kteří si chtějí stěžovat na zacházení s jejich dětmi," dodává James Goldston.
Změna praxe
Tento rozsudek přináší kromě stěžejního konstatování, že Česko diskriminovalo 18 romských žáků, i další důležitý posun.
Nově totiž v rámci tohoto případu evropští soudci stanovili, že není důležité, zda byl prokázán úmysl, ale jaký byl dopad daného opatření. Důkazní břemeno navíc přechází na žalovanou stranu.
"Došlo ke změně praxe soudu," říká Strupek. "Stěžovateli nyní stačí prokázat, že s ním bylo zacházeno odlišně a hůře, a pak už je na druhé straně, aby vysvětlila, proč se tak stalo a aby se ospravedlnila."
Právním zástupcům Česka se v tomto případě nepodařilo přesvědčit třináct ze sedmnácti soudců. Musí tak zaplatit každé rodině odškodnění ve výši 4 tisíc Eur.
"Musí se také postarat, aby české zákony nebyly uplatňovány diskriminačním způsobem," říká Goldston. "Jasně se totiž ukázalo, že Romové jsou historicky znevýhodněnou menšinou, kterou je nutné ochránit zákony."
My za to nemůžeme
Ministerstvo školství, na jehož hlavu padá vina, rozsudek příliš neznepokojuje a dalších žalob se neobává.
"Je to pro nás zavazující, to ano," řekl Aktuálně.cz ředitel odboru speciální pedagogiky Jiří Pilař. "Ale já jsem přesvědčen, že k diskriminaci nyní nedochází a školský zákon tuto praxi eliminuje. Nikdo bez mentálního postižení by v těch bývalých zvláštních školách neměl být."
Přitom však připouští, že v řadě zvláštních škol tyto děti zůstaly a jen se změnila cedule na dveřích školy. "Nemůžeme chodit kontrolovat školu od školy a nutit školy, aby ty děti integrovaly do běžných škol," říká Pilař. "My jsme jim dali metodický pokyn, aby to udělaly. Za to, že to neudělaly už my nemůžeme. To je věc krajů a obcí."
I přestože ministerstvo vlastní selhání nepřipouští, rozhodlo se novelizovat vyhlášku o speciálním školství.
"Neradi bychom dělali ostudu České republice," říká nakonec Pilař. "Proto vyjdeme z tohoto rozsudku a společně s týmem odborníků z krajů vyhodnotíme, zda je dostatečně ošetřeno současným zákonem, aby nedocházelo k diskriminaci, nebo zda je potřeba připravit jeho novelu."
Ministerstvo školství a spravedlnosti ale chtějí nejprve počkat na právnický překlad celého rozsudku. Podle resortu spravedlnosti pak bude nutné zkoumat, zda současná situace požadavkům z rozsudku vyhovuje. Zvažuje také, zda rodinám kromě vyplacení peněz nepomoci ještě jinak.
"Je ovšem zřejmé, že ve spolupráci s ministerstvem školství, bude třeba zvážit, zda lze pro stěžovatele, jejichž práva byla podle soudu porušena, ještě něco udělat, pokud jde o jejich vzdělávání," říká tisková mluvčí resortu Zuzana Kuncová, "a zda je třeba přijmout nějaká opatření k tomu, aby k podobným případům nedocházelo v budoucnosti."
Čtěte dál články k tématu:
Svítání na severu?
Odry - Skupina dětí z Oder už si pomalu balí kufry. Zanedlouho vyrazí do Itálie na paralympijské hry. "Chci, aby viděly, že i s hendikepem se dá hodně dokázat," říká jejich učitel. "Některé romské slečny už půl roku chodí na hodiny italštiny, aby se tam domluvily." Uvnitř: GALERIE
Byla sama mezi bílými
Ostrava - Ve třídě byla Nikola jediná Romka. "Když začala chodit do školy, vracela se domů s brekem," vzpomíná její matka. V pololetí dostalo děvče na vysvědčení čtyřku a učitelka je poslala do poradny. Tam Nikole doporučili zvláštní školu. Uvnitř: GALERIE
Ohlédnutí do Štrasburku? Zatím neúspěch
Ostrava - "Dostat je ze zvláštních škol stálo obrovské úsilí. Bez pomoci by to romské rodiny samotné nikdy nedokázaly. Ti lidé totiž ani netušili, že jejich děti mají jinou možnost," tvrdí Kumar Vishwanathan.
