ČR uznala, že diskriminuje Romy. Rok po verdiktu soudu

Vendula Křížová
5. 12. 2008 17:34
Romové ve zvláštních školách často nejsou právem
České školství je diskriminační, přiznala Česká republika.
České školství je diskriminační, přiznala Česká republika. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Česká vláda uznala zodpovědnost za segregaci Romů ve školách.

Oficiálně tak přijala rok starý rozsudek soudu ve Štrasburku, který označil české školství za diskriminační.

Kabinet Mirka Topolánka na své příští schůzi projedná odpověď na tento rozsudek, kterou připravilo ministerstvo školství. Zavazuje se v ní, že situaci změní.

Vůbec poprvé se tak například chystá velké sčítání dětí navštěvujících praktické (dříve speciální nebo zvláštní - pozn. red.) školy. Zjišťovat se bude jejich sociální zázemí, okolnosti přijetí do školy, ale i etnický původ.

"Tato unikátní analýza a statistická data, ze kterých se dá vycházet, nám citelně chybí," řekla deníku Aktuálně.cz Klára Laurenčíková, ředitelka odboru rovných příležitostí ve školství na ministerstvu školství.

Další výraznou změnou, ke které se ČR v odpovědi pro štrasburský soud zavazuje, je změna systému fungování pedagogicko-psychologických poraden. Právě jejich rozhodnutí totiž stojí za umístěním dětí, často z romských rodin, do praktických škol.

Vznikne nový zákon

"Zároveň chceme usilovat o uzákonění informovaného souhlasu rodičů," uvedla Laurenčíková na nedávné konferenci Vzdělávaní bez bariér. To by v praxi například znamenalo, že by pracovníci poraden museli rodičům řádně vysvětlit všechna pro a proti a možné varianty.

Soudci ve Štrasburku se dále dočtou, že Česká republika vymyslí a sepíše další plán zaměřený na integraci největší české menšiny. Národní akční plán inkluzivního vzdělávání si mimo jiné klade za cíl připravit zbrusu nový zákon o inkluzivním vzdělávání. 

Ministerstvo školství chystá nový zákon proti segregaci ve vzdělávání.
Ministerstvo školství chystá nový zákon proti segregaci ve vzdělávání. | Foto: Ludvík Hradilek

"Měl by nahradit nefunkční a nespecifikovaný paragraf šestnáct o sociálně znevýhodněných žácích," vysvětluje Laurenčíková. Ten je totiž tak korektní, že z něj vlastně není zřejmé, kdo takovým žákem je či podle jakých kritérií se určuje, že jím je.

Dále ministerstvo plánuje vzdělávat učitele, zavést historii a kulturu Romů do školních osnov, přispívat na integrační programy a podporovat pedagogické asistenty.

Koncepce se nedají hodnotit

Ne všichni odborníci ale plánované změny vítají. Tvoření dalších koncepcí plánování komplexních řešení problematiky sociálně slabých žáků často z vyloučených lokalit napříč ministerstvy je podle nich neefektivní.

"Koncepce často například nepřemýšlí nad tím, jak se vyhodnotí její naplnění či nenaplnění," upozornil na zmiňované konferenci Czeslaw Walek z české kanceláře Open Society Fund.

V plánu je také koncept rané péče nejen o malé předškolní děti, ale i péče o jejich prostředí. Sociální nebo pedagogičtí pracovníci by měli rodině pomáhat připravit se na školní povinnosti potomka.

Ministerstvo zatím nachystalo jediné konkrétní opatření. Chce v rozpočtu najít peníze navíc pro asistenty pedagoga, kteří kvůli zpožděným platbám a obecnému finančnímu podhodnocení odcházejí.

 

Právě se děje

před 24 minutami

Sněmovna přes výhrady podpořila vznik stálých senátních obvodů

Sněmovna přes výhrady opozice podpořila v prvním kole vládní návrh na zavedení stálých obvodů pro volby do Senátu. Zamítnutí novely ve středu Piráti neprosadili. Návrh před dalším schvalováním projedná ústavně-právní výbor a také ústavní komise.

Předseda výboru Marek Benda (ODS) označil za mimořádně nešťastné a nerozumné řešení, kdy ústavní zákon vyjmenovává skoro všechny obce. Podle Pirátů návrh nabourává z dlouhodobého hlediska rovnost hlasovacího práva, když se bude výrazně lišit počet obyvatel v navrhovaných obvodech.

"Jsou konstruované často nepochopitelným způsobem," uvedl pirátský místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Nadhodil možnost přepočítávat obyvatele obvodů třeba jednou za 12 let a podle toho je měnit. Vládě vytkl, že navržené vymezení nerespektuje správní příslušnost ani spádovost obcí, na což poukázal i komunista Stanislav Grospič.

Zdroj: ČTK
před 44 minutami

Britská Dolní sněmovna odmítla změny v brexitovém zákoně

Britská Dolní sněmovna ve středu odmítla všechny změny, které v prováděcím zákonu k brexitové dohodě učinila horní komora. Sněmovna lordů chtěla mimo jiné lépe chránit občany EU či dětské uprchlíky. Návrh brexitového zákona nyní znovu poputuje do horní komory, která se může opět pokusit přijmout dodatky. Podle agentury Reuters ale termín brexitu v ohrožení není. Británie by měla EU opustit 31. ledna, tedy za devět dní.

Poslanci Dolní sněmovny, ve které mají konzervativci premiéra Borise Johnsona výraznou většinu, schválili návrh zákona o brexitu již 9. ledna. Sněmovna lordů, v níž mají více zástupců opoziční labouristé a liberální demokraté, ale tento týden k vládnímu textu připojila pět dodatků.

Zdroj: ČTK / Reuters
Další zprávy