Mezi kandidáty na generálního ředitele je také váš nynější šéf Petr Dvořák. V čem především se lišíte?
Pod Petrem Dvořákem je Česká televize velmi úspěšná. Mimo jiné proto, že sází na jistotu, dává lidem přesně to, co chtějí. Já chci také úspěšnou ČT, ale v některých věcech ji chci jinou, například odvážnější. V tom je mezi námi patrně největší rozdíl.
Není dobře, že televize dává divákům to, co chtějí?
Ano, výsledky sledovanosti máme velmi dobré, ale já bych byl rád, aby televize našla mnohem víc odvahy k projektům, které budou provokativní a budou divákům otevírat další obzory, než sázet například na kriminální série. Ty sice přinášejí sledovanost, jenže diváka neobohacují. Snažil bych se prosazovat, aby se těžiště televize víc přesunovalo od toho, že bude bavit, k tomu, že bude vzdělávat, rozšiřovat lidem obzory, provokovat.
Kriminálek je sice v českých televizích hodně, ale ČT má mnoho jiných projektů, které oceňují diváci i kritici.
Určitě ano, ale přece jen si myslím, že by Česká televize potřebovala více odvahy.
Jak se váš šéf Petr Dvořák bude tvářit, až bude tyto připomínky číst? Jak si myslíte, že vaši kandidaturu bere, mluvili jste o tom spolu?
Nevím, řekl bych jen své dojmy. On se mě ptal, jestli budu kandidovat, a já jsem odpověděl, že budu. Řekl mi, že se těší na mé nápady v projektu, které jsme jako kandidáti odevzdávali.
Nebyla v tom ironie nebo třeba i nějaká naštvanost?
Nemyslím, že by v jeho slovech byla ironie. Ale samozřejmě to není úplně jednoduchá situace. Po letech, kdy jsme oba součástí managementu, se musíme proti sobě nějakým způsobem vymezit. Ale nevnímám to tak, že jdu proti němu, prostě jsme dva kandidáti, dostáváme se do pozice nula a máme říct, jakou chceme Českou televizi v následujícím období. Neberu to jako soupeření a popírání kvalit Petra Dvořáka.
Vidíte ho jako favorita?
Kdybych byl přesvědčený o tom, že je nepřekonatelným favoritem, tak bych do toho nešel. Myslím si, že mám nápady i schopnosti řídit a směrovat budoucnost České televize. Věřím, že pro ni mohu být užitečný. Řekl bych, že po dvanáctileté éře Petra Dvořáka mám do budoucích šesti let co nabídnout.
Jan Souček (48)
- od roku 2014 je v České televizi ředitelem Televizního studia Brno, už od roku 2005 tam působil jako moderátor a šéfdramaturg centra zábavné tvorby
- v letech 2002-2007 pracoval v agenturách New Deal Communications lobbisty Marka Dalíka a Transparent Communications
- v médiích začal pracovat už ve 20 letech, například jako redaktor v televizi Nova a Rádiu Krokodýl, externě spolupracoval s Českou televizí či Rádiem Alfa, několik let působil také v Českém rozhlase
- vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně
Zapomínáme se dívat ven
Rád bych se ještě vrátil k vašim slovům o tom, že by ČT měla diváky vzdělávat a provokovat. Co tím myslíte?
Například si myslím, že vedle české produkce bychom měli podstatně více ukazovat zahraniční produkci, protože za našimi hranicemi vzniká spousta skvělých věcí. My jdeme na ruku českému divákovi, který má rád české věci, a chceme, aby se především bavil. Ale zahraniční produkce nám například ukazují, čím žijí sousedi kolem nás. Vidíme, že často řeší podobné problémy nebo přicházejí se zajímavým řešením. Máme neustále tendenci "objevovat Ameriku", a přitom se zapomínáme dívat ven. Mimochodem, to je i slabé místo žurnalistiky a publicistiky.
Takže chcete, aby se diváci cítili více součástí okolního světa?
Přesně tak. My se v tom našem českém rybníčku pořád za něco navzájem fackujeme, obviňujeme se, že ten a ten lže nebo má nesmyslná řešení. Jenže málo se díváme po Evropě, málo využíváme okolní potenciál, ať už jde o informace, nebo různé formáty pořadů. Dnes už přitom Evropa naštěstí není o tom, kdo s koho, ale naopak zažíváme pocit sounáležitosti.
Snažil jste se některé své náměty prosadit na poradách dosavadního vedení? Nebo s nimi přicházíte až nyní? Debatoval jste o tom třeba s Petrem Dvořákem?
Musím říct, že o řadě těchto věcí se na poradách nedebatovalo, takže v mnoha věcech můj hlas nemohl být slyšen, protože se mě na to nikdo neptal. Tyto otázky se na poradách neotvíraly.
Ale zkoušel jste sám tato témata nadhodit?
Možná kdyby byla debata vedená tímto směrem, tak do ní mohu přidat svůj hlas. Když je ale člověk ředitelem v Brně, tak má přece jen své pravomoci, svá portfolia zodpovědnosti a na to se soustředí. Ale snažil jsem se v rámci svých možností, například ve větší podpoře dokumentaristiky, některá tato témata dostávat do popředí. Něco se podařilo, něco ne.
Cíl není "pět minut Židi a pět minut Hitler"
Podle průzkumů si Česká televize udržuje poměrně velkou důvěru diváků, zároveň jí ale určitá část veřejnosti nevěří. Jak vidíte tuto situaci?
Považuji Českou televizi za důvěryhodnou a nezávislou instituci. Pokud jde o názory kritiků jejího zpravodajství, budeme se muset poprat s tím, abychom se stali relevantním médiem i pro skupinu lidí, která veřejnoprávním médiím nevěří a má pocit, že některé názory a pohledy na svět nechceme slyšet.
Jak byste se s tím chtěl poprat?
Nejsem zastáncem toho, co vidím v některých jiných zpravodajských relacích, nikoliv v České televizi, že řešením je symbolické "pět minut Židi a pět minut Hitler". To situaci neřeší. Zároveň se nemůžeme tvářit, že ve společnosti neexistují velmi různorodé názory. Musíme najít způsob, jakým zprostředkovat větší společenský konsensus nad věcmi, na kterých nám jako společnosti záleží.
Ale jak to udělat?
Není to jednoduché. Pokud víme, že přibližně 20 procent české společnosti dlouhodobě uvažuje antisystémově, má určitě smysl hledat cesty, aby alespoň zkusili veřejnoprávní vysílání sledovat. Určitě bychom se měli také snažit prostřednictvím naší dokumentaristické a publicistické práce rozkrývat motivace lidí, z čeho jejich pohled na svět vyrůstá.
Kritici nejčastěji debatují o zpravodajství a publicistice, o její vyváženosti a objektivitě. Stojíte za pořady, jako jsou Otázky Václava Moravce, Reportéři ČT, 168 hodin? Mělo by se něco změnit?
Otázky Václava Moravce považuji za rodinné stříbro. Celkově jsem přesvědčený, že zpravodajství je dlouhodobě a zaslouženě velmi úspěšné. Myslím si ale, že tomuto postavení neodpovídá pozice České televize na mobilních platformách a obecně na internetu. Podle statistik víme, že jsme sice elektronickým médiem, po kterém lidé sahají jako první, nicméně pro obrovskou část populace to neplatí v případě, když mají sáhnout po telefonu či tabletu a chtějí se dozvědět, co se právě děje. Na tomto musíme zapracovat. Mám pocit, že tak jak jsme na špici televizního obsahu, tak z hlediska technologických inovací spíš dobíháme konkurenci.
Máte mimo jiné web ČT24.cz.
Pustit si živou čtyřiadvacítku je samozřejmě super věc, zejména při různých mimořádných událostech. Ale lidé stále častěji spěchají, a když mají chvilku času, chtějí se podívat na mobilní telefon a jedním kliknutím si přečíst nejdůležitější dění doplněné krátkým videem. Chtějí maximální jednoduchost, maximální stručnost a maximální výstižnost. A samozřejmě aktuálnost.
Mnozí kritici mají pocit, že Česká televize je spíše provládní, což možná vychází i z vyjadřování některých televizních novinářů na sociálních sítích.
Jsem zastáncem striktního profesního kodexu, jako mají některá zahraniční média. Pokud někdo působí v médiích, jako je Česká televize, která musí dbát striktně na svou nezávislost, pak je daní za privilegium pracovat tady jako novinář a zprostředkovávat ostatním obraz okolního světa to, že nemůžu svoje osobní názory, pohledy a preference dávat na odiv veřejně. Jestliže lidé vidí, že mám na něco jako novinář vyhraněný názor, těžko je pak budu přesvědčovat, že se tento názor nepromítne do mé práce pro diváky.
A je Česká televize provládní?
Není. O tom, že nejsme ani provládní, ani protivládní, nejlépe svědčí fakt, že si na některé věci stěžují lidé z celého politického spektra.
Brno zažilo za poslední léta několik korupčních kauz. Jak při jejich pokrývání podle vás obstálo vaše brněnské studio?
Jsem přesvědčený, že jsme obstáli.
Poplatek by se měl zvýšit
Velká média pokrývají dění v regionech méně než dřív. Česká televize naopak své regionální vysílání rozšířila, byť její těžiště zůstává na pražských Kavčích horách. Změnil byste v tomto něco?
Pokud jde o zpravodajské redakce, tak těmi velmi dobře pokrýváme celé území České republiky. Myslím, že v tomto nám dnes málokdo z mediální sféry může konkurovat. Zároveň ale máme kromě Prahy plnoformátová a plně technicky vybavená studia v Brně a Ostravě a já bych rád jejich velký potenciál ještě více využil. Jsem přesvědčený, že by to přineslo do vysílání další obohacení a zpestření. Díky tomu bychom zapojovali do veřejného dění mnohem více zajímavých lidí z regionů.
Diváci hodně debatovali o zrušení stanice pro starší generaci ČT3 nebo o budoucnosti ČT sport, na které je podle kritiků stále méně divácky atraktivních sportů. Jak byste řešil budoucnost těchto stanic?
Všechno souvisí s penězi. Pokud jde o ČT3, tak si myslím, že by ČT měla mít kanál zaměřený na mezigenerační komunikaci a aktivní život seniorů. Všichni víme, že generace 60+ je už dnes velmi podstatnou částí české společnosti a do budoucna bude ještě výraznější. To nemůže ČT ignorovat.
A sport?
ČT sport je po ČT1 nejdražší kanál. Je potřeba, abychom debatovali o tom, co má televize veřejné služby nabízet divákům v oblasti sportu. ČT dokáže přinášet ve vynikající kvalitě celou řadu sportovních pořadů a událostí. Bohužel je ale faktem, že významné sportovní události jsou stále více na placených sportovních kanálech. Pojďme o tom debatovat, můžeme si říct, že ČT bude ještě více podporovat a vysílat mládežnický sport, může se ještě více zaměřit na sporty, po kterých komerce nesáhne, možnosti jsou různé.
Jste pro zvýšení koncesionářských poplatků?
Na takto jednoduchou otázku neexistuje úplně jednoduchá odpověď. Financování ČT potřebuje komplexnější reformu. Musíme redefinovat, kdo je vlastně poplatníkem, protože televizní obsah už dávno nekonzumují jen vlastníci klasického televizoru v obýváku.
Kdybych po vás chtěl stručnou odpověď: zvyšovat, nebo nezvyšovat?
Pokud jde o výši samotného poplatku, tak musím říct, že ano, měl by se zvýšit. Dojdete k tomu, ať to počítáte z jakékoliv strany. Přes kumulativní inflaci od roku 2008 nebo třeba přes poměr k průměrné mzdě, což se dá navíc porovnávat i s okolními státy. Optimální poměr tvoří okolo 0,6 procenta a my jsme dnes na 0,3 procenta. Férové by ale také bylo vést souběžně debatu o tom, co společnost od televize veřejné služby očekává. To je otázka priorit a ty se v čase mění. Nikdy nebudeme mít na všechno, ani to není smyslem takové instituce.
Pokud byste nebyl zvolen generálním ředitelem České televize, zůstal byste ředitelem v Brně?
Můj mandát ředitele mi v Brně končí v červnu příštího roku. Takže pokud by to nyní nevyšlo, je přede mnou ještě minimálně roční působení na pozici ředitele brněnského televizního studia. Potom je na debatě s případným novým generálním ředitelem, jak vidí moje další působení v České televizi po červnu roku 2024.
Nového šéfa ČT zvolí v červnu
- Volba generálního ředitele České televize má dvě kola. První proběhne 17. května, kdy se sejdou radní televize a z osmi zájemců vyberou pětici finalistů. Tato pětka se dostaví na veřejné slyšení 7. června. Na něm radní zvolí nového ředitele, které povede televizi od října 2023. Jeho mandát trvá šest let.
- Mezi osmi zájemci jsou známá i méně známá jména. Už potřetí kandiduje dosavadní generální ředitel Petr Dvořák, který stojí v čele televize už dvě období, tedy 12 let. S Českou televizí jsou spojeni i další kandidáti - současný ředitel brněnského studia Jan Souček, bývalý zahraniční zpravodaj Jiří František Potužník nebo producent Jan Štern.
- Do voleb jde také Martin Konrád, který byl krátce ředitelem Primy a nyní vede mediální agenturu MMB. Při poslední volbě ředitele postoupil do druhého kola, ve kterém ale nezískal ani jeden hlas. Zbývající kandidáti se pohybují mimo média, Ondřej Vrbík je architekt, Pavel Hřídel manažer a Ondřej Cón živnostník.
