reklama
 
 

Čočky, klouby i jehly. V nemocnicích přibývá vadných pomůcek

3. 2. 2015
Na český trh proniká stále více vadných zdravotnických prostředků. Jen za posledních sedm let nabobtnal jejich počet až čtyřikrát.
Doporučujeme

Praha - Měla léčit silnou krátkozrakost, místo toho s ní hrozilo oslepnutí. To je příběh umělé oční čočky Cachet, kterou používalo 366 Čechů. Loni v říjnu ji výrobce raději stáhl. Zjistil totiž, že není pro pacienty bezpečná. Ohroženým lidem zaplatil novou operaci.

Přitom v tuzemsku zdaleka nejde o ojedinělý případ. Jak ukazují statistiky českého lékového ústavu, vadných zdravotnických prostředků proniká na český trh stále víc. Jen za posledních sedm let jich přibylo až čtyřikrát.

Konkrétně: zatímco ještě v roce 2008 zaznamenal lékový ústav jen 85 nežádoucích příhod, které souvisely s užíváním některé ze zdravotních pomůcek, o čtyři roky později už jich bylo celkem 213. "A předloni se jich na seznam dostalo celých 289," potvrzuje mluvčí ústavu Lucie Šustková.

Listina vadných produktů je přitom pořádně pestrá: najdou se v ní nejen oční čočky, ale také kloubní náhrady, části bypassů, defibrilátory, inzulínové pumpy nebo injekční stříkačky.

Hlavně levně a rychle

Podle šéfa České asociace dodavatelů zdravotnických prostředků Miroslava Paláta jsou na vině dvě věci: snaha výrobců šetřit a také příliš překotný vývoj ve vědě a výzkumu.

"Část firem se určitě snaží ušetřit tím, že přesouvá svou výrobu dál na východ. Tím získají výrazně levnější pracovní sílu, která stlačí náklady na výrobu na minimum. Ovšem na úkor kvality,“ přibližuje Miroslav Palát.

Problém je ale i v rychlém vývoji. Někteří výrobci uvedou každé dva roky na trh zbrusu novou zdravotní pomůcku. Aby ostatní v tak tvrdé konkurenci obstáli, provádějí studie bezpečnosti až "v ostrém provozu".

Pacienti nemusí platit ani korunu

To byl ostatně i případ zmíněné oční čočky. Výrobce přišel na chybu až po dlouhých deseti letech - když vyhodnotil klinické údaje od pacientů.

Teprve tehdy vyšlo najevo, že téměř tři procenta uživatelů přicházejí kvůli čočce o část endotelu – tedy o buňky, které udržují rohovku přiměřeně vlhkou a průzračnou. "Tím dochází k výraznému zhoršení kvality zraku," okomentovala zjištění šéfka České oftalmologické společnosti Šárka Pitrová.

Příklady zdravotnických prostředků s vadou

V loňském roce nahlásili výrobci lékovému ústavu celkem 418 vad. Chyby výrobci většinou odhalili sami při klinických testech nebo kontrolách. Sami se také většinou postarali o nápravu.

  • Cévní lopatka (čínská firma GE Hualun Medical Systems)
  • Infuzní sety (dánská firma Unomedical)
  • Pomocný popruh ke škrtidlu (americká firma SAM Medical Products)
  • Měkká korekční kontaktní čočka pro denní nošení (britská firma CooperVision Manufacturing Limited)
  • Ortopedický systém pro vnitřní fixaci (švýcarská firma Synthes GmbH)
  • Nitrooční čočka do přední komory (americká firma Alcon Laboratories Inc)
  • Katétr pro balonkovou koronární angioplastiku (německá firma Disa Vascular)
  • Katetry (americká firma Edwards Lifesciences)
  • Nylonový šicí materiál (španělská firma B. Braun Surgical)
  • Totální náhrada kolene s mobilním ložiskem (americká firma DePuy Orthopaedic Inc)
  • Defibrilátor (americká firma St. Jude Medical CRMD)
  • Ortopedické operační nástroje (britská firma Biomet UK Ltd)
  • Umělé srdce dočasné (americká firma HeartWare, Inc)

(Zdroj: Státní ústav pro kontrolu léčiv)

Jenže lidé během studie výrobek běžně používali. Lékaři čočku vkládali do oka krátkozrakým pacientům s velmi silnými dioptriemi. Výrobce uznal chybu a lidem ze svého uhradí novou operaci.

"Budeme spolupracovat s vyšetřujícími oftalmology, abychom postiženým pacientům zajistili bezplatnou explantaci," napsala firma v dopise lékařům.

Odpovědná je nemocnice

Podle právníka Ondřeje Dostála by si ale měla dávat na výrobky pozor hlavně nemocnice.

"Právě ona je totiž zodpovědná za to, že pacientům vpraví do těla správný a bezpečný náhradní díl," říká Dostál. Na nemocnice proto budou směřovat také případné žaloby pacientů, které vadný zdravotnický prostředek poškodil. Teprve potom může špitál myslet na vymáhání škod od výrobce - musí si to vyřídit přímo s ním.

Sám pacient by platit nikdy nic neměl. Stejně jako zdravotní pojišťovna. "Žádné náklady spojené s opětovnými operacemi kvůli vadným pomůckám skutečně nehradíme," potvrdil mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý.

Tato praxe má ale i jednu nevýhodu: pojišťovny netuší, kolik chirurgických zákroků museli pacienti kvůli vadným zdravotnickým prostředkům podstoupit.

Půl milionu různých výrobků

Podle České asociace dodavatelů zdravotnických prostředků se na evropském trhu pohybuje kolem půl milionu různých zdravotnických produktů z dílny 22,5 tisíce společností. Zisky tohoto odvětví poskočí každým rokem zhruba o pět procent. V roce 2009 činily tržby těchto firem asi 95 miliard eur.

Necelou desetinu tohoto výdělku vloží firmy každoročně zpět do výzkumu a vývoje – nápady z oblasti zdravotnické technologie proto tvoří dokonce 12 procent všech evropských patentů. To je zhruba 16,5 tisíce žádostí o patent.

Česko pošle každým rokem na zdravotnictví celkem 290 miliard korun. Zdravotnické prostředky z toho spolykají asi 4,2 procenta, tedy 12 miliard korun.

reklama
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama