1. Vítězství, které ANO už nutně potřebovalo
Předseda ANO Andrej Babiš potřeboval evropské volby vyhrát. Na velké celostátní vítězství čekal od roku 2017, kdy se stal premiérem. Další sněmovní volby v roce 2021 prohrál, neuspěl ani v loňských prezidentských volbách. Ačkoliv bylo ANO favoritem letošních evropských voleb, ještě týden před volbami analytici upozorňovali, že to může být velmi vyrovnaný souboj.
Nakonec nebyl. ANO zvítězilo před koalicí Spolu o takřka čtyři procentní body a dokázalo posílit o jednoho europoslance. Nově bude mít v Bruselu sedm zástupců. Předseda Babiš označil výsledek za famózní úspěch. Ačkoliv ještě nejsou k dispozici žádné analýzy, opoziční straně pravděpodobně výrazně pomohla rekordní volební účast. Volit přišlo přes 36 procent voličů. Mezi lidmi, kteří běžně v eurovolbách nehlasují, mají více příznivců opoziční strany.
Babiš na tiskové konferenci chválil i jedničku kandidátky Kláru Dostálovou. Místopředsedkyně sněmovny byla někdy označovaná za nevýraznou kandidátku, nakonec dokázala získat nejvíce preferenčních hlasů ze všech kandidátů. Kroužkoval ji takřka každý čtvrtý volič ANO.
Výsledek může hnutí povzbudit před podzimními krajskými volbami, kde ANO obhajuje vítězství v deseti ze 13 krajů. V eurovolbách hnutí vyhrálo ve všech krajích kromě Prahy, kde se ale na podzim nevolí. Babiš tak bude chtít jistě ještě více posílit svou pozici, nicméně lidé jinak volí do Evropského parlamentu a jinak do krajských zastupitelstev. Například v Libereckém kraji mají silnou pozici Starostové s hejtmanem Martinem Půtou. Výsledek ale poslouží i jako dobrá zbraň pro předvolební kampaň před sněmovními volbami, které budou příští rok. Babiš koneckonců celou kampaň rámoval jako referendum o vládě.
2. "Neprohra" koalice Spolu s lidoveckou pachutí
Premiér Petr Fiala bezprostředně po oznámení výsledků oznámil, že výsledek jím vedené koalice Spolu není ani zklamání, ani nadšení. Někteří politici sice poslední dny před volbami pohánění zlepšujícími se průzkumy odvážně tvrdili, že míří za vítězstvím, jenže to bylo nedostižné. Fialův kabinet se musel vypořádat s energetickou krizí, zvyšujícími se cenami a situaci ovlivňuje také válka na Ukrajině. Podle výzkumů CVVM je současná vláda jednou z nejméně důvěryhodných v polistopadové historii.
Navzdory těmto podmínkám se ale koalici Spolu podařilo získat přes 22 procent a šest mandátů, což byl cíl premiéra Fialy. Do sněmovních voleb zbývá ještě více než rok a zlepšující se ekonomická situace bude vládě nahrávat. Volby zhruba uprostřed jejího mandátu, ve kterých obecně posiluje opozice, tak nejsou propadákem.
Případný neklid mezi koaliční partnery nevnesli ani voliči, kteří do Evropského parlamentu vyslali prvních šest kandidátů. Nikdo z nižších pozic nahoru díky kroužkům neskákal. Lidovkyni Michaele Šojdrové chybělo ke zvolení 616 kroužků, kterými by odsunula mimo volitelné pozice Ondřeje Koláře z TOP 09.
Právě lidovci zůstali ve štábu Spolu nejvíce zklamaní. Jejich cílem bylo získat dva mandáty, uspěl jen Tomáš Zdechovský. Pro předsedu KDU-ČSL Mariana Jurečku je to další problém do budoucna. Před volbami tvrdil, že pokud lidovci neobhájí dva mandáty, nebude v říjnu obhajovat pozici šéfa strany.
3. Chtějí eurokomisaře, nemají skoro ani europoslance
Zatímco ve Spolu vládla po oznámení výsledků mírná spokojenost, druhá část vládní koalice byla zklamaná. Piráti a zejména Starostové zřejmě na dobrý výsledek koalice Spolu doplatili. Předvolební průzkum STEM ukazoval, že až 22 procent všech voličů uvažuje jak o Spolu, tak o STAN. A ti se nakonec spíše přiklonili na silnější stranu. Necelých devět procent pro Starosty je méně, než ukazovala většina předvolebních průzkumů.
Ještě hůře ale volby dopadly pro Piráty, pro které je to druhé velké zklamání za sebou. V roce 2021 kandidovali společně se Starosty, jenže kvůli preferenčním hlasům získali pouze čtyři poslance, zatímco STAN 33. Ve štábu mluvili členové strany o průšvihu. Pro předsedu Ivana Bartoše může být problematické, že jediný pirátský mandát v europarlamentu získala díky kroužkům Markéta Gregorová, která se s ním letos v lednu utkala o post šéfa strany. Tehdy neuspěla, nyní ale její pozice posílila.
Gregorová v Bruselu zůstane na úkor jedničky Marcela Kolaji, který byl i ve vedení Evropského parlamentu. Vládní dohoda s koalicí Spolu je, že příštího českého eurokomisaře navrhnou Piráti nebo Starostové. Piráti prosazovali právě Kolaju a podle předsedy Bartoše na tom nehodlají nic měnit ani teď. Jenže volební neúspěch mu může cestu za tímto postem zkomplikovat. Výhodou pro něj je, že jeho případný soupeř - bývalá prezidentská kandidátka Danuše Nerudová - v čele kandidátky Starostů straně úspěch rovněž nepřinesla. I když se sama do europarlamentu dostala.
Už před volbami se v části ODS objevovaly názory, že by navzdory koaliční dohodě měla strana navrhnout vlastního kandidáta. Zmiňovalo se dokonce konkrétní jméno, a to náměstka ministra financí Marka Mory. Po volebním neúspěchu Pirátů a Starostů tyto tlaky mohou být ještě intenzivnější.
4. Koalice jedné ženy a jednoho muže
Pokud by se hledali individuální vítězové voleb, byli jimi lídryně kandidátky Stačilo! komunistka Kateřina Konečná a společná jednička Přísahy a Motoristů sobě Filip Turek. Kampaň obou uskupení stála víceméně pouze na těchto dvou hlavních tvářích. To oni dokázali pro mimoparlamentní strany získat více hlasů, než kolik měli Starostové, Piráti nebo SPD. Svědčí o tom množství preferenčních hlasů. Konečnou kroužkovalo 41 procent voličů Stačilo!, Turka dokonce každý druhý, který volil Přísahu a Motoristy.
Turkovi neuškodil ani závěr kampaně, ve kterém se mluvilo o jeho vtipech, které odkazovaly na nacismus a Adolfa Hitlera, předmětech se svastikou či fotografiích, na kterých hajluje.
Zisk obou uskupení okolo deseti procent jim dává šance i v příštím roce ve sněmovních volbách. Konečná už letos na jaře mluvila o tom, že koalice Stačilo! není projektem jen pro jedny volby. I Přísaha na svém webu píše o tom, že evropské volby jsou prvním krokem k mandátům v Poslanecké sněmovně.
Jenže momentální úspěch obou uskupení je svázaný s osobami volebních lídrů. Další výrazné tváře jim chybí. Nicméně Konečná se před volbami otázkám na to, zdali by upřednostnila svou kandidaturu do sněmovny před mandátem europoslankyně, vyhýbala. Bude čelit otázkám, jestli se jako předsedkyně komunistů po deseti letech znovu pokusí vrátit do Poslanecké sněmovny. A pro případné obrození KSČM se jeví odpověď na tuto otázku zatím jako klíčová.
Nárůst hlasů pro protestní a momentálně neparlamentní strany je komplikací pro vládní koalici i s ohledem na sněmovní volby v příštím roce. Pokud by obě uskupení svůj úspěch zopakovala, rozšířily by se ANO možnosti, s kým vládnout. Koneckonců v roce 2018 právě komunisté podpořili vznik Babišovy menšinové vlády ANO a ČSSD.
5. Okamura ztrácí pozici nejsilnějšího protestního hlasu
Protestní hlasy sbírala i SPD, ačkoliv výrazně méně, než očekávala. Předseda Tomio Okamura označil výsledek za neúspěch. Sebekriticky zhodnotil, že strana nedostatečně bojovala o přízeň voličů.
Voliče SPD zřejmě odčerpali právě Přísaha s Motoristy, Stačilo! a hnutí ANO. Rozdíl mezi nimi byl především v lídrech kandidátky. Zatímco Turek, Konečná a Dostálová podle preferenčních hlasů táhli své strany, jednička SPD Petr Mach se do europarlamentu vůbec nedostal. Bývalého europoslance za Svobodné přeskákal Ivan David, který mandát obhájil.
