Brno - Ozbrojeni samopaly a krytí černou kuklou dohlížejí policisté na Věstonickou Venuši, když putuje z Moravy někam na výstavu. Slavnou sošku známou po celém světě by však Češi v soupisce nejvzácnějších pamětihodností svého národa hledali marně.

Venuše zatím na seznam národních kulturních památek nesměla. Je totiž "jen" sbírkovým předmětem a zdaleka není sama. "Téměř dvacet let po pádu komunismu je v tom pořád neskutečný nepořádek," potvrzují odborníci.

To se nelíbí jihomoravským radním. Navrhují rozšíření soupisu národních kulturních památek nejen o slavnou sošku, ale také o dalších osm historických klenotů jižní Moravy.

Řediteli brněnské pobočky Národního památkového ústavu Petru Kroupovi se zájem Jihomoravského kraje líbí. "Nazval bych to pokusem vnést do toho bordelu už konečně pořádek," okomentoval Kroupa postup radních.

Systém neukazuje, co je víc

Češi podle Kroupy dodnes nemají jasno v tom, co je jejich kulturním dědictvím. "Tento pojem se u nás narozdíl od západní Evropy nikdy neužíval. Proto v tomto trochu tápeme," uvedl Kroupa.

Systém ochrany českého kulturního dědictví nefunguje podle jednoduchého klíče, který by pamětihodnosti řadil od těch nejdůležitějších k nejméně důležitým.

Na seznamu národních kulturních památek by sice měly být podle památkového zákona objekty tvořící nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, účast je ovšem striktně omezena jen na památky.

Speciální ochrany proto neužívají takzvané sbírkové předměty, jakým je Věstonická Venuše, ani takové součásti kulturního dědictví, jako je slovácký verbuňk, přestože památkáři o jejich významu pro Čechy nepochybují.

Národní politické památky

Na seznam národních kulturních památek naopak v různých dobách přibývaly památky sporného historického významu jednou z důvodů politických, podruhé z čistě materiálních.

Například v roce 1978 se na seznamu vedle Karlova Mostu nebo Českých korunovačních klenotů octly rodné domky Bohumíra Šmerala v Třebíči a Klementa Gottwalda v Dědicích, o šest let později také dům Antonína Zápotockého v Zákolanech. V roce 1991 musely rodné domy všech komunistických prezidentů ze seznamu pryč.

Počet národních kulturních památek výrazně stoupl v roce 2001. To na seznam přibylo množství hradů a zámků. Důvod byl jednoduchý. V roce 2003 měly zaniknout okresní úřady.

Vyhlášení okresních hradů a zámků národní kulturní památkou zaručilo jejich neprodejnost v případě převodu zámku do majetku kraje. Národní kulturní památku musí totiž majitel přednostně nabídnout ke koupi ministerstvu kultury. Stát si tak pojistil, že o své klenoty nepřijde.

Venuše se na seznam dostane. V souboru

Ministerstvo kultury deklaruje, že na vylepšení seznamu národních kulturních památek systematicky pracuje.

"Národní kulturní památky byly do určité doby do jisté míry nesystematickým souborem," přiznává mluvčí ministerstva kultury Marcela Žižková. "Od roku 1990 provádělo ministerstvo revizi celého souboru a vyřadilo všechny nehodnotné věci," dodává Žižková.

Lednický zámek patří mezi jednadvacet národních kulturních památek na jižní Moravě. Kraj jich chce víc | Foto: www.czechtourism.cz

Na seznam by se podle ní v nejbližší době konečně mohla dostat i tolik diskutovaná Věstonická Venuše. Sama na něm sice jako sbírkový předmět figurovat nemůže, ministerstvo ale přišlo s řešením.

Chce, aby vláda prohlásila za národní kulturní památku soubor 207 nejvýznamnějších archeologických nálezů, do kterého Venuše patří. Soubory totiž národními kulturními památkami být mohou.

Pro věhlas i pro peníze

Přestože seznam národních kulturních památek není dokonalý, není podle mínění památkářů rozhodně zbytečný. Majitelům může status národní kulturní památky pomoci dosáhnout lépe na peníze na opravy. Zároveň také táhne pozornost turistů.

"Vždyť dnes má spousta cestovních kanceláří ve svých nabídkách cestování po památkách Unesco. Češi jsou soutěživý národ a každá nálepka kvality, ať už je to Unesco nebo národní kulturní památka, se jim nesmírně líbí," míní Kroupa.