Praha - Budoucnost kritizovaného projektu elektronických zdravotních knížek IZIP visí na vlásku.
Většina politiků se na pondělním zasedání orgánů VZP přikláněla k jeho zastavení.
Tuto variantu poprvé připustil i šéf pojišťovny Pavel Horák. Ten se dostal pod velký tlak. Kritizovali ho zejména vládní poslanci TOP 09 a ODS.
"Máme-li s někým jednat o další spolupráci, musíme přesně vědět, s kým jednáme," kritizoval šéf správní rady Marek Šnajdr (ODS) to, že vlastník 49procentního podílu v projektu, do kterého VZP vložila již téměř dvě miliardy korun, je neznámý a advokát, který ho zastupuje, jeho jméno odtajnit nechce.
Podle Šnajdra si radní pojišťovny vyžádali veškeré materiály a dokumenty k tomu, aby mohli na konci listopadu rozhodnout, co s projektem bude dál.
Čtyři varianty pro IZIP
Zvolit budou muset nejspíše jednu z možností, kterou jim Horák nastínil v dokumentu, který má Aktuálně.cz k dispozici.
"Jednou variantou je převzetí projektu do správy VZP, ať už odkupem akcií, nebo smluvních vztahů a zaměstnanců. Na druhém pólu je rozhodnutí, že se VZP již nebude tohoto projektu účastnit," řekl Horák.
Kolik stál IZIP?
- VZP stál IZIP od roku 2001 do současné doby více než 1,8 miliardy korun. Jen samotné vytvoření systému přišlo na 300 milionů korun.
- V prvních letech do něj pojišťovna investovala 32,5 milionu korun. Pak ale nastal zlom, od roku 2004 začal růst počet klientů a s tím to, jakou částku vyplácela VZP firmě IZIP.
- Do projektu šlo ročně minimálně 160 milionů korun. Místo rozvoje se ale projekt po roce 2007 zastavil.
- VZP do projektu začala znovu naplno investovat v době úřednické vlády Jana Fischera.
- Teď VZP za provoz platí 150 milionů korun ročně.
V materiálu se uvádí, že další možností je také upuštění od plánu majetkové účasti ve firmě. VZP by tak vrátila akcie a jedinou vazbou pojišťovny na IZIP by byly platné smlouvy.
Poslední možností je realizace projektu s lékařskou komorou nebo dalšími pojišťovnami.
Koalice soukromých lékařů, která sdružuje dvacet tisíc doktorů, však v pondělí rozeslala prohlášení, v němž uvádí, že systém elektronických zdravotních knížek již nebude dále podporovat.
"V současné podobě ho nepovažují za přínos pro pacienty ani pro lékaře," zdůvodnil za Koalici soukromých lékařů Zorjan Jojko.
Zdroje Aktuálně.cz ze správní rady VZP říkají, že pokud nebudou doktoři do elektronických knížek zapisovat, nemá tak cenu do projektu dále investovat.
"Proč budeme držet při životě něco, co nikdo nechce," řekl například jeden z poslanců.
Šéf VZP chtěl více času
Definitivní rozhodnutí má ale padnout až 21. listopadu.
Tedy dva dny předtím, než vyprší termín na vyzvednutí akcií IZIP. Ty jsou v současné době v advokátní úschovně.
Podle informací Aktuálně.cz však Horák na zasedání navrhoval, aby členové správní rady prodloužili tuto dobu o dalších 90 dní. Šéf VZP by tak získal čas na vyřešení kauzy až do konce února. Správní rada ale o jeho návrhu nakonec vůbec nehlasovala.
"Pokud by VZP nebyla schopna dokumenty shromáždit, je to asi špatný signál pro to, aby mohla správní rada rozhodnout relevantním způsobem ve smyslu potencionálního pokračování," řekl ČTK náměstek ministra zdravotnictví a člen správní rady Petr Nosek.
Horák poté prohlásil, že dokumenty dodá politikům a úředníkům, kteří v orgánech pojišťovny zastupují stát, včas. "Všechno je teď v běhu. Audit vztahů společnosti bude v polovině listopadu," slíbil.
Šéf VZP v pondělí také zopakoval, že by chtěl, aby pojišťovna převzala celý projekt IZIP. I tato možnost ale podle dokumentu skrývá určitá rizika.
Podle pojišťovny je nevýhodou tohoto řešení, že se zvýší zatížení VZP. Navíc její management se nemůže ve firmě IZIP angažovat, neboť by se jednalo o konflikt zájmů.
