Doložka ve smlouvě s VZP přinesla IZIP stamiliony

Radek Nohl Radek Nohl
24. 10. 2011 6:00
Aktuálně.cz nahlédlo do smluv mezi VZP a firmou spravující zdravotní knížky
Bývalý majitel IZIP, europoslanec ODS Miroslav Ouzký.
Bývalý majitel IZIP, europoslanec ODS Miroslav Ouzký. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Smlouva mezi provozovatelem elektronických zdravotních knížek IZIP a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou skrývá další detail toho, jak byl v průběhu let tento projekt financován.

Aktuálně.cz narazilo při studiu smlouvy na doložku, která v letech 2004 až 2008 změnila způsob, jakým do IZIP tekly z VZP finance.

Místo paušální částky, již pojišťovna poukazovala na účet IZIP do té doby a jak se k tomu vrátila i v nynějších časech, zaručoval projektu ve zmíněných letech finanční bonus vyplacený za každého nového lékaře a pacienta, který se do systému přidal.

Díky tomu získal provozovatel IZIP za čtyři roky více než 500 milionů korun, tedy téměř 130 milionů ročně. K tomu je třeba připočíst částku 300 milionů, kterou dostal IZIP na počátku na zavedení systému.

"Kdyby systém generoval úspory a ročně by ušetřil tři miliardy korun, bylo by to super. V současné situaci je to nesmyslná částka," kritizuje bonusový princip člen správní rady VZP a poslanec TOP 09 Jan Farský.

Do doby, než byla výše uvedená doložka schválena, měl IZIP z peněz VZP zajištěn paušál 32,5 milionu korun ročně.

Bonus za pojištěnce

Aktuálně.cz našlo části smluv mezi IZIP a VZP v dokumentaci Nejvyššího kontrolního úřadu, který před několika měsíci uzavřel prověrku VZP.

Materiály potvrzují, že podoba smlouvy mezi pojišťovnou a firmou se v průběhu několika let častokrát měnila.

Kolik stál IZIP?

Elektronická zdravotní knížka. Izip

  • VZP stál IZIP od roku 2001 do současné doby více než 1,8 miliardy korun. Jen samotné vytvoření systému přišlo na 300 milionů korun.
  • V prvních letech do něj pojišťovna investovala 32,5 milionu korun. Pak ale nastal zlom, od roku 2004 začal růst počet klientů a s tím to, jakou částku vyplácela VZP firmě IZIP.
  • Do projektu šlo ročně minimálně 160 milionů korun. Místo rozvoje se ale projekt po roce 2007 zastavil.
  • VZP do projektu začala znovu naplno investovat v době úřednické vlády Jana Fischera.
  • Teď VZP za provoz platí 150 milionů korun ročně.

Bonusová doložka, o níž píšeme, se v ní objevila už za doby vládnutí bývalé ředitelky VZP Jiřiny Musílkové. Firmě IZIP zaručovala 350 korun za každého nového pojištěnce, který si knížku pořídil.

Nadto platila VZP 8 korun za každý zápis do některé z elektronických zdravotních knížek a 72 korun za rok zaplatila za správu každé elektronické knížky. Navíc do IZIP přitékaly desítky milionů za to, že se do systému hlásili noví a noví lékaři.

Těm IZIP z peněz VZP vyplácel za využívání systému odměnu, která se podle samotných lékařů pohybovala řádově níže, než činil bonus pro IZIP.

Tohle celé se stalo v době, kdy počet klientů začal výrazně růst, a na to se odvolává pojišťovna. "Bylo možné očekávat první přínosy," potvrdil mluvčí pojišťovny Jiří Rod.

Pohled na účty IZIP říká, že klientů přibývalo, ale úspory pro VZP se nedostavily. Navíc se po roce 2006 projekt na nějakou dobu zcela zastavil.

Pojišťovna odmítá, že by smlouvy byly psány tak, aby z ní měli zisk především zástupci firmy. "VZP měla smluvně zajištěnou možnost objem služeb regulovat dle svých finančních možností a potřeb," tvrdí Rod.

Nový ředitel, firmě ale bonusy zůstaly

Smlouva z doby ředitelky Musílkové skončila na konci roku 2007, ale ani v prvních dvou letech úřadování jejího nástupce a současného šéfa Pavla Horáka se situace nezměnila.

Smlouva se upravila jen v tom, že byla podepsána na dobu neurčitou a zvýšily se finanční odměny pro firmu IZIP.

Ta dostávala 430 korun za každého pojištěnce a 5950 korun za lékaře, kteří začali systém využívat. Navíc se pojišťovna ještě zavázala uhradit paušál za správu projektu - tady šlo každý měsíc o 7,8 milionu korun.

Návrat k paušálu

Doložka ze smlouvy vypadla po roce 2008.

"VZP hradí společnosti IZIP v souvislosti s poskytováním služeb zajišťujících provoz systému elektronických zdravotních knížek měsíční paušální částku 12,5 milionu korun. Žádné další prostředky za registraci pojištěnců a lékařů nejsou společnosti IZIP na základě uzavřených smluv hrazeny," řekl mluvčí VZP Jiří Rod. 

Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Jedna smlouva, na 6,5 milionu korun, je na vedení zdravotních knížek. Druhá, na 6 milionů, je na komunikaci, portál a osobní účet. Majitel IZIP tak celkem inkasuje 150 milionů korun ročně.  

"K paušální úhradě VZP přistoupila poté, co díky rozvoji systému kmen registrovaných klientů zaznamenal opakovaně stoupající tendenci a úhrada by v budoucnu představovala s velkou pravděpodobností značný nárůst nákladů," dodal Rod.

Zástupci firmy se k detailům ze smlouvy nechtěli vyjadřovat. "Celou kauzu jsme již vysvětlovali, nic více k tomu nemáme," řekl jen mluvčí IZIP Marek Kuřina.

IZIP před zavřením?  

Další financování projektu, okolo kterého se v poslední době objevila řada podezření, je v současné době na hraně.

"Důvěra je podkopána natolik, že jakékoliv další peníze, které se do IZIP teď dají, považuji za vyhozené," prohlásil člen správní rady VZP Michal Sojka.   

Politici a úředníci se přiklání k tomu, že další fungování elektronických zdravotnických knížek je možné pouze v případě, že si celý projekt převezme stát.

"Celý systém můžeme vyhodit z okna, pokud ho nebudou mít lékaři za povinnost využívat," uvedl člen dozorčí rady VZP Radim Vysloužil. 

 

Právě se děje

před 19 minutami

Rakousko zasáhlo zemětřesení, větší škody ale zřejmě nezpůsobilo

Zemětřesení o síle 4,5 stupně zasáhlo v ranních hodinách centrální části Rakouska. Závažnější škody ale nejspíše nezpůsobilo.

Podle Rakouského institutu pro meteorologii a geodynamiku (ZAMG) leželo epicentrum poblíž města Admont ve spolkové zemi Štýrsko, ohnisko spočívalo v hloubce osmi kilometrů. Otřesy půdy byly cítit i v přilehlých Horních Rakousech.

ZAMG vydal varování, že zemětřesení mohlo způsobit drobná poškození budov. Stanice ORF bez bližších podrobností uvedla, že jsou již hlášeny první škody. Podle agentury APA je s ohledem na sílu zemětřesení možné, že na domech popraskaly fasády či se odloupala omítka.

Zdroj: ČTK
před 20 minutami

Zpěvák Van Morrison žaluje vládu, chce, aby povolila koncerty

Severoirský zpěvák Van Morrison "jménem tisíců hudebníků, umělců, klubů a všech, kdo pracují v koncertním průmyslu" žaluje tamní vládu. Od soudu chce, aby přezkoumal platnost zákazu koncertování v době nemoci covid-19. "Nejsme si vědomi žádného věrohodného vědeckého či lékařského zdůvodnění, které by odůvodnilo plošný zákaz," řekl deníku Guardian zpěvákův právník.

Severní Irsko je součástí Spojeného království, které coby nejpostiženější evropská země momentálně zápasí s třetí vlnou epidemie umocněnou novou, nakažlivější mutací viru. Za necelý rok v Británii kvůli covidu-19 zemřelo přes 91 tisíc lidí, z toho přes 1600 v Severním Irsku.

Pětasedmdesátiletý Morrison, člen Rokenrolové síně slávy a držitel dvou cen Grammy, proslul písněmi jako Brown Eyed Girl nebo Moondance, deskami Astral Weeks či Tupelo Honey nebo spoluprací s kapelou Chieftains. V posledním roce vydal několik skladeb brojících proti zákazům spojeným s nemocí covid-19, naposledy ve spolupráci s kytaristou Ericem Claptonem.

Zdroj: Guardian
před 1 hodinou

Pražské letiště loni odbavilo 3,66 miliony pasažérů, o 79 procent méně

Pražské letiště Václava Havla loni odbavilo 3,66 milionu cestujících, což je meziroční propad o 79 procent. Zároveň je to nejnižší počet cestujících za posledních 25 let. Loňský rok bezprecedentně narušila koronavirová krize, před ní provoz rostl. Letiště, které kvůli ztrátám muselo i propouštět, v letošním roce očekává postupně obnovování dopravy.

Vloni se tak přerušila série od roku 2013, kdy na letišti provoz nepřetržitě rostl až k rekordním 17,8 milionu cestujících v roce 2019.

Před krizí přitom letiště očekávalo pro rok 2020 další růst, ten se však zastavil na jaře po vypuknutí pandemie koronaviru. Ta během jarních měsíců snížila počet cestujících o více než 99 procent. V létě sice provoz postupně rostl ke zhruba 600.000 cestujících za červenec a srpen, stále však byl hluboko pod normálem. Krize navíc na podzim znovu zesílila.

Zdroj: ČTK
Další zprávy