Jako zbraň proti Západu používá armáda komunistické Číny v posledních letech výkonné lasery. Letos v únoru informovala australská vláda, že Číňané ostřelovali laserem vojenské letadlo s deseti lidmi na palubě, které tak ohrozili na životě. Vývoj ničivých laserových zbraní může být podle vojenských expertů novou etapou závodů ve zbrojení mezi světovými mocnostmi. Čína pátrá po technologiích, s nimiž by její lasery předčily USA.
Česká kontrarozvědka BIS opakovaně varuje, že cílem čínských zpravodajců jsou i vědecké instituce v Česku. Evropské laserové centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech u Prahy provozuje čtyři pokročilé systémy, na kterých výzkumníci provádějí experimenty. Špičkové pracoviště patří pod Fyzikální ústav Akademie věd.
Zaměstnancem ústavu se před několika měsíci stal i Číňan Yingliang Liu. Jeho působení v břežanském týmu využívajícím laserem generované rentgenové záření pro studium struktury biomolekulárních systémů ale minulý týden dostalo nečekaný spád. Liu podle zjištění Aktuálně.cz na pražském Veletrhu vědy napadl své kolegy z Orientálního ústavu Akademie věd. A z letňanského výstaviště ho musela vyvést policie.
Čínskému vědci vadil vědomostní kvíz pro děti o mimoevropských kulturách připravený středoškoláky, s nimiž Akademie věd spolupracuje při projektu Otevřená věda. Rozčílila ho především fotografie exilového tibetského vůdce dalajlamy, kterou se snažil zničit. Pekingská vláda Tibet od roku 1950 okupuje a prohlašuje ho za svou provincii. Během povstání v roce 1959 zemřelo více než 80 tisíc Tibeťanů. Statisíce dalších zahynuly v následujících letech ve vězeních, pracovních táborech nebo kvůli hladomoru.
"Hned první otázka byla zaměřena na rozeznání známé osobnosti, v tomto případě 14. dalajlamy. Pan Liu, bez zjevné provokace z naší strany, začal zvyšovat hlas na našeho stážistu a seniorního pracovníka," uvedla ředitelka Orientálního ústavu Táňa Dluhošová. "Při snaze strhnout obrázek došlo ke kontaktu. Po stržení se ho snažil roztrhat. Kolegové zavolali ochranku a ta přivolala policii, která pana Liu vyvedla z výstaviště," popsala dále.
Aktuálně.cz čínského vědce v úterý požádalo skrze jeho pracovní e-mail, aby událost popsal ze svého pohledu. Do vydání textu ale nereagoval.
Policejní eskortou z výstaviště ale incident neskončil. Stovkám pracovníků Akademie věd v pondělí Liu rozeslal anglicky psaný e-mail, v němž prezentaci orientalistů na popularizační akci označil za nacistickou. Aktuálně.cz má text mailu k dispozici.
"Českým dětem ukazují, že chtějí Tibet oddělit od Číny. Odsuzuji tuto aktivitu. Vedou spíše politiku než vědu. Protože totéž udělal Hitler s Československem v roce 1938 odtržením Sudet. Takové aktivity provádějí jen nacisté," tvrdí v mailu držitel doktorátu z Humboldtovy univerzity v Berlíně. Paralelami s nacistickým vůdcem Adolfem Hitlerem nešetří.
"Myslím, že šíření nenávisti vůči určitému národu a etniku, založené na lžích dětem, není správnou činností Akademie věd," dodává. Informování o čínské okupaci Tibetu srovnává s holokaustem židů za druhé světové války.
Proč si ke své vědecké kariéře vybral Liu Česko, kde i letos v březnu vyvěsilo tibetskou vlajku na podporu okupované země více než 800 radnic, krajských úřadů, škol a dalších institucí včetně Senátu, také Aktuálně.cz neobjasnil.
Samotný dalajlama uvádí, že za čínské nadvlády bylo zabito 1,2 milionu lidí, lidskoprávní organizace evidují závažná porušování lidských práv Tibeťanů. Čína obojí popírá a naopak vyzdvihuje rozvoj, který území pod komunistickou vládou podle ní prodělalo.
V rozeslaném mailu Liu dále tvrdí, že pokud by se Čína z Tibetu stáhla, blíže neupřesnění neonacisté by tam rádi umístili jaderné rakety a provedli genocidu Číňanů. "Nebo mohou použít biologické a chemické zbraně a umístit je do velkých řek pramenících na Tibetské náhorní plošině. Předpokládám, že oddělení Tibetu je prvním krokem k tomuto ďábelskému cíli," dovozuje Liu.
"Kopii e-mailu pošlu na čínské velvyslanectví v Praze. Chtěl bych požádat českou vládu, aby vysvětlila a omluvila se čínskému lidu za toto nacistické chování. Rovněž vyzývám Akademii věd, aby tyto neonacisty ze své agentury odstranila," oznámil na konci mailu své požadavky.
Aktuálně.cz se ho v dotazech, které nezodpověděl, ptalo mimo jiné na to, jak vnímá věznění muslimské menšiny Ujgurů v "převýchovných táborech" v Číně. Mnozí západní experti i státy toto věznění označují za genocidu.
Stejná propaganda, jakou používá Rusko
Sinoložka Olga Lomová z Karlovy univerzity, kterou Aktuálně.cz oslovilo, byla argumentací čínského vědce zaskočena. Upozornila, že použil podobné konstrukce jako ruský režim prezidenta Vladimira Putina v případě Ukrajiny. Ten obhajuje útok proti Kyjevu vykonstruovaným tvrzením o nutnosti denacifikace svého souseda.
"Nedávno se mě čínští studenti ptali, co máme proti Hitlerovi, vždyť to byl velký vojevůdce, který dobyl skoro celou Evropu. Něco jako Napoleon, kterého všichni obdivují," řekla Lomová. "Uvědomila jsem si, že nacismus coby nejvyšší zlo je záležitost Evropy a USA, ale Asii nechává klidnou. To, že se teď naučili s nacismem pracovat, je úplně nová věc, dokonce si troufám říct, až od chvíle ruského vpádu na Ukrajinu," prohlásila spoluzakladatelka projektu Sinopsis, který se dlouhodobě věnuje zkoumání čínského vlivu.
Podle expertů využívá čínská propaganda v posledních letech některé ruské postupy a opakuje proputinovské dezinformace. Lhala například o původu koronaviru. Ruská propaganda přišla s konstrukcí, že ho Spojené státy vytvořily jako biologickou zbraň. Čína to pak využila k odvedení pozornosti od svých selhání v počátku pandemie. V březnu pak Bílý dům Čínu varoval, aby neroznášela ruské lži o amerických biolaboratořích na Ukrajině.
Aktuálně.cz zaslalo čínskému badateli i dotaz, jak ho paralela s nacismem napadla. Přestože neodpověděl, Lomová vysvětlení má. "Čínští studenti v Česku pravidelně docházejí na politická školení, které pořádá ambasáda. Například jednou týdně. Nestačí si to jen odsedět. O tom, co uslyší, musí aktivně debatovat. Nejspíš jen reprodukuje repertoár těchto školení," uvedla.
Fyzikální ústav s vědcem zahájil disciplinární řízení
Ředitel Fyzikálního ústavu Akademie věd Michael Prouza potvrdil Aktuálně.cz, že Liu je jeho zaměstnancem a pracuje právě v laserovém centru Eli. Fyzikální ústav s ním už zahájil disciplinární řízení a kolegům z Orientálního ústavu se omluvil.
"Považuji to za zásadní selhání našeho zaměstnance, za zneužití prostředků zaměstnavatele a znevážení dobrého jména Fyzikálního ústavu. Jednání je v příkrém rozporu s etickým kodexem ústavu i s pracovně-právními povinnostmi zaměstnance," uvedl Prouza. "Takové chování není podle mého názoru slučitelné se zaměstnaneckým poměrem," dodal.
Akademie původně čínského vědce přijala i přes varování ministerstva vnitra, BIS a Finančně analytického úřadu, že zpravodajci Číny cílí na česká akademická pracoviště a pokoušejí se ovlivnit veřejnou debatu o Číně.
Aktuálně.cz už popsalo, jak vysoce postavený manažer Akademie věd Marek Hrubec, který výzkumy Číny zastřešoval, spolupracoval s komunistickou propagandou a čínským institutem podezřívaným ze špionáže. Hrubce pak vedení z jeho funkcí odvolalo.
Příklad vlivových akcí Číny na Karlově univerzitě
Už na konci roku 2019 Aktuálně.cz popsalo, jak čínská ambasáda utajeně platila konference o Číně zaštítěné tehdejším rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou.
- Čína tak mohla v Česku vylepšovat svůj obraz. O tom, zda je země hrozbou, na konferencích debatovali čeští politici, vědci i pracovníci bezpečnostních složek. Hlavní pořadatel a moderátor konferencí Miloš Balabán dodnes vede v ČSSD komisi pro obranu. Jeho soukromé konferenci dali v roce 2020 záštitu straničtí kolegové - tehdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček i tehdejší ministr kultury Lubomír Zaorálek.
- Zároveň se na akademické půdě Čína mohla dostat k řadě cenných informací. Aktuálně.cz napsalo, že akademici, které platila čínská ambasáda, souběžně dostávali od ministerstva vnitra miliony na bezpečnostní výzkum Česka. Vymýšleli třeba i to, jak akademické instituce ochránit před cizími vlivy.
- Čína si na akademické půdě také mohla vytipovávat možné spolupracovníky, kteří se později dostanou na důležité pozice. Balabán, někdejší šéf Česko-čínského centra Karlovy univerzity, které konference pořádalo, zároveň učil na univerzitě o Číně.
- Vybraným studentům komunistická vláda zaplatila výlet do Číny, jak odhalilo Aktuálně.cz a Respekt. Program sestavily vládní orgány tak, aby Čínu vykresloval co nejlépe. Jedna z absolventek poté například nastoupila na české ministerstvo vnitra.
- Univerzita v reakci na zjištění Aktuálně.cz ve spolupráci s ministerstvem vnitra vydala příručku pro akademiky o vlivu cizích mocností.
Dle varování bezpečnostních služeb se Číňané také pokoušejí získat citlivé informace, verbovat výzkumníky nebo je vydírat. Na vysoké školy mohou proniknout i jako badatelé nebo studenti.
"Jako ředitel Fyzikálního ústavu nemám prostředky ani oprávnění lustrovat mimopracovní aktivity doktora Liu. Jakákoli, byť i hypotetická rizika nyní ale prověřujeme," uvedl Prouza. Liu podle něj neměl přístup k laserům s vysokým výkonem, které používají i vojáci.
Evropské státy v roce 1989 na Čínu uvalily zbrojní embargo v reakci na krvavé potlačení demonstrací na náměstí Nebeského klidu v Pekingu. Sankce dozoruje Finanční analytický úřad. Čína se dle expertů embargo pokouší obcházet právě získáváním know-how.
Podle Prouzy se Eli Beamlines věnuje pouze civilnímu výzkumu, který akademici veřejně publikují, nenakládá tedy s utajenými informacemi. Na druhou stranu ale centrum operuje s obchodním tajemstvím. Jeho úniku by měl bránit zavedený systém ochrany informací.
Čínský badatel navíc před příchodem do Česka působil v Německu a od roku 2017 pracoval v Biotechnologickém ústavu Akademie věd. "Pokud kandidáti přicházejí z institucí, které s námi dlouhodobě spolupracují, nebo zhruba pět let působí v Česku, neprochází prověrkou finančního úřadu," sdělil Prouza. Dodal, že nechce všechny čínské badatele, kterých je v jeho ústavu deset, soudit na základě jednoho případu.
Číňané na Západě žijí pod dohledem komunistické vlády
Na vysoké riziko špionáže ze strany čínských badatelů upozorňuje i sinoložka Lomová. Dotlačit je k tomu mohou úřady jejich země.
"Pokud je čínská vláda požádá o dodání neveřejných informací z jejich pracovišť, tak to s vysokou pravděpodobností udělají, i pokud by nepodlehli vládní propagandě, která jim vymývá mozky. Jinak by se stali emigranty. Rodinu, budoucnost, další práci ale často mají v Číně. Emigrace pro ně není jednoduchá záležitost," vysvětlila obvyklý postup.
Komunistická vláda si nad čínskými akademiky, kteří studují a bádají na Západě, dlouhodobě udržuje kontrolu. Detailně to popisují například zprávy lidskoprávní organizace Human Rights Watch. Ta nasbírala svědectví z univerzit v Austrálii, Kanadě, Francii, Spojeném království a USA. Plyne z nich, že Číňané v zahraničí jsou monitorováni, a pokud se nechovají dle představ režimu, jejich rodiny v Číně čelí policii.
Vedení Akademie věd Aktuálně.cz řeklo, že rizika řeší. "Tematiku vlivového působení cizí moci intenzivně sledujeme a v současné době v součinnosti s ministerstvem vnitra pracujeme na nastavení interních pravidel," popsal Jan Martinek z kanceláře předsedkyně.
