"Dokonce i senátoři v našem výboru, někteří jsou například starostové, mají zkušenost s jednáním s čínskými diplomaty. Ale diplomaté z jiných zemí s nimi styky vůbec navazovat nezkoušeli. Skoro to vypadá, že probíhá jakási kampaň, která má mapovat naše úřady a navazovat spolupráci s těmi, kdo rozhodují," popsal Aktuálně.cz předseda senátního výboru pro bezpečnost Pavel Fischer, jak se čínská strana snaží získávat poznatky.
Dlouhodobě se proti Česku nepřátelsky chovají především Rusko a Čína, upozorňuje Bezpečnostní informační služba. Působení Ruska spočívá v dezinformačních kampaních, financování webů snažících se tuzemskou veřejnou debatu ovlivnit ve prospěch Ruska či v kybernetických útocích na veřejné instituce. Nejvýraznější aktivitou Číny je navazování osobních kontaktů prostřednictvím jejích diplomatů, kteří usilují o sběr strategických poznatků.
Proti takovým snahám ministerstvo vnitra organizuje školení, při nichž představitele státní správy učí v přímé konfrontaci obstát. Obsahem celodenního kurzu je seznámení se způsoby práce zpravodajských služeb. "Například nevědomé vytěžování, dále upozornění na nejrizikovější aktéry cizí moci, rizika sociálních sítí, příklady vlivového působení nebo ukázka zpravodajské techniky," řekla Aktuálně.cz mluvčí resortu Hana Malá.
Na podobě odborné přípravy s ministerstvem spolupracují Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace (civilní rozvědka). Nejintenzivnějším školením procházejí klíčoví úředníci státní správy, kteří v maximální míře pracují s citlivými informacemi. Takové kurzy má za sebou 650 lidí, v tomto případě je vedli přímo příslušníci BIS a civilní rozvědky.
Přednášky o špionáži nebo kybernetické bezpečnosti
Posluchače upozorňují na základní rysy špionáže, ekonomických zájmů státu či organizovaného zločinu. Rozšiřují také povědomí o kybernetické bezpečnosti. "Jsou připravováni na situace, kterým mohou být vystaveni při jejich práci na úřadě i mimo něj, v případě, že jsou vysláni do zahraničí. Seznámí se s tím, jak takovým situacím čelit, jak se bránit a postupovat," popsal Aktuálně.cz mluvčí BIS Ladislav Šticha.
Školení méně intenzivní úrovně zajišťují vedoucí bezpečnostních odborů jednotlivých institucí. Rizika a obranu proti působení cizí moci přednáší úředníkům, kteří s citlivými informacemi nakládají "jen" ve zvýšené míře. Tuto přípravu mají za sebou tisíce lidí. Kurzy stihl resort vnitra doposud uspořádat pro všechna ministerstva. V budoucnu je chystá i pro další orgány státní správy, jako jsou Energetický regulační úřad či antimonopolní úřad.
Aktuálně připravuje ministerstvo vnitra školení v e-learningové podobě, vedle státní by se vztahovalo i na veřejnou správu. Typicky jde o krajské úřady či magistráty statutárních měst. "Obsahově bude vycházet ze školení nejvyšší úrovně, bude zakončeno testem," podotkla mluvčí vnitra Malá. Aktivita resortu v tomto ohledu vychází z Auditu národní bezpečnosti, což je jeden z klíčových strategických dokumentů státu.
Audit národní bezpečnosti
- Audit národní bezpečnosti je stěžejní strategický dokument státu, jenž pojednává o fenoménech ovlivňujících bezpečnost státu (extremismus, působení cizí moci, organizovaný zločin), jejich rizicích a způsobech, jak těmto rizikům čelit.
- Dokument vypracovalo ministerstvo vnitra v roce 2016, jeho naplňování o rok později stanovil Akční plán Auditu národní bezpečnosti. Akční plán a jeho opatření se vyhodnocují a aktualizují každý rok, poslední vyhodnocení se chystá v roce 2021.
- Působení cizí moci na státní správu a politickou reprezentaci je jednou z hlavních kapitol Auditu. "Ovlivňování rozhodování na úrovni ústředních orgánů státní správy a vyšší v rozporu se zájmy ČR pak bylo vyhodnoceno jako hrozba primárně cílící na zájmy definované jako strategické, přičemž při dlouhodobém působení nebo při propuknutí hrozby u většího množství vysoce postavených představitelů státu, (…), pak hrozba s absolutní závažností může cílit na zájmy životní," shrnuje Audit v základní rovině rizika působení cizí moci.
- Důsledkem úspěšného působení cizí moci může být přijetí rozhodnutí poškozující důvěryhodnost Česka u partnerů, oslabení pozice země v transatlantických vazbách či ohrožení její politické nezávislosti.
Vedle toho samotná Bezpečnostní informační služba proti zásahům Číny, Ruska či jiných nepřátelsky se chovajících mocností odborně připravuje vrcholné politiky včetně ministrů, poslanců nebo senátorů. Průběžně se s takovými poznatky od BIS setkává třeba senátor a člen bezpečnostního výboru Václav Láska. "To první, co se dozvíme, je 'nikomu to neříkejte'," řekl s nadsázkou Aktuálně.cz.
Návrhy ke spolupráci univerzity s NÚKIB
Hlasy vybízející na poli bezpečnosti ke spolupráci s klíčovými složkami státu se začaly ozývat i z Univerzity Karlovy. Její vedení k tomu vyzvala pracovní skupina zřízená akademickým senátem v reakci na krátkodobé partnerství univerzity s úvěrovou firmou Home Credit, jejíž valná část byznysu se odehrává v Číně. Návrhy obdrželo kolegium rektora Tomáše Zimy v pondělí. Vedení univerzity označilo návrhy za "podnětné" a bude o nich jednat.
"V souvislosti s riziky, která mohou v rámci spolupráce se subjekty vyvstat, nastavit v součinnosti s relevantními státními institucemi (zejména ministerstvo vnitra, NÚKIB) systém prevence zaměřený na kybernetickou bezpečnost a další vlivové aktivity státních i nestátních aktérů určený pro studenty i zaměstnance prostřednictvím školení, informačních materiálů," stojí v dokumentech pracovní skupiny, které má Aktuálně.cz k dispozici.
BIS v poslední výroční zprávě varovala i před snahou Číny pronikat do zdejšího akademického prostředí. Univerzita Karlova byla typickým příkladem takového vlivu. Aktuálně.cz upozornilo, že Česko-čínské centrum zřízené rektorem Zimou pořádalo odborné konference tajně financované čínskou ambasádou. Když aktivity a financování centra vyšly najevo, Zima jej zrušil.
"V řadě odborných výzkumů jde o citlivá data, vliv se může uplatňovat i přes snahu proniknout do systému. Je důležité umět se bránit," řekl Aktuálně.cz člen pracovní skupiny Jan Pačes z Přírodovědecké fakulty. Členka skupiny z Filozofické fakulty Kateřina Kňapová v této souvislosti zmínila právě zkušenost s Česko-čínským centrem. "Pokud studijní či jiný podobný výjezd platí čínská strana, může to znamenat, že za to něco bude chtít. Je třeba vědět, jak na takovou situaci reagovat," podotkla.
