Školy hrají v přípravě absolventů ke vstupu do práce zásadní roli. Mnohdy však zůstávají pozadu, především pokud jde o rozvoj takzvaných měkkých dovedností, které jsou pro zaměstnavatele stále důležitější. Jde například o schopnost komunikovat, spolupracovat, organizovat nebo řešit konflikty.
České školy se však stále zaměřují hlavně na teoretické znalosti, případně technické dovednosti. Ačkoli je znalost faktů podle oslovených zaměstnavatelů důležitá, je také potřeba, aby je mladí lidé byli schopni správně využívat, uměli se přizpůsobovat novým situacím nebo zvládat psychický tlak.
"Jak se rychle mění svět kolem nás - technologie, obchodní modely, společnost - tak se mění i naše organizace a styl práce. Mění se i způsoby vedení lidí a požadavky na dovednosti. Nejlépe uspějí ti, kdo jsou připraveni se stále učit," říká personální ředitelka Siemensu Petra Jeřábková. Pro technické pozice jsou stěžejní technické znalosti, v administrativě jazyky, v manažerských pozicích schopnost vytvořit, vést a motivovat diverzifikovaný tým, dodává.
Petra Jeřábková
"Mimořádně důležité jsou v naší strategii takzvané skills for life. Obecně bychom u uchazečů uvítali lepší jazykové dovednosti. U těch, kdo se hlásí na programátorské pozice, pak vyšší úroveň znalostí programovacích jazyků."
Čerstvě vystudovaní často narazí ve své první práci, pokud během studia nezažili praxi. "Většina začínajících advokátů neví, jak klientům účtovat, jak řešit účetnictví a jak nastartovat vlastní kancelář," popisuje Irena Valíčková z Advokátní kanceláře Valíček & Valíčková.
Začínajícím advokátům podle ní chybí dovednosti potřebné pro efektivní komunikaci s klienty a týmovou práci. "Klienti si cení srozumitelného výkladu zákona a praktických doporučení, což jsou dovednosti, které se musí naučit až praxí," podotýká.
V oblasti public relations a komunikace je podle Marka Stránského z AMI Communications zásadní cit pro psaní a komunikační dovednosti. "Tyto dovednosti se člověk učí těžko," upozorňuje.
Marek Stránský
"Vnímáme, že čerstvým absolventům chybí mediální gramotnost a přehled. Aktuálním trendem je sledovat veškeré dění na sociálních sítích, což není vždy špatně, protože i naši klienti vyžadují inovativní způsob, jak komunikovat. V komunikační agentuře je však potřeba mít přehled i o tradičním mediálním prostředí."
Podle HR ředitelky kreativních agentur Ogilvy Dory Grimové vnímají personalisté značný rozdíl mezi kandidáty, kteří studovali v Česku, a těmi, kteří mají za sebou studijní či pracovní pobyt v zahraničí.
"V některých zemích je součástí výuky na školách podpora rozvoje kritického myšlení, komunikačních dovedností, prezentačních schopností nebo využívání počítačové techniky a technologií obecně," vyjmenovává, co českým absolventům často chybí.
Dora Grimová
"Nováčci vycházejí ze studií se slabou počítačovou gramotností. Mladá generace umí dobře ovládat počítač, chytré telefony a další zařízení, ale už ne tolik kancelářské programy a nástroje užitečné pro plánování a organizaci práce."
Ve zdravotnictví se zase setkávají s tím, že absolventi středních zdravotnických škol nejsou připraveni na náročnost oboru. Kvalita výuky se podle hlavní zdravotní sestry Nemocnice Hořovice Adély Šubertové navíc značně liší. Klíčovým faktorem, který rozhoduje o kvalitě zdravotníka, je pak praxe. Nemocnice si musí kvalitní zdravotníky vychovávat hlavně samy.
Adéla Šubertová
"Není to problém jen dnešní doby a současného školství, ale když žáci nastupující na střední zdravotnické školy, jsou fyzicky i psychicky nepřipravení. Často si neumí představit, co je ve zdravotnictví čeká. A při následné konfrontaci s realitou dochází ke zklamání."
Podle náměstka pro léčebnou a preventivní péči Radka Majerčina z Nemocnice Hořovice přetrvává problém, že lékařské fakulty připravují studenty s důrazem na encyklopedické znalosti. "Sice se to lepší, ale pomalu," tvrdí.
Zdravotníci podle něj také narážejí, jakmile se dostanou do vedoucích pozic. "Velký handicap absolventů lékařských fakult je absence alespoň základního vzdělání v managementu, ekonomice zdravotnictví, lidských zdrojích a základech práva. Jakmile mají vést kolektiv, vzdělání v těchto 'manažerských' dovednostech chybí," uvádí Majerčin.
Podobné dovednosti ale poptávají v jiných profesích. Ředitel Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia Radko Sáblík se domnívá, že začínající učitelé často postrádají schopnost stát se lídrem. "Chybí i ochota vystupovat z komfortní zóny a experimentovat s novými metodami výuky," dodává.
Radko Sáblík
"Obecně učitelům všeobecně vzdělávacích předmětů chybí setkání s reálným životem. Mnohdy vyprávějí studentům, co po nich budou chtít ve firmách, přitom o tom nic neví. Mnozí nikdy nevystoupili z bubliny školství. Což není jejich chyba, ale chyba systému, která ale asi nepůjde hned tak napravit."
U některých profesí je pak nejdůležitější zručnost a praktické dovednosti. "U nových uchazečů nám chybí zručnost a samostatné myšlení. Hodně mladých uchazečů nemá základní zručnost. U hasičů potřebujeme pracovníky z technických oborů. V hasičském sboru se režim velení může podobat tomu armádnímu, někteří mají v té souvislosti problém s autoritami," říká mluvčí pražských hasičů Martin Kavka.