Praha - Českým nemocnicím chybí lékaři. Mnoha z nich už hrozí, že nezajistí ani základní zdravotní péči. Ministerstvo zdravotnictví proto navrhuje: převeďme část kompetencí lékařů na sestry. Většina z nich už má stejně vysokou školu.
"Kdyby se nám přihlásili lékaři na internetu, okamžitě je přijmeme. Brali bychom hlavně lékaře na chirurgii a ortopedii, která je tady v Semilech vyhlášená. Chybí nám zdravotníci také na následnou péči," přiznává například ředitel Nemocnice v Semilech Tomáš Sláma.
Podobně je na tom řada dalších nemocnic. Podle České lékařské komory hledají úřady práce marně více než šest stovek lékařů. To je celý jeden promoční ročník.
"Počet lékařů sice opticky roste, protože za posledních osm let se zvedl počet členů komory o čtyři a půl tisíce na dnešních 50 876, ve skutečnosti je ale čtvrtina z nich neaktivních. Jde o nepracující důchodce," vypočítává šéf komory Milan Kubek.
Statistiku zkreslují také mladí lékaři, kteří se zase vydávají za české hranice. Například v loňském roce opustilo české zdravotnictví 559 doktorů. Z toho 360 z nich odešlo přímo po promoci, pracovat v české nemocnici ani nezkusili.
Vyšší platy lékařům a kompetentnější sestry
"Není se čemu divit. Zatímco lékař v německé univerzitní nemocnici dostane plat 4 220 euro, v naší fakultní nemocnici si vydělá v přepočtu 850 euro," říká Kubek. Mladým lékařům podle něj vadí také "nepřátelský systém specializačního vzdělávání" a nekonečná pracovní doba. Pro českého lékaře je podle něj paradoxně mnohem snazší získat atestaci v Norimberku než v Praze.
Vůbec největší exodus mladých lékařů do zahraničí se podle Kubka odehrál v roce 2010, kdy za Českem zavřelo dveře 692 lékařů.
Podle náměstka ministerstva zdravotnictví Josefa Vymazala už se ale neutěšená situace řeší. Platy lékařů podle něj letos poskočily nahoru o pět procent, od příštího roku se upraví také systém specializačního vzdělávání - ministerstvo už má podle něj nachystanou novelu zákona, která umožní mladým lékařům připravovat se na atestaci i v menších nemocnicích. Dnes musí čerství absolventi plnit požadavky potřebné k atestaci ve velkých špitálech daleko od domova.
Ministerstvo chce také část kompetencí lékaře převést na zdravotní sestry. "Existují činnosti, které by dnes již vysokoškolsky vzdělané sestry mohly bez problémů vykonávat za lékaře," vyjmenoval další návrhy Vymazal. Podobně to podle něj bez problémů funguje i v západoevropských nemocnicích.
Chce to "osekat" nemocniční síť
Podle dalších odborníků na zdravotnictví by ale stačilo mnohem méně: lépe nemocniční péči rozložit a zorganizovat. Například podle bývalého poslance za ODS a ředitele Nemocnice Jablonec nad Nisou Víta Němečka je současná síť nemocnic, které poskytují akutní péči, přebujelá. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky je totiž asi dvacet procent všech lůžek ve špitálech dlouhodobě nevyužitých.
"V naddimenzované akutní síti je pak relativní nedostatek lékařů, s množstvím přesčasů a s nedostatečným finančním ohodnocením," vysvětluje Němeček. Nemocniční síť by proto měla podle něj projít proměnou. Počet akutních lůžek by se měl výrazně "osekat", naopak kapacity pro chronické pacienty a následnou péči by se měly navýšit.
"Většina obyvatel a komunálních politiků ale vidí kvalitu nemocnice v tom, že je za rohem. Přitom v menším počtu nemocnic by pracovalo zhruba stejně lékařů, ale kvalitněji, s vyšší výkonností, vyššími platy a menším objemem přesčasové práce. Všichni by byli spokojeni," domnívá se Vít Němeček.
S podobným návrhem už ale neuspěl exministr Leoš Heger ve vládě Petra Nečase.
