Poprvé se prezidentské volby složením kandidátů symbolicky oddělily od listopadových událostí roku 1989. O nejvyšší ústavní funkci neusiluje nikdo, kdo se aktivně podílel na sametové revoluci, která ukončila 40 let komunistické totality v zemi. V roce 2013 a 2018 byl takovým kandidátem Miloš Zeman, ve druhých jmenovaných také Michal Horáček.
Prezidentské klání letos ale přináší i další novinky. Poprvé na hlavu státu kandiduje obžalovaný člověk. Bývalý premiér Andrej Babiš měl tento cejch většinu kampaně, než ho 9. ledna soudce Jan Šott nepravomocně zprostil obžaloby z dotačního podvodu v kauze Farmy Čapí hnízdo. Z kampaně také vzešla trojice favoritů. Babiš, Petr Pavel a Danuše Nerudová mají prakticky stejné šance vyhrát.
Ekonomka Nerudová je první ženou, která má reálnou šanci stát se prezidentkou. Kandidují také dva lidé, Babiš a generál Pavel, kteří si zadali s tajnými službami minulého režimu. Babiš byl agent StB. Pavel absolvoval zpravodajský kurz, jenž účastníky připravoval i na špionskou dráhu proti nepřátelům sovětského bloku. A poprvé se voleb účastní neúspěšní aktéři těch minulých - senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer.
Naštvání na vládu
Aktuálně.cz oslovilo tři osobnosti, aby se pokusily najít nové rysy letošní prezidentské soutěže v širším měřítku. Ústavního právníka Jana Kyselu, sociologa Jana Herzmanna a mediálního historika Martina Gromana. Ti mimo jiné uvádějí jako příklady klidnější kampaň nebo větší opatrnost hlavních favoritů.
"V předchozích volbách byl mnohem silnější prvek strachu, hlavně z imigrantů. Byl to sice strach imaginární, ale velmi efektivně vnášený zejména Milošem Zemanem," všímá si Kysela, profesor na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.
Letos ale vnímá jinou emoci, s níž pracují Babiš a Jaroslav Bašta. Vystupují jako naštvaní muži, kteří chtějí takový pocit zesílit u voličů. "Naštvání na vládu, že nedělá něco, co by dělat měla," říká Kysela. Babiš vládu Petra Fialy (ODS) obviňuje z údajné neochoty zabývat se ekonomickou krizí. Bašta rovnou vyhrožuje, že ji po svém případném zvolení odvolá.
"Mnohem klidnější volby"
"Volby jsou, co se týče vystupování kandidátů, mnohem klidnější než v minulosti. Zdá se, že se racionalizovaly. Sice je to pořád slušná estráda, ale už nám tu kandidáti nemají potřebu vyprávět, kdy přišli o panictví nebo jak se chovali zemani ve středověku," naráží na chování Miloše Zemana v předešlých kampaních mediální historik Martin Groman.
V tomto ohledu s ním souhlasí i ústavní expert Kysela. Podtrhuje úbytek agrese mezi adepty na nejvyšší ústavní funkci. "Přijde mi, že míra negativní kampaně je letos ještě dost únosná. Ti lidé se vůči sobě extrémně nevyhraňují, což považuji za jeden z relativně pozitivních momentů kampaně," uvádí.
Podle Gromana odpadl Zemanovou neúčastí element, proti němuž se všichni vymezují. Trojice hlavních favoritů je vyrovnaná. V souvislosti s tím mediální historik poukazuje na to, že se to projevilo na energii, kterou jejich týmy vynakládají v kampani. Především Nerudové a Pavla.
"V jejich táborech je vidět snaha neopakovat chyby, nebýt předčasně triumfalističtí. Drahošův tým minule počítal, že ve druhém kole dostane hlasy Horáčka, Fischera a Hilšera a bude mít jasné vítězství. Nakonec skončil 150 tisíc hlasů pod čarou," odkazuje Groman na volby z roku 2018. "Teď jsou všichni opatrní. Málokdo se snaží vyhlašovat za vítěze, než k tomu dojde," říká.
Listopadoví pamětníci odešli
"Pro mě je největší změnou, že ze scény odešla generace spojená s listopadem 1989, i když v případě Jaroslava Bašty to není úplně pravda. Ale nejde o nikoho z hlavních kandidátů," prohlašuje sociolog a statistik Jan Herzmann.
Dosluhující prezident Zeman vystupoval během sametové revoluce na demonstracích a zapojil se do činnosti demokratického hnutí Občanské fórum. Jeho reprezentanty pomohl přivést k jednacímu stolu s vládou komunistického premiéra Ladislava Adamce pozdější Zemanův prezidentský protikandidát Horáček.
Jaroslav Bašta je signatářem prohlášení Charta 77, jež kritizovala tehdejší totalitní moc za nedodržování lidských a občanských práv. Dnešní poslanec hnutí SPD Tomia Okamury se angažoval také v disentu, přímým účastníkem listopadové revoluce však nebyl.
"Letos se to bude rozhodovat mezi lidmi, jejichž politická dráha vznikla až po listopadu 1989. V některých případech, jako u paní Nerudové, až daleko po tomto roce. Osobně to považuji za největší změnu," upozorňuje sociolog, který v roce 1990 založil tradici profesionálních volebních průzkumů.
