Praha - Takové štěstí, jaké měl před dvěma lety třinecký miliardář Tomáš Chrenek, už další lidé mít nebudou.
Vláda zavádí protikrizová opatření a mění pohled na všechny finanční domy. Tedy i na pojišťovny.
Pokud se jí podaří změny prosadit, bude založení zdravotní pojišťovny daleko těžší.
Žadatel bude muset například prokázat svou beztrestnost. Čeká ho řízení, při němž bude muset doložit původ svých peněz, ze kterých chce pojišťovnu zaplatit. Žádnou licenci nedostane, pokud by mu už dříve podobný projekt zkrachoval. A co hlavně: Nebude moct vlastnit žádnou nemocnici ani jiné zdravotnické zařízení.
Jen 50 milionů a 50 tisíc podpisů
Když se před dvěma lety Tomáš Chrenek rozhodl založit pojišťovnu Agel, stačily mu jen tři věci - žádost, padesát milionů korun jako kauce proti krachu a padesát tisíc jmen pojištěnců.
Licenci bez problémů dostal.
"Teoreticky jsme mohli vydat rozhodnutí i dřív, ale žádost nebyla úplně přesná," řekl v prosinci roku 2007 první náměstek ministerstva zdravotnictví Marek Šnajdr. K žádosti se kladně vyjádřilo také ministerstvo financí.
Ideální spojení
Chrenek plánoval spojit novou pojišťovnu s dvaceti nemocnicemi a poliklinikami, které si koupil nebo pronajal. A se svou firmou na distribuci léků a zdravotnického materiálu.
Toto spojení mělo být jeho hlavním trumfem: "Klienty chceme získat zejména kvalitou a šíří sítě zdravotnických zařízení holdingu Agel," plánoval ještě loni v dubnu generální ředitel Petr Vaněk.
Pak se ale pojišťovna dostala do problémů. A musela se sloučit s Hutnickou zdravotní pojišťovnou.
"Za rozhodnutím stojí očekávaný propad v příjmech pojistného v systému veřejného zdravotního pojištění a negativní důsledky probíhající hospodářské krize," píše se v dokumentu, který deníku Aktuálně.cz zaslaly obě společnosti.
Pokud by k fúzi obou pojišťoven nedošlo, Chrenek by přišel o víc než sto milionů korun, které do rozjezdu Agelu investoval. Určitý vliv na pojišťovnictví přitom miliardáři zůstal. Třinecké železárny jsou totiž jednou z šesti zakladatelských firem HZP.
Budoucí zakladatelé pod větší lupou
Vláda se ale nyní snaží prosadit změny. Součástí protikrizových opatření, které navrhuje ministerstvo zdravotnictví, je také přísnější dohled nad zdravotními pojišťovnami. A daleko vyšší požadavky na každého, kdo by chtěl pojišťovnu založit nebo sloučit.
"Mnohokrát jsme se dohadovali nad tím, jak by měla vypadat úprava vztahu mezi pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními. Měli jsme to všechno v návrhu nového zákona o zdravotních pojišťovnách. Ten se ale nakonec nedostal do vlády, ani do poslanecké sněmovny. Nenalezli jsme nikdy shodu ve vládní koalici," řekl k tomu náměstek ministryně Pavel Hroboň.
Ministerstvo se proto podle něj rozhodlo alespoň doplnit stávající zákon.
Tvrdší kontroly
Protože pojišťovna nesmí mít podle platného zákona žádného majitele - není mezi ním a pojišťovnou žádný právní vztah, nebude moct vlastnit ani žádné zdravotnické zařízení.
"Žadatel nebude moct být zakladatelem nebo statutárem pojišťovny ani v případě, pokud už v oblasti finančních institucí působil a toto působení nedopadlo dobře pro chod dané instituce," doplnil Hroboň.
Ministerstvo také plánuje častěji kontrolovat, jak jednotlivé pojišťovny hospodaří. Bude současně požadovat, aby vedení pojišťoven předkládalo ministerstvu plány hospodaření ne na jeden rok, ale dokonce na dva či tři roky dopředu.
