Pane profesore, nepřijde Vám naprosto absurdní vtělovat dnes do ústavy principy, které jste vyčetl z díla Františka Palackého? To dílo vznikalo před 150-200 lety za zcela jiných okolností, než jaká je realita dnešního světa, a to, co tehdy mělo podpořit - a také podpořilo - emancipaci společensky inferiorní vrstvy, dnes v rukách populistických politiků, ke kterým bohužel musím přiřadit i Vás, funguje jako jakési preventivní plivání ohně, kterým se zakomplexované "národní" společenství brání spoluúčasti na odpovědnosti za svět. Jsem volič na Praze 12 a udělám všechno pro to, abyste se svým nacionalistickým programem neuspěl.

Vážený pane Seidle,
přehlížení národnostní problematiky vedlo k rozpadu Sovětského svazu, Jugoslávie a potažmo i Československa. Nemyslím si, že naši přátelé na Slovensku se považují za "zakomplexované "národní" společenství", stejně jako Chorvaté, Slovinci, Srbové, Estonci...

Dobrý den,
chci se zeptat, jaký máte názor na migrační krizi a jak se díváte na problematiku tzv. Benešových dekretů?

Vážený pane Kopale,
je třeba rozlišovat právo na azyl a právo na migraci. Musí být důsledně zkoumány podmínky pro udělení azylu z hlediska Listiny základních práv a svobod a příslušných mezinárodních smluv. U migrace z jiných příčin je třeba dbát známé poučky, kterou vyslovil v jiné souvislosti lékař Paracelsus: "Jen množství rozhodne, zda je látka lékem nebo jedem."
Dekrety přijímané na návrh vlády prezidentem republiky v letech 1940 - 1945 jsou, pokud již některé z nich nebyly výslovně zrušeny, stále platnou součástí právního řádu České republiky.

Proč odmítáte podporu referenda k výstupu z EU?

Vážený pane Čechu,
máme ústavou upraveny dva druhy referenda na celostátní úrovni. Jednak referendum podle čl. 2, podle něhož může zvláštní ústavní zákon stanovit případy, kdy lid vykonává státní moc přímo. Problematika členství v mezinárodních organizacích, přenášení poravomocí na mezinárodní organizace a instituce je upravena v čl. 10a Ústavy. Vyžaduje přijetí zvláštního ústavního zákona. Nejde již o výkon státní moci občany. Do Evropské unie jsme vstoupili poměrně nedávno, nemyslím si, že by tento ústavní zákon získal potřebnou kvalifikovanou většinu v obou komorách. V současnosti jde o naše aktivnější vystupování v orgánech EU a hledání spojenců mezi členskými státy. Podpořil bych myšlenku referenda v případě našeho přistoupení k Evropské hospodářské a měnové unii, tj. k přijetí eura.

Pane profesore. Chcete vtělit slov "český národ" do Ústavy ČR. Náš stát už tedy nebude státem občanským? Jsem národností Moravan, nikoli Čech. Stane se tedy v případě změny Ústavy ze mě příslušník národnostní menšiny? Děkuji za odpověď.

Vážený pane Hýsku, vážený pane Kacetle, vážený pane Schillere a další tazatelé,
nejde o nahrazení občanského principu národním, ale o vzájemné propojení těchto principů. Když se podíváte na mé webové stránky wwwalesgerloch.cz, uvidíte, že navržená formulace propojuje státní občanství s příslušností k českému národu nebo příslušností k národnostní nebo etnické menšině dle vlastního rozhodnutí každého občana. Vycházím přitom z ideje Františka Palackého, že existuje český národ v Čechách a na Moravě. Narodil jsem se v (Moravskoslezské) Ostravě.

Proč kandidujete jako nezávislý bez podpory politických stran? Co bez nich můžete v senátu dokázat?

Vážená paní Růženo,
domnívám se, že Senát, narozdíl od Poslanecké sněmovny, je více o osobnostech než o politických stranách. Poslanecká sněmovna je založena na konkurenci zájmů reprezentovaných politickými stranami, Senát jako komora vyvažující, by měl být založen na kooperaci osobností z různých politických stran, hnutí a nezávislých. Sám se považuji za odborníka na ústavněprávní problematiku, již v minulosti jsem často spolupracoval se Senátem a řadou senátorů z různých klubů. Myslím si, že v tomto směru bych mohl být v Senátu prospěšný.

Dobrý den, kandidujete v Praze 12, budete chtít v Senátu něco dělat i pro tuto městskou část? Pokud ano, co konkrétně?

Vážený pane Jendo,
ano, a nejen pro Prahu 12, ale i pro další městské části patřící do volebního obvodu č. 17. Chci využít pozice senátora k tomu, abych byl trvale v kontaktu s radnicemi městských částí, s primátorem a členy rady hl. m. Prahy, jakož i s příslušnými ministry a pomáhal řešit problémy našeho volebního obvodu. Za stěžejní v tomto směru považuji: výstavbu metra D, dostavbu tramvajové trati a vnějšího okruhu; zachování zeleně, ukončení zástavby zelených ploch a dalšího zahušťování sídlišť novou zástavbou; rozvoj infrastruktury dle potřeb jednotlivých městských částí a zkvalitnění bezpečnosti.

Dobrý den, byla chyba zavést bez dalších úprav systému přímou volbu prezidenta?

Vážený pane Karle,
podle většiny odborníků, právníků a politologů, to byla chyba. Sám však nemám takto jednoznačně vyhraněný názor. Přímou volbu hlavy státu požadoval už prezident Edvard Beneš, tato myšlenka se znovu objevila v listopadu 1989. Řada parlamentních demokracií také jde touto cestou, z našich sousedů je to Slovensko, Polsko a Rakousko. Přímá volba hlavy státu má smysl z hlediska omezení tendencí parlamentních forem vlády k tzv. partokracii, vládě politických stran. Proto je také důležité, aby vedle určitých formálních pravomocí měl prezident republiky i reálné možnosti vyvažovat vliv rozhodujících politických stran v ústavním systému (typicky ve vztahu k vládě a Poslanecké sněmovně).

Dobrý den pane profesore, pokud jsem si mohl všimnout, zaujal mě Váš vcelku příznivý (v kontextu ostatních právních odborníků) postoj k otázce referenda. Myslíte si ale, že je vůbec efektivní využití referenda v moderní společnosti reálné za situace, kdy z hlediska sociálního, politického i legislativního má i jedna odpověď na určitý problém více řešení, viz případ referenda o Brexitu, kde sice byl odsouhlasen Brexit, ale dnes se velká část britské společnosti pře o to, zda Brexit radikální či "sametový", anebo zda dokonce měli dost informací o následcích svého rozhodnutí. Není referendum pouze módní politickou otázkou bez reálného praktického využití? Děkuji

Vážený pane Mede,
efektivní využití referenda v soudobé společnosti vyžaduje rozumné nastavení jeho parametrů. Celostátní referendum by nemělo nahrazovat roli parlamentu, nemělo by se konat k otázkám jednoznačně politickým a otázkám, které nelze odpovědět ano - ne. Má tedy určitou roli pro rozhodování otázek, které společnost vnímá jako důležité a jejichž odpovědi nejsou dány stranickou orientací. Jako příklady bych uvedl: zákaz kouření ve veřejných prostorách, zákaz prodeje o svátcích, manželství osob stejné pohlavní orientace...

Zdravím Vás pane profesore a pokud Vás voliči z Prahy 12 nezvolí již v prvním kole, nevím co si o nich pak myslet.
Otázka: v bývalé ČSSR byla SL o 200 lidech a SN po 50 tj.100. Celkem tedy 300 poslanců Parlamentu. Naše republika se nejen geograficky ale i množstvím občanů zmenšila zhruba o 1/3. Tomu však neodpovídá počet poslanců. Co takhle upravit jejich počet hlavně v PS PČR od 121 do 151?
Díky za Váš názor.

Vážený pane Jirko,
při projednávání Ústavy ČR se v tomto směru nevycházelo z ústavního zákona o československé federaci, ale z československé ústavy z roku 1920. Tehdejší Národní shromáždění mělo dvě komory jako dnes, Poslanecká sněmovna měla 300 poslanců a Senát 150 senátorů. Takže uvedené zmenšení o třetinu se počítalo z tohoto počtu, tj. 200 poslanců a 81 senátorů (kterých není 100, aby to bylo dělitelné třemi). Samozřejmě ten počet by mohl být nižší, ale z hlediska principů reprezentace nikoliv výrazně. Například by mohlo být 150 poslanců.

Dobrý den, jak hodnotíte roli Senátu v českém politickém systému, je třeba posílit jeho pravomoci? A jak reagujete na návrhy, například prezidentovy, aby byla horní komora zrušena? Děkuji

Vážený pane Srpe,
pokud budu zvolen, budu usilovat o zvýraznění role Senátu v legislativním procesu rozšířením okruhu zákonů, kdy Poslanecká sněmovna nemůže Senát přehlasovat (čl. 40 Ústavy). 1) Mělo by se jednat o zákony bezprostředně provádějící Ústavu, jako jsou zákon o Ústavním soudu, NKÚ, ČNB, soudech a soudcích, státním zastupitelství, státním občanství. 2) Budu navrhovat, aby Senát měl rovnocenné postavení s Poslaneckou sněmovnou, pokud jde o překotné novelizace zákonů prováděné do tří let po nabytí jejich účinnosti.