Praha - Čeští vědci jako první na světě objevili látku, která je účinná proti viru zika. Stali se tak vítězi nepsané soutěže, do které se nyní kvůli epidemii v Jižní Americe zapojily špičkové týmy z celého světa. "Byla to velmi napínavá práce. Jedná se o aktuální a zajímavé téma. Byli jsme proto zvědaví, jestli mezi látkami, které jsme vytvořili, najdeme tu, jež dokáže virus inhibovat a zastavit jeho množení," říká Luděk Eyer z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd.
Ten testování látek na viru zika vedl. Tým virologů ze tří ústavů Akademie věd nakonec látku, která se může stát základem pro lék proti nebezpečnému viru, našel a jako první na světě popsal.
Virus loni lavinovitě zasáhl Jižní a Střední Ameriku a v nejpostiženější zemi, Brazílii, má na svědomí bezmála pět tisíc případů novorozenců s mikrocefalií, tedy menší hlavu s nedovyvinutým mozkem. Dlouho se nevědělo, zda poruchy vývoje embryí se zikou souvisí, testování na myších ale nedávno potvrdilo, že ano. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace se tímto virem nakazí v následujících letech 3 až 4 miliony lidí.
Díky látce, kterou tým vědců z ústavů v Českých Budějovicích, Brně a Praze našel, by mohl vzniknout například lék pro těhotné ženy nakažené zikou. Podle Luďka Eyera je ještě třeba otestovat, zda látka není pro nenarozené děti nebezpečná. "Je to dlouhodobá záležitost, ale látky představují startovní bod pro vývoj léku," říká virolog.
Na začátku stál nápad Daniela Růžka, šéfa laboratoře arbovirologie, aby si čeští vědci nechali nebezpečný vir dovézt. Zmražený na teplotu hluboko pod nulou tak dorazil do Česka, kde na něm začali vědci testovat své látky. Ty vyvinuli už dříve a před rokem zjistili, že dobře fungují proti viru klíšťové encefalitidy. "Viry jsou příbuzné, tak nás napadlo, že by mohly mít látky podobný efekt," vysvětluje Eyer.
Při testech na buněčných kulturách potvrdili, že látky utlumují a zastavují množení i u viru zika. Výsledky se ještě musí potvrdit při testech na zvířatech. "Na začátku stál soubor asi třiceti nebo čtyřiceti látek, které jsme testovali. Z něj jsme vybrali pět, u kterých se ukázalo, že virus inhibují, a testovali jsme je dál," říká vědec. Nakonec získali dvě "vítězné" látky, které fungují nejspolehlivěji.
Přestože se zika nepřenáší vzduchem, vyžaduje speciální zacházení, protože spadá do kategorie nebezpečných virů. Výzkumníci s ním pracují v laboratoři, kde je vytvořený podtlak. Na sobě musí mít speciální bílé obleky a kukly s přívodem filtrovaného vzduchu. Na výzkumu vědci pracují i s kolegy z pražského Ústavu organické chemie a biochemie, který je napojený na americkou farmaceutickou společnost Gilead Sciences.
Ta prodává léky založené na látkách profesora Antonína Holého, který v ústavu dřív působil. Cesta od účinné molekuly k léku běžně trvá kolem deseti let, proces se ale může v případě velké potřeby léku urychlit – což může být i případ látky proti viru zika.
Epidemie viru trvá zhruba rok a nejvíce případů onemocnění bylo zaznamenáno v Brazílii. Virus, který přenáší komáři, se rozšířil do téměř celé jižní a střední části Ameriky. Zaznamenán byl v jednotlivých případech i na jiných kontinentech. Nákaza má obvykle mírný průběh, velkým nebezpečím je ale zřejmě pro lidský plod. Lékaři se domnívají, že může zapříčinit nedostatečný vývin mozku, takzvanou mikrocefalii. Spojován je i se vzácným Guillain-Barrého syndromem, který se projevuje obrnou svalstva.
