Český stát tak musí za dlouhé soudní jednání zaplatit skoro 700 tisíc korun jako náhradu morální újmy.

U Evropského soudu uspěla společnost Skoma, která si stěžovala na délku dvou občanskoprávních řízení. V prvním případě spor trval téměř sedm let a deset měsíců, ve druhém případě pak více než deset let.

Soudy spory neukončily

Podobně se soudy vlekly v případě Milana Duška a v případě Věry Havlíčkové, kteří se svými stížnostmi ve Štrasburku také uspěli. Milan Dušek vede občanskoprávní spor od roku 1998, soud dosud nerozhodl.

Věra Havlíčková čeká na rozsudek v soudní při o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů už od roku 1988. Štrasburský soud uznal, že účastníci řízení k jeho délce přispěli, stát podle nich přesto chyboval.

"To však nezbavilo vnitrostátní orgány povinnosti ve věci urychleně a efektivně rozhodnout," uvedli soudci.

Stížností přibývá

Češi a Moravané si ve Štrasburku stěžují stále častěji, nejčastěji právě na délku soudních řízení. V roce 2004 byl nárůst počtu stížností  z Česka vůbec nejvyšší ze všech zemí Rady Evropy. Tento trend pokračuje. Zatímco ještě před třemi roky soud ve Štrasburku přijal sedmnáct žádostí z Česka, za první pololetí roku 2005 už to bylo více než sto stížností.

Český stát přitom podobně jako další nové členské země Evropské unie u Evropského soudu většinu případů prohrává. Loni neuspěl ve dvaceti osmi případech, čtrnáct případů soudci odmítli a jen jeden spor český stát vyhrál.

Za poslední dva roky zaplatilo Česko za prohrané případy asi sedm milionů korun.

Ke snížení počtu žalob k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku má přispět návrh ministerstva spravedlnosti. Podle něj by lidé za zdlouhavé soudní řízení mohli v budoucnu dostávat odškodné.

Návrh na vyplácení odškodného, o jehož výši by rozhodovalo ministerstvo spravedlnosti, už koncem ledna schválili poslanci.
Délka soudních řízení se před letošními volbami do Poslanecké sněmovny dostala i do volebních programů politických stran. Jejich zkrácení například slibují sociální demokraté.