Podle nejnovější studie rady Evropy je soud zaplaven žádostmi lidí z celé Evropy tak, že bez radikální reformy nebude schopný fungovat. Jenom v minulém roce dostal soud, kam se mohou obrátit všichni lidé ze čtyřiceti šesti členských zemí Rady Evropy, na čtyřicet tisíc žádostí.

Na stolech soudů je nyní přes osmdesát dva tisíc nevyřízených stížností. "Některé byly podány už před pěti roky a to je porušení pravidel Rady Evropy," je napsáno ve studii vypracované pro Radu Evropy.

Do pěti let trojnásobek?

Počet žádostí se navíc ještě do roku 2011 může ztrojnásobit, soud založený v roce 1959 nyní slouží jako poslední záchytný bod v případě stížností na postup justičních orgánů v jednotlivých zemích pro osm set milionů občanů členských zemí Rady Evropy.

"Soud ve Štrasburku v podstatě doplácí na to, že je především pro občany zemí z východní Evropy jakousi poslední pojistkou a nadějí na odstranění nespravedlnosti," uvedl britský právník Neill Marschal, který sleduje soudní systém na Balkáně a zemích bývalého Sovětského svazu.

Ze čtyřiceti tisíc nových stížností u Evropského soudu je více než polovina z Ruska, Turecka, Rumunska a Polska. Na soudu jsou tak například stížnosti na postup justice při dramatickém osvobozování rukojmích v moskevském divadle nebo lidé z Čečenska.

Na postup rumunských úřadů si ve Štrasburku stěžuje český podnikatel František Příplata. Příplata byl v Rumunsku za podněcování k vraždě odsouzen k osmiletému vězení, před výkonem trestu však  utekl do vlasti. Rumunské soudy ale podle Příplatky nerozhodovaly spravedlivě.

Záplava z Česka

Počet žalob do Štrasburku roste také z Česka. V roce 2004 byl nárůst počtu stížností  vůbec nejvyšší ze všech zemí rady Evropy. A zatímco ještě před třemi roky soud ve Štrasburku přijal sedmnáct žádostí z Česka, za první pololetí roku 2005 už to bylo více než sto stížností.

Český stát přitom není podobně jako další nové členské země Evropské unie v jednání u evropského soudu příliš úspěšný. Většinu případů prohrává, minulý rok neuspěl ve dvaceti osmi případech, čtrnáct případů soudci odmítli, jeden český stát vyhrál.

Za poslední dva roky za prohrané případy Česko zaplatilo asi sedm milionů korun. Štrasburský soud ale například už odmítl stížnost devadesáti sudetských Němců, kteří chtěli získat náhradu za svůj majetek zabavený na základě dekretů Edvarda Beneše.

Studie doporučuje reformu

Ve Štrasburku nyní leží důležité případy k projednání. Členové zkrachovalé kampeličky Pria si například stěžují na Česko kvůli zavedení nucené správy a škodu vyčíslili až na miliardu korun. Jedenáct stížností se týká nedořešené transformace zemědělských družstev, další desítky stížností se připravují. Majitelé domů si ve Štrasburku stěžují na regulaci nájmů a v žalobě chtějí dosáhnout milionových náhrad.

Autoři studie pro Radu Evropy proto doporučují radikální reformu soudu. Ta by měla například obsahovat vytvoření poboček ve státech, odkud do Štrasburku míří nejvíce stížností. Jednotlivými případy by se měl zabývat už jenom jeden soudce a ne tři jako dosud, soud by měl také posuzovat opakované stížnosti hromadně.