Od konce druhé světové války nebyla Evropa v dramatičtější situaci než právě teď. Ruská invaze zažehla na Ukrajině válku a do evropských zemí vyhnala přes pět milionů uprchlíků. Konflikt trvá už osm měsíců a Moskva vyhrožuje jadernými zbraněmi. Prudce stoupla cena energií a Evropa hledá způsoby, jak se zbavit závislosti na ruském plynu. Klíčový úkol udržovat jednotu Evropské unie připadá předsedajícímu státu, kterým je od července Česko. Jak se mu to daří, hodnotí odborníci oslovení redakcí Aktuálně.cz.
"Jsme devátá největší země unie podle počtu obyvatel a měli bychom se podle toho chovat. Řadu let tu někteří politici opakovali, že v Evropě nic nezmůžeme. Teď nás Evropané berou jako partnery a díky tomu jsme schopni prosazovat naše zájmy," prohlásil po čtyřech měsících českého předsednictví premiér Petr Fiala z ODS.
Evropská sedmadvacítka nyní řeší, jak zajistit dostatek plynu na zimu a zarazit jeho masivní zdražování. Snaží se koordinovat postoj k válčící Ukrajině a Rusku a hledá cesty, jak zlepšit vlastní fungování. Předsednictví v Radě EU převzalo Česko od Francie, od ledna ho předá Švédsku.
"Pokud unie tuto krizi ustojí a bude spojená, tak ji to posílí. Je to historická chvíle a Češi jsou u kormidla," uvedla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová z ANO. Dosavadní průběh předsednictví jí dává za pravdu. Představitelé unijních států chválí důraz na jednotu, který Češi razí.
Středem Evropy se Česko stalo na začátku října, kdy na Pražský hrad přijelo na summit 43 evropských premiérů a prezidentů. "Úspěchem bylo už samotné konání akce takových rozměrů v Praze. Česko připravilo summit precizně," připomněl politolog Žiga Faktor, šéf bruselské kanceláře think-tanku Europeum.
Právě v Praze usedli k jednacímu stolu arménský premiér Nikol Pašinjan s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem, dlouhodobě znesvářené země přitom ještě před dvěma lety válčily o Náhorní Karabach. "Když jsem viděla, jak se spolu baví, řekla jsem si, páni, to je velké," komentovala průlom zprostředkovaný francouzskými diplomaty reportérka Jennifer Rankinová z britského listu Guardian.
K tomu, aby se i po summitu o Česku mluvilo jako o silném evropském hráči, bude muset místní diplomacie dělat víc než dosud, předesílá expertka na evropskou politiku Elizabeth Carterová z Harvardské univerzity. "Česko se může na krátkou dobu proslavit, ale až předá štafetu, vrátí se pravděpodobně mezi země, o kterých se tolik neví," prohlásila.
O pomíjivém okamžiku v centru pozornosti mluví také analytik Michael Emerson z předního evropského think-tanku CEPS. Dodává ale, že summit českému předsednictví pomohl, což se bude odrážet v jednáních, která ho do konce roku ještě čekají.
Na pražském setkání založili lídři Evropské politické společenství, platformu, která má spojit státy EU s ostatními evropskými státy. Navrhla ho Francie a cílem je vyříkat si, co jednotlivé země chtějí, kde se shodnou, kde ne a proč. Existují ale obavy, že se stane náhražkou vstupu do unie pro ty země, které o vstup usilují - jako například Ukrajina.
Východní hranice Evropské unie se během českého předsednictví stává palčivým problémem. Ruská invaze rozpoutala válku na Ukrajině, v těsném sousedství hranic. "Konflikt ukázal, že sedmadvacítka musí být aktivnější ve svém okolí, pasivita otevírá prostor ostatním aktérům, především Rusku a Číně. Nejúčinnější obranou je perspektiva členství pro země západního Balkánu a východní Evropy," popsal Faktor z think-tanku Europeum.
I v tom ale podle premiéra Fialy pražský summit pomohl. "Kromě představitelů unijních zemí se ho zúčastnili žadatelé o členství, ti, kdo v unii už byli, nebo ti, kteří s ní nemají nic společného," řekl s odkazem na Velkou Británii, Turecko, Ukrajinu, Srbsko nebo Černou Horu.
Shromáždění přineslo podle pozorovatelů úspěchy po bilaterální stránce. Účast tehdejší britské premiérky Liz Trussové popisovala média ve Spojeném království jako novou fázi postbrexitových vztahů Londýna s Evropskou unií. Británie opustila unii v lednu 2020, místo růstu se ale propadla do ekonomických problémů.
A přestože za fasádou optimismu probublávaly podle bruselského serveru Politico i spory - především o řešení energetické krize -, udělal summit Česku dobrou reklamu. "Hodnocení přenechám jiným, ale podle ohlasů si myslím, že předčil očekávání," uvedl premiér Fiala.
Ministr zahraničí Jan Lipavský ze strany Pirátů zase situaci přirovnal k novému nakročení na světovou mapu. "Naši spojenci vnímají, že se vracíme k odkazu Václava Havla a k našim tradičním hodnotám," odkázal na prvního prezidenta po pádu komunistického režimu v Československu, jeho důraz na lidská práva a zakotvení v západním světě.
Havel udělal zemi na Západě dobrou reklamu, když v únoru 1990 promluvil v Kongresu Spojených států. Lipavský vystoupil letos v září v Radě bezpečnosti OSN jako první Čech po 30 letech a osobně se setkal s americkým prezidentem Joem Bidenem. "Viděli jsme fotku prezidenta s českým ministrem zahraničí. České diplomacii se daří zvedat ve světě povědomí o své zemi," uvedla redaktorka Beatriz Riosová z deníku Washington Post.
Česko by se teď mělo soustředit na budování pověsti týmového hráče v Evropské unii, uvádí analytik Emerson z CEPS. "Znamenalo by to vymezit se vůči Polsku a Maďarsku, které jsou vzhledem k pochybné demokratické praxi postrachem evropské rodiny," zmínila Visegrádská skupina. Polsko čelí kritice kvůli omezování nezávislosti soudů, Maďarsku Evropané vyčítají omezování plurality médií, práv menšin, činnosti nevládních organizací a akademických svobod. I na to naráží české předsednictví.