Česko se v žebříčku Doing Business, kterým Světová banka hodnotila délku stavebního řízení ve 190 zemích světa, v posledních letech opakovaně umisťovalo na spodních místech. V roce 2019 to byla 156. pozice, o rok později ještě o příčku horší. Loňské umístění Česka bylo vůbec nejhorší ze zemí Evropské unie.
Výzkumníci vypočetli, že vyřízení stavebního povolení v Česku trvá průměrně 246 dní. To je sedmkrát déle než v nejrychlejším Singapuru. Tuzemští experti ale upozorňují, že žebříček pořadí se určoval na základě legislativních dat jednotlivých zemí pro stavbu skladiště. Ve skutečnosti může schvalovací proces trvat ještě mnohem déle. Podle developerů v Praze i deset let.
Letos tradiční podzimní žebříček Doing Business nevyšel s ohledem na vyšetřování, podle kterého nejvyšší činitelé Světové banky vyvíjeli tlak na zaměstnance, aby manipulovali data ve prospěch hodnocení Číny a některých dalších států. Nicméně na výsledku Česka by to stejně nic nezměnilo, tvrdí pro Aktuálně.cz předseda České komory architektů Jan Kasl.
Kdyby žebříček začal v příštích letech znovu vycházet, mohlo by v něm Česko podle oslovených expertů stoupnout. Bývalá vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) předpokládala, že se Česko v blízké budoucnosti dostane mezi země s nejjednodušším stavebním řízením v Evropské unii. Urychlit a zjednodušit povolování staveb má nový stavební zákon. Od nového roku vznikne Nejvyšší stavební úřad, kam má postupně přejít několik tisíc úředníků z dnešní soustavy stovek stavebních úřadů a časem převezme celou agendu stavebního řízení a územního plánování.
"Ta změna by měla být opravdu radikální. Nový český stavební zákon díky integraci všech povolovacích procesů toto číslo opravdu radikálně snižuje na šedesát až sto dvacet dnů," říká právník a expert na stavební právo František Korbel. Podle mluvčího ministerstva pro místní rozvoj Viléma Frčka bylo ambicí ministerstva, ještě pod vedením Kláry Dostálové (za ANO), dostat Česko do první čtyřicítky žebříčku Doing Business, podobně jako se to povedlo například Polsku.
Architekt a člen představenstva České komory architektů Pavel Martinek však optimismus nesdílí. "Změna zákona neřeší vše. Nebudeme najednou žít v podmínkách, jaké jsou v Rakousku a Německu, kde úřady poskytují mnohem lepší servis ve smyslu podkladů a především je garantován postup podle daných pravidel," míní Martinek.
Po vzoru Polska
Právě zmiňované Polsko si bralo ministerstvo pod vedením hnutí ANO ve svých snahách zvrátit současný nelichotivý stav stavebního řízení v Česku za vzor. Severní soused se v žebříčku Světové banky pro rok 2020 umístil na 39. místě. Vyřízení stavebního povolení trvá v Polsku něco přes čtyři a půl měsíce. Nebylo tomu tak vždy. "Polsko řešilo podobné problémy jako my a povedlo se jim to vyřešit rovněž zavedením jediného povolovacího řízení a integrací podkladových aktů do rozhodování stavebního úřadu," potvrzuje Korbel.
To se podle některých inženýrů či ekonomů ukázalo zejména na rychlosti stavby silnic a dálnic v Polsku. Zatímco ještě na začátku tisíciletí v délce dálniční sítě Česko svého souseda jasně převyšovalo, dnes má Polsko síť více než dvakrát delší a Česku se blíží i co se týče přepočtu dálničních kilometrů na počet obyvatel.
"Polsko nejenže v posledních desetiletích staví dálnice výrazně rychleji než Česko, ale činí výraznější posun také co se kvality silnic týče," popsal ekonom Lukáš Kovanda v analýze adresované ministerstvu pro místní rozvoj. Zmiňuje také, s jakou rychlostí staví dálnice Maďarsko.
Podle architekta Martinka si však nelze brát Polsko jako vzor ve všech oblastech stavebnictví. Upozorňuje, že se v posledních letech v zemi prosazuje systém projektů občanských staveb, které mají mnohem snadnější způsob povolování.
V tom se blíží právě Maďarsku, kde zrychlení stavebního povolení vychází ze statusu veřejně prospěšné stavby. Pokud úřady potvrdí, že je projekt ve veřejném zájmu, nepotřebuje stavebník povolení. "Skutečnost, kdo dostane status veřejného zájmu, je ale často záležitost politických kontaktů či korupce. Systém je v tomto děsný," popisuje Martinek.
Plán jako z dob Rakouska-Uherska
František Korbel i Pavel Martinek ale zdůrazňují, že stavební právo nelze opsat z ciziny, a to ani od zemí, kde hledají vlády často inspiraci, tedy u Rakouska nebo Německa. Česko se zkrátka musí vydat vlastní cestou. V obou těchto státech je zásadně odlišný systém než v tuzemsku. "Stavební právo je tam výrazně zemské, není celostátní. Zapadá do celé koncepce veřejné správy i správního řádu, který je tam jiný. Lze jej tak jen těžko převzít bez hlubších systémových změn v ústavě i v dalších zákonech," dodává právník Korbel.
Právě to, že se pravidla v jednotlivých spolkových zemích často liší, činí systém v německy mluvících zemích v lecčem komplikovanějším. "V Německu se mohou pravidla lišit i město od města. Když chce člověk z Bavorska projektovat stavbu v Sasku, musí si nastudovat rozdíly v místních předpisech," popisuje architekt Martinek.
Jinak je ale rakouský a německý systém podle expertů značně jednodušší než český. Chybí tam například dotčené orgány tak, jak je známe my. To jsou například hygienici, hasiči, památkáři, sdružení zdravotně postižených a tak dále. "Když chcete něco stavět v Rakousku či Německu, tak dostanete od stavebního úřadu naprosto přesné podmínky toho, co na daném území můžete postavit. U nás se musí teprve hledat shoda mezi dotčenými orgány," vysvětluje Martinek. Není výjimkou, že i drobný stavebník v Česku musí získat stanoviska i více než desítky úřadů a institucí. A občas se dokonce stává, že jsou požadavky jednotlivých orgánů protichůdné.
Německý a rakouský systém od toho českého podle Martinka také odlišuje výrazně stručnější dokumentace. "Technické zprávy jsou vedené formou dotazníku, lidé i úřady například používají přesný vzor pro plán stavby. Ten svou jednoduchostí připomíná spíše plány z doby Rakouska-Uherska," popisuje Martinek. "Úředník nepotřebuje vědět, kde je příčka ze sádrokartonu, nepotřebuje ověřovat, jaký má sklon kanalizace. Potřebuje vidět nosné konstrukce, tvar, výšku, objem. Jednoduchost spočívá v důrazu na kvalifikaci všech zúčastněných, projektanta, dodavatele," doplňuje.
I proto se Německo ve zmíněném žebříčku Doing Business loni umístilo na třicátém místě. Podle statistik Světové banky tam trvá vyřízení stavebního povolení průměrně něco přes čtyři měsíce. Rakousko si vede o něco hůř, skončilo na 49. místě. Vyřízeno tam bývá průměrně za sedm a půl měsíce. Česko bylo 157. ze 190 sledovaných států.
Vůbec nejlépe z Evropské unie je na tom Dánsko, které v celosvětovém pořadí skončilo čtvrté. Vyřízení stavebního povolení tam zabere jen něco přes dva měsíce.
Nový zákon neodpovídá standardům EU, tvrdí ekologové
Debata o novém stavebním zákonu byla jedna z nejbouřlivějších, které sněmovna ve svém minulém funkčním období zažila. Opozičním politikům vadila například centralizace nebo přesun úřadů pod stát. Přepracování zákona si klade jako jednu ze svých priorit nový ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Je tak možné, že vstup v platnost některých částí zákona nová vláda odloží.
Proti zákonu, jak jej předložila minulá vláda, protestovali také památkáři, Česká komora architektů nebo ekologické organizace. Ty nepopírají, že nový zákon stavby v Česku zásadně urychlí. Upozorňují ale, že ačkoli se Česko může zařadit mezi země s nejrychlejším stavebním řízením v Evropské unii, obsahuje nový zákon některé pasáže, které zvyklostem vyspělých zemí příliš neodpovídají.
Jmenují část zákona, jež z rozhodování vyřazuje odborné úřady, které doposud garantovaly ochranu veřejných zájmů v oblasti ochrany přírody a životního prostředí, a přesunuje tuto pravomoc pod stavební úřad. "Analýza Parlamentního institutu ukazuje, že by šlo v rámci EU o neobvyklý postup," napsala Aktuálně.cz Petra Kolínská z asociace ekologických organizací Zelený kruh.
Podle ekologů přijdou zmiňované instituce přesunem pod Nejvyšší stavební úřad o svou nezávislost. Obávají se také, že stát nezajistí dostatečnou odbornost úřadu. Zároveň pro něj bude podle nich prioritou vyřešit vše co nejrychleji, a to i na úkor zvážení možných dopadů na životní prostředí.
Ekologové také upozorňují, že s novými pravidly bude mít podle nich veřejnost i vlastníci nemovitostí omezené možnosti účastnit se standardních řízení. Více sporů tak bude končit u soudů. "Jako příklad uveďme zrušení námitky při projednávání územního plánu. Námitka umožňuje všem zúčastněným, tedy i zastupitelům, aby na některé připomínky bylo více vidět a musely se vypořádat pečlivě," píše Zelený kruh ve svém prohlášení.
Mimo to kritizují také chybějící nástroje pro zvládání klimatické změny nebo nutnost miliardových investic do změny veřejné správy. Přechod na nový systém navíc dle ekologů stavební řízení na několik let zásadně zpomalí.
VIDEO: Jsme extrémně neschopní povolit jakoukoli stavbu. Už nemůže být hůř, říká Kasl (září 2020)
Měníme klima v legislativě
Text vznikl v rámci projektu Měníme klima v legislativě, jehož realizátorem je Zelený kruh spolu s partnery sdružení Arnika, NESEHNUTÍ, Česká společnost pro právo životního prostředí, aliance Šance pro budovy, Národní síť Zdravých měst a Národní síť MAS. Projekt podpořila Nadace OSF.
Cílem projektu je přispět k řešení klimatické krize v rámci České republiky. Zaměřuje se na úpravu předpisů tak, aby samosprávy i soukromí investoři mohli hospodárně a úspěšně realizovat projekty, které zajistí například šetrné hospodaření s vodou a dostatek kvalitních zelených ploch.
