Praha - Česká republika vstoupí do řízení před norským soudem v kauze odebraných dětí Evy Michalákové. Rozhodla o tom ve středu vláda, informoval na Twitteru premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
"Vláda ve středu dala mandát ministru zahraničí a ministryni práce a sociálních věcí, aby tento krok ve prospěch paní Michalákové v rámci příslušného soudního řízení podnikli," řekl premiér.
Rozhodli jsme dnes o vstupu ČR do řízení před norským soudem v kauze odebraných dětí Michalákových.
— Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka) February 3, 2016
Česko chce poukázat mimo jiné na to, že adopce dětí je v případu Michalákové nepřípustná a v rozporu s mezinárodními dohodami, uvedl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).
"Využijeme institutu norského práva, jehož smyslem je umožnit veřejným subjektům vstupovat do soudních řízení a obhajovat v nich širší veřejný zájem," řekl ve středu Zaorálek novinářům.
Norský právní řád prý neupravuje přímo vstup cizího státu do vnitrostátního řízení, ale ministr věří, že soud pokusu o intervenci vyhoví. Na jednání pak chtějí české úřady poukázat na dvě vady v postupu norských úřadů. "Domníváme se, že v situaci dětí Michalákových je nepřípustná adopce v cizí zemi," uvedl Zaorálek. Takový postup podle něj není v souladu s Úmluvou o právech dítěte.
Druhé pochybení vidí ministr v tom, že úřady odpíraly Michalákové styk s dětmi, přestože o něj jevila zájem.
Zaorálek: Zemanova smlouva nezohledňuje zájem dítěte
Současně se Zaorálek vyjádřil ke smlouvě o vydávání dětí, kterou s Norskem navrhuje uzavřít prezident Miloš Zeman. Podle ní by děti s českým občanstvím byly v Norsku vydávány svým rodičům.
Také tento návrh je ale podle ministra v rozporu s mezinárodními smlouvami, které už ČR dříve ratifikovala. "Konkrétně je dle mého v rozporu s Úmluvou o právech dítěte, protože ten návrh vůbec nezohledňuje zásadu nejlepšího zájmu dítěte," řekl Zaorálek na tiskové konferenci.
Do rozporu se dostává i s Úmluvou o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí. "Ta přiznává v těchto ohledech pravomoc orgánům bydliště dítěte," uvedl Zaorálek. Další problém vidí Zaorálek i v retroaktivitě, tedy tom, že by smlouva měla platit i pro případy předcházející její ratifikaci.
Zeman na uzavření smlouvy trvá
Prezident bude podle mluvčího Jiřího Ovčáčka uzavření smlouvy ale dál prosazovat a bude o tom i dál jednat. "Jde o to, mít vůli k nalezení řešení ve prospěch českých dětí, nikoliv k neřešení," sdělil Ovčáček v reakci na Zaorálkovy výhrady.
S návrhem smlouvy s Norskem již dříve přišel europoslanec Petr Mach (Strana svobodných občanů), Zaorálek ho tehdy označil za nepříliš použitelný. "Připadá mi, že je ten návrh totožný, alespoň jsem nezaregistroval, že by tam byly nějaké rozdíly," řekl Zaorálek.
Podle Machova návrhu smlouvy by stát musel odebrané děti do vlasti vydat do 90 dnů od doručení písemné žádosti se souhlasem aspoň jednoho z rodičů, sourozence či prarodiče. Žádost by podávala země, jejíž občanství děti mají. Podání by ale záviselo na zvážení příslušných úřadů. Náklady na vydání by hradila vlast dětí. Mezistátní dohoda by platila i zpětně. Vydávání by se netýkalo případů, u nichž by jeden z rodičů neměl občanství žádající země nebo nezletilý byl stíhaný či trestaný kvůli trestnému činu.
Soud bude koncem února
Norská sociální služba Barnevernet odebrala českým rodičům syny Denise (ročník 2005) a Davida (2008) v květnu 2011 kvůli podezření na zneužívání a zanedbávání. To se nepotvrdilo. Soud ale tehdy považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů.
Norské úřady loni v září rozhodly o zbavení matky rodičovských práv a adopci mladšího hocha. Eva Michaláková se odvolala, soud by se měl konat koncem února.
Pokud by Michaláková s nynějším odvoláním neuspěla, může se obrátit na další norské soudní instance. Po skončení všech těchto řízení pak může jít k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Členové české vlády už dřív řekli, že by ji tam Česká republika podpořila.
