Zbečno - Ministerstvo životního prostředí už má hotový návrh zákona, jímž hodlá už příští rok zřídit pátý národní park na území České republiky. Mělo by s jím stát Křivoklátsko, které bude první nejpřísněji chráněnou oblastí ve vnitrozemí republiky.
Ministerstvo už rozeslalo návrh ostatním vládním resortům a dalším úřadům k připomínkovému zřízení. Vláda se má k němu vyjádřit na podzim.
"Předpokládáme jeho vyhlášení v průběhu příštího roku," řekla Aktuálně.cz mluvčí ministerstva životního prostředí Michaela Jendeková.
Původně byl vznik Národního parku Křivoklátsko naplánován už na leden 2012, ale tento termín je už nereálné stihnout.
V Česku jsou zatím čtyři národní parky: Krkonoše, Šumava, Podyjí a České Švýcarsko. Rozloha Křivoklátska přesáhne 10 tisíc hektarů.
"Máme na to peníze?" ptal se Drobil
Plány na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko se objevily už před lety, když byl ministrem životního prostředí lidovec Libor Ambrozek. Konkrétnější podobu získal park za ministra Martina Bursíka ze Strany zelených.
Podívejte se, co bude součástí Národního parku Křivoklátsko:
Po volbách, když resort připadl ODS, podmínil tehdejší ministr Pavel Drobil vznik Národního parku Křivoklátsko ekonomickou studií.
"To je fajn, že bychom vyhlásili další národní park, ale to jsou další náklady, další peníze v řádu desítek milionů korun. Musím vědět, jestli na to tenhle resort má," řekl Aktuálně.cz krátce po svém zvolení Drobil.
"Rozvaha bude v tomto okamžiku hodně ekonomická. Pakliže nám to ekonomicky nevyjde, obávám se, že se tady není o čem dál bavit," dodal.
Dodatečné výdaje 24 milionů
Socioekonomická studie z loňského podzimu, jejímž hlavním zpracovatelem byla společnost Ekogroup czech, nevyšla v tomto ohledu pro plánovaný park vůbec špatně.
"Zřízení národního parku vyvolá v prvních pěti letech průměrné dodatečné výdaje státního rozpočtu ve výši 24,4 milionů korun za rok. Z toho zhruba 38 procent výdajů bude investičního charakteru, nebude nutné je od šestého roku existence (za předpokladu absence dalších investic) vynakládat," uvádí se ve studii, kterou má Aktuálně.cz k dispozici.
"V dalších letech lze proto odhadnout pokles průměrných dodatečných výdajů státního rozpočtu na 15,1 milionů za rok," konstatuje se ve zprávě, podle níž budou tyto náklady z části kompenzovány například prodejem dřeva a zvěřiny ve výši bezmála 14 milionů korun za rok.
Nové zakázky pro místní firmy
Pozitivně hodnotí studie vliv pro tamní region. Ročně by tam mělo mířit více než 19 milionů korun na mzdy nových zaměstnanců a pro místní podnikatele.
"V souvislosti s rozvojem cestovního ruchu se předpokládá generování dodatečných příjmových zdrojů pro region ve výši 18,5 milionů korun za rok, což odpovídá ekvivalentu 57 pracovních míst v sektoru cestovního ruchu," připomíná zpráva.
V cestovním ruchu a ve Správě Národního parku Křivoklátsko je podle dokumentu možné vytvořit až 71 nových pracovních míst. "To by znamenalo snížení nezaměstnanosti na místní úrovni o zhruba 1 procento," konstatuje studie.
Na území plánovaného národního parku zavítá ročně asi 93 tisíc turistů, po vyhlášení parku jejich počet naroste.
Význam Křivoklátska
- Oblast je výjimečná díky kaňonu Berounky, skalám, suťoviskům či neprostupným údolím, jsou zde i stepi.
- Mimořádnou hodnotu mají lesy, které tvoří největší lesní komplex ve vnitrozemí republiky.
- V Křivoklátsku se vyskytuje 1800 druhů cévnatých rostlin, 84 původních druhů dřevin a 155 druhů ptáků, z nichž zde 120 i hnízdí.
- Žijí zde desítky ohrožených druhů, například čáp černý, mlok skvrnitý, tis červený či mochna bílá.
- Po sto letech se zde objevil dravec luňák červený.
"Při výrazné marketingové podpoře a významnějším rozvoji služeb v cestovním ruchu včetně zlepšení dopravní dostupnosti území je pravděpodobné, že navýšení návštěvnosti by mohlo činit řádově až desítky procent," uvádí se ve zprávě, kterou má Aktuálně.cz k dispozici.
Vyjednávání s obcemi
Drobilův nástupce Tomáš Chalupa v přípravě Národního parku Křivoklátsko pokračoval a dotáhl například jednání s tamními obcemi. Resort se jim snažil vyjít maximálně vstříc.
Když například starosta Křivoklátu nechtěl, aby se několik hektarů obecních luk v Častonicích stalo součástí národního parku, hranice chráněného území se kvůli tomu upravila.
"Většině připomínek bylo vyhověno," řekl Aktuálně.cz vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko Petr Hůla, který se na přípravě národního parku podílel od samého počátku.
Podle původních plánů měla mít první, nejcennější zóna chystaného národního parku rozlohu 3030,8 hektarů. Po připomínkách tamních obcí se zmenšila na 3028,7 hektarů. Mírně se zmenšila i druhá a třetí zóna parku.
Obavy místních obyvatel
I tak mezi mnohými místními obyvateli panuje obava, jestli nový národní park příliš nezasáhne do jejich životů. Obávají se především, že už nebudou moci chodit do lesa nebo že přijdou o dřevo na topení.
Už zmiňovaná socioekonomická studie z loňského podzimu uvádí, že zhruba polovina místních obyvatel nepokládá zřízení parku za správné. Obavy mají i někteří místní podnikatelé. Pokud se ovšem vezme názor obyvatel celého Středočeského kraje, souhlasí s vyhlášením parku podle průzkumu agentury STEM bezmála 80 procent.
"Pro místní lidi se nezmění vůbec nic," zdůraznil vedoucí Správy CHKO Křivoklátsko Petr Hůla. Dodal, že v návrhu zákona o novém parku je dokonce paragraf, podle něhož nebudou místní obyvatelé a jejich blízcí v pohybu po celém národním parku nijak omezeni.
Hůla předpokládá i to, že by místní domácnosti mohly nadále získat z křivoklátských lesů palivové dřevo.
Ať se neopakuje Šumava
Proti zřízení Národního parku Křivoklátsko není ani stínový ministr životního prostředí Jiří Zimola z ČSSD.
"Záměr ministerstva životního prostředí podporuji," napsal v krátké tiskové zprávě Zimola, který je zároveň jihočeským hejtmanem. Ocenil, že resort vedl dlouhé a podrobné jednání s obcemi, jejichž katastry zasahují do území plánovaného parku.
"Nehrozí tak snad opakování problémů, jaké řešíme na Šumavě. Doporučuji ale právě s ohledem na Šumavu věnovat vyhlášení více pozornosti a poučit se z chyb jak v odbornosti, tak v komunikaci," dodal Zimola.
Vznik parku aktivně podporuje i středočeský hejtman David Rath z ČSSD. Se zřízením parku naopak nesouhlasí prezident Václav Klaus.
Státní lesy s národním parkem nesouhlasí
Nejhlasitějším odpůrcem vzniku Národního parku Šumava je stále státní podnik Lesy České republiky, který v oblasti spravuje nejrozsáhlejší území. Po vzniku parku by se o ovšem starala nově vzniklá správa.
"Naše stanovisko je dlouhodobě neměnné," řekl Aktuálně.cz mluvčí Zbyněk Boublík." Území Křivoklátska je již dnes pod několikanásobnou územní ochranou. Neexistuje také jediný rostlinný nebo živočišný druh, jemuž by hrozilo vyhynutí nebo újma na existenci v případě, že k vyhlášení národního parku nedojde."
Státní lesy zde loni dokonce prosadily vznik prvního českého Lesnického parku. Podle ochranářů ovšem tato forma ochrany nemůže nahradit národní park. Mluvčí Boublík připomněl, že státní lesy hospodaří na Křivoklátsku bez nároků na dotace ze státního rozpočtu.
"Dosavadní stav podle našeho názoru také lépe respektuje sladění zájmů ochrany přírody se zájmy obyvatel, místních podnikatelů a návštěvníků lesa. Celé Křivoklátsko je kulturní, po staletí historicky hospodářsky využívanou krajinou. Tvoří přirozené rekreační zázemí pro Prahu, Kladno, Beroun, Plzeň a další velká města v okolí. Vyhlášení NP by znamenalo omezení tradičního užívání tohoto území," dodal Boublík.
