reklama
 
 

Vědci z Masarykovy univerzity naměřili na Antarktidě nový teplotní rekord

22. 2. 2016 13:08
Dosud nejvyšší teplotu zaznamenanou na Antarktidě - 17,8 °C - pravděpodobně naměřila loni v březnu automatická měřicí stanice Masarykovy univerzity. Rekord byl zaznamenán na meteorologické stanici umístěné na ledovci Davies Dome. Uvedené údaje, které se ze zařízení získávají jednou ročně, potvrzují celosvětové globální oteplování, uvedl klimatolog Kamil Láska. Podobné teploty jsou na Antarktidě ojedinělé, ale v poslední době je patrný jejich nárůst.

Brno - Automatická měřicí stanice Masarykovy univerzity loni v březnu nejspíš zachytila dosud nejvyšší naměřenou teplotu v Antarktidě: 17,8 stupně Celsia. Mezinárodního uznání se rekordu dostane po ověření přístrojů a publikaci. Vědci obsluhují stanici jednou ročně, zaznamenaný údaj tak z paměti zařízení vyzvedla až letošní expedice, která se z Antarktidy vrátila minulý týden.

"V podstatě tím potvrzujeme, že globální klimatická změna se týká celého světa, včetně Antarktidy," řekl novinářům klimatolog Kamil Láska. Zároveň ale dodal, že oteplování vzduchu v posledních letech je částečně kompenzováno nárůstem sněhových srážek. Úbytek ledovců v Antarktidě tedy není tak dramatický, jak by vzestup teploty vzduchu mohl naznačovat.

Vědci, kteří každoročně přijíždějí na ostrov Jamese Rosse, mají v okolí své základny více automatických stanic. Rekord zapsala ta, která je na vrcholové části ledovce Davies Dome v nadmořské výšce přes 500 metrů, a to 23. března 2015 v odpoledních hodinách. Argentinští kolegové o den později na jiném místě naměřili 17,5 stupně Celsia.

Podobné teploty vzduchu se v Antarktidě vyskytují velmi ojediněle, a to nejčastěji v oblasti Antarktického poloostrova, kde podle vědců teplota vzduchu na zemi za posledních 50 let nejvíce vzrostla.

Změnu klimatu vědci z Masarykovy univerzity sledují na expedicích každoročně. Nasazují do výzkumu i nové technologie. "Například výzkum změn permafrostu, tedy trvale zmrzlé půdy, jsme letos obohatili o nová zařízení. Do šest a půl metru hlubokého vrtu jsme instalovali elektrické teploměry, pomocí kterých získáme informace o vertikálním profilu teploty a jejím vývoji s hloubkou a časem," uvedl vedoucí expedice Pavel Kapler.

Letošní výprava trvala 30 dní. Zúčastnilo se jí šest vědců, tedy méně než v minulých letech. Důvodem je nejasné financování výzkumu ze strany státu. V příštích letech ale expedice budou znovu početnější. Ministerstvo školství totiž rozhodlo o financování výzkumného programu Czech Polar 2. V letech 2016 až 2019 ministerstvo vyčlenilo 74 milionů korun, které si rozdělí Masarykova univerzita a Jihočeská univerzita, která má základnu v oblasti Špicberk.

autor: ČTK | 22. 2. 2016 13:08

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama