V Polsku vyjádřilo obavy o svobodu médií 71 procent respondentů, meziročně o osm procent více. V porovnání s průzkumem z minulého roku strach o svobodu médií výrazně vzrostl ve všech zemích visegrádské čtyřky. Kompletní výsledky průzkumu najdete zde.
Podobný nárůst obav hlásili i respondenti na Slovensku, kde vzrostly z loňských 49 procent na 62 procent. V Maďarsku je to 56 procent. Nejnižší je v Česku, kde ale stále má strach o nezávislost sdělovacích prostředků 51 procent lidí. Loni to bylo 47 procent dotázaných.
Podle Poláků a Maďarů je největší hrozbou pro svobodu tamních médií vláda. Češi a Slováci jako největší riziko zase vidí vlastníky médií a jejich podnikatelské zájmy. Naopak nejmenší ohrožení médií vidí lidé ve všech čtyřech zemích v digitálních platformách, jakými je Google, Facebook nebo Twitter.
Většina respondentů uznává význam nezávislých médií. "Negativní dopady ovlivňování novinářského obsahu ze strany vlastníků sdělovacích prostředků a vlád jsou pro veřejnost stále zřetelnější," uvedli autoři průzkumu.
Nezávislosti novinářů na vládě a také jejich nezávislost na vlastníkovi sdělovacího prostředku si respondenti velmi cení. V Polsku je politická svoboda médií důležitá až pro 87 procent lidí, kde vzrostla o pět procentních bodů. V Česku, jako v jediné ze zemí v průzkumu, důležitost klesla. Spadla z 86 procent na 81 procent, zatímco na Slovensku zůstává na osmdesáti procentech.
Na podobných hodnotách se pohybuje i ekonomická nezávislosti médií na jejich vlastníkovi. Dotázaní oceňují transparentní vlastnictví médií a zveřejňování střetů zájmů vlastníků s šířeným mediálním obsahem, stejně tak silně podporují oddělení novinářů od politiků a zajištění pravdivých a věcných zpráv.
V porovnání s minulým rokem vzrostl podíl lidí, kteří si myslí, že by vlastníci médií neměli mít možnost ovlivňovat jejich obsah. Nejvýrazněji podíl vzrostl v Maďarsku, o 11 procentních bodů na 58 procent, kde ale stále zůstává nejnižší z visegrádské čtyřky. Nejvyšší je v Polsku, 69 procent, v Česku se pohybuje okolo 66 procent.
V Česku je nejvyšší podíl lidí, kteří jsou proti tomu, aby vláda ovlivňovala obsah veřejnoprávních médií. Ačkoliv o dva procentní body klesl, zůstává na hodnotě 78 procent, následuje Slovensko s 76 procenty. V Maďarsku je proti ovlivňování médií státem pouze 60 procent dotázaných.
Lidé ve všech zemích nejvíce důvěřují profesním žurnalistickým organizacím, že udrží média svobodná. V tomto ohledu organizace, jakými je například český Syndikát novinářů, překonaly novináře samotné, jako i stát, Evropskou unii nebo vlastníky médií. Většina lidí zároveň podporuje silnější legislativu v oblasti ochrany médií a zajištění jejich nezávislosti. V Česku jsou to tři ze čtyř dotázaných.
Obdobně většina lidí ve všech zemích, včetně Maďarska, podporuje sankcionování ze strany Evropské unie pro ty státy, které omezují svobodu médií. Podle většiny lidí ruská invaze na Ukrajinu zvýraznila důležitost pravdivých a přesných informací ve veřejném prostoru. Maďaři vnímají rozmanitost svých médií jako nižší, zatímco Češi a Poláci ji považují za vyšší.
Podle respondentů by měly digitální platformy dávat přednost důvěryhodným zdrojům informací před těmi méně důvěryhodnými a zvýrazňovat je. Zároveň by měly bránit šíření nenávistných projevů nebo dezinformací. Většina lidí podporuje ráznější zákroky proti šíření dezinformací.
Průzkum probíhal v období od 6. do 21. března letošního roku ve čtyřech zemích. Celkově odpovědělo 4023 Poláků, Čechů, Slováků a Maďarů. "Průzkum přichází v kritické době, kdy Evropská komise dosahuje politického konsensu ohledně nového Evropského aktu o svobodě sdělovacích prostředků, který se snaží řešit celou řadu problémů, jež se odrážejí v obavách veřejnosti," uvedli autoři průzkumu.
Organizovala ho Rada pro redakční nezávislost mediálního domu Economia, který vlastní například Hospodářské noviny nebo Aktuálně.cz. Cílem rady je zajistit, aby novináři mohli vykonávat svou práci, aniž by byli jakkoliv ovlivňováni, také podporuje svobodná média a rozvíjí novinářskou kulturu. Akci podpořili také Reportéři bez hranic nebo Bakala Foundation.
