Praha - Umístění amerického radaru v Česku odmítají tři pětiny lidí a jen o něco méně si také myslí, že proti hrozbě raketových útoků by se Česko chránit mělo.
Vyplývá to z průzkumu agentury Factum Invenio vypracovaného pro ministerstvo zahraničí, který zveřejnily HN. Proti umístění radaru je podle analytiků 61 procent lidí, opačný názor má 30 procent dotázaných.
Dnes končí jednání českých a amerických expertů nad návrhem smlouvy, která má upravit legislativní postavení amerického protiraketového radaru v Česku a jeho obsluhy. Rozhovory ale mají pokračovat a v příštím roce by Američané chtěli slyšet, zda mohou s českým územím počítat.
Za radar záruky a zrušení víz
Podle průzkumu by se ale Česko mělo chránit proti raketové hrozbě. To si myslí 56 procent dotázaných, opačně odpovědělo 33 procent.
"Od února se tak mínění lidí výrazně nezměnilo. "Změny názorů budou zřejmě záviset na vyjednaných podmínkách umístění radarové stanice," míní analytici Factum Invenio. Na odporu veřejnosti k radarům zatím podle sociologů mnoho nemění ani možnost, že by nad protiraketovou obranou převzalo záštitu NATO.
Infobox
- Fakta: Vše kolem amerického radaru
Diskuse kolem vzniku protiraketové základny zaměstnávají české politiky i veřejnost déle než rok. Jaká jsou fakta? Co lze očekávat? Pročtěte si SPECIÁL
Podle 61 procent lidí by ale vláda měla výměnou za zapojení Česka do systému protiraketové obrany požadovat po Spojených státech zvýšené bezpečnostní záruky. Téměř polovina chce jistotu, že radarová stanice neohrozí životní prostředí, a třetina lidí by požadovala zrušení víz pro cesty do USA.
Názory politiků na radarovou stanici zajímají jen menšinu voličů. Výjimkou je jen prezident Václav Klaus. Za nejdůvěryhodnějšího politika ho v souvislosti s jeho názory na radar považuje 52 procent lidí.
U radaru bude pracovat 200 lidí
Celkem 120 amerických vojáků. Tolik by jich obsluhovalo radar, o jehož stavbě v Brdech se uvažuje. Nadále se počítá s tím, že by obsluha radaru neměla převýšit 200 osob, z čehož má být 120 amerických vojáků. Zbytek mají být civilisté.
"Dohoda navržená Američany by byla doplňkem smlouvy mezi členskými státy NATO SOFA, která upravuje právní postavení cizích ozbrojených sil. Radar by tak měl být součástí českého právního řádu s ohledem na mezinárodní smlouvy," dodal náměstek.
Tato smlouva upravuje mezi členskými státy NATO právní postavení jejich ozbrojených sil. Je již také součástí českého právního řádu, je totiž do něj začleněna zákonem o pobytu ozbrojených sil z roku 1999.
Radar v rámci NATO? O tom se nejednalo
Americkou delegaci vedl zvláštní emisar ministerstva zahraničních věcí pro politické a vojenské záležitosti Robert Loftis, v čele české strany je ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Ivan Dvořák. Experti dnes podle Pojara neřeší to, zda má být radar součástí systému NATO.
"My to podporujeme. Ale o tom dnes nejednáme," řekl Pojar. Dodal, že o tom nebude rozhodovat Praha a Washington. To musí být podle něj vyjednáno se členy aliance. Připomněl, že další kolo jednání bude 22. května na ministerstvu zahraničí.
Podle něj se bude řešit druhá smlouva, která má být hlavním dokumentem pro umístění radaru v Česku. Dohoda o právním postavení vojenské základny i druhá hlavní dohoda budou mít prezidentský charakter, což znamená, že budou podléhat souhlasu prezidenta.
Poslanci bouřili, ale vládu neomezili
Sněmovna po bouřlivých rozepřích mezi vládní koalicí a opozicí nakonec nepřijala žádné usnesení, kterého by se kabinet musel při jednání o umístění americké radarové základny v Česku držet. Poslanci ČSSD a KSČM sice prosadili některé dílčí návrhy, například aby vláda předložila sněmovně smlouvy ohledně základny ještě před jejich podepsáním.
Zástupci vládních stran však v závěrečném hlasování přijetí takových požadavků zabránili, pomohl jim hlas bývalého poslance ČSSD Miloše Melčáka.
