Rekordní sezonu čekáte kvůli odklonu od exotických, zejména arabských destinací. Jak výjimečná by měla být?
Doufáme, že bude opravdu mimořádná. Ale už ta loňská byla rekordní, odpočívalo u nás přes 14 milionů lidí, což je o 8,3 procenta více než v předchozím roce. Podíl výnosů z cestování a cestovního ruchu v celkovém HDP v roce 2015 činil 18,1 procenta, což je skoro jednoprocentní nárůst oproti roku 2014.
Kolik čekáte, že přijede Čechů?
Vloni to bylo skoro 740 tisíc, letos máme od tour operátorů informace, že očekávají nárůst o deset až patnáct procent. Čekáme tedy, že se dostaneme s přehledem přes osm set tisíc. Noclehů bylo vloni přes pět milionů, čímž Češi po Němcích, Slovincích a Rakušanech obsadili čtvrté místo.
Co vlastně letos čeká české turisty v Chorvatsku nového?
Kromě cesty trajektem nebo rychlými lodními linkami existuje mezi ostrovy a pevninou ještě lepší a rychlejší spojení – hydroplány. To letos mezi Splitem a ostrovy významně rozšířila německá soukromá společnost European Coastal Airlines. Nově létají do Jelsy na Hvaru, na Korčulu, či odlehlé ostrovy Vis a Lastovo. A není to ani drahé. Let mezi Splitem a Jelsou, který trvá 11 minut, stojí 349 kun (kolem 1250 Kč). Split je spojen i s ostrovem Lošinj, ale i městy na pobřeží Pulou a Dubrovníkem a italskými městy Anconou a Pescarou. Ostrov Rab zase hydroplány spojují s Rijekou a Zadarem a ostrov Lastovo s Korčulou.
Co dálnice? Nyní končí u Ploče, kdy se povede ji protáhnout do Dubrovníku?
Podle plánů by mělo být propojení s Dubrovníkem hotové v roce 2018.
To je poměrně optimistické, chybí ještě sto kilometrů.
Je, ale všichni říkají, že to bude. Doufám, že se to potvrdí. Spolufinancuje to Evropská unie, stejně jako by měla významně přispět na most na Pelješac.
Projekt, který má spojit pevninu se severní částí poloostrova, má být ale pozastaven.
Nemá. Sice se nestaví, ale projekt stále existuje, a pokud se získají peníze z Evropské unie, měl by se postavit. Je to jeden z nejdůležitějších, nejstrategičtějších projektů, které máme. Kdy to ale bude, se nyní nedá říci. Termín v roce 2019, který kdesi padl, asi nevyjde.
A co letecké spojení z Česka? Kromě charterových letů poskytovala vloni pravidelné přímé spojení jen nízkonákladová společnost SmartWings.
V dubnu a květnu obnovily české i chorvatské aerolinie letecké spojení mezi Prahou a Splitem.
Jak se změnily ceny? Proběhly zprávy, že bude letos v Chorvatsku dráž.
Žádné informace, že by se letos ceny zvyšovaly, nemáme. A to přesto, že poptávka po ubytování například v oblasti Splitu stoupla o deset až patnáct procent. Poplatky na dálnici zůstávají stejné, nijak by se neměly měnit ani ceny ubytování a další náklady s dovolenými spojené.
Mluví se o těžbě ropy na Jadranu. Vláda už vloni vybrala firmy, které by měly naleziště prozkoumat, ale zatím s udělením licencí váhá. Zastaví odpor veřejnosti i okolních zemí tyhle plány?
Věřím, že ano. Lidé už dali jasně najevo, že nechtějí, aby se těžilo. Myslím, že je to zastavené.
Najdete něco, co Češi ještě neznají, na co byste je do země pozvala?
Třeba na dvě nová a originální muzea. Jedno je ve městě Sinj 30 kilometrů ve vnitrozemí od Splitu, to bylo otevřené vloni, kdy jsme slavili výročí 300 let od vítězství nad Turky. Jmenuje se Muzeum sinjské alky a připomíná stejnojmenné jezdecké rytířské klání, které se koná každý rok první neděli v srpnu. Je zde i sál s audiovizuálními afekty, kde budou moci návštěvníci zažít dusot a trysk koní rytířů a střelbu z malého historického děla s názvem mačkula. Muzeum je teď nejmodernější v Chorvatsku. Alka je navíc zanesená na seznam kulturního dědictví UNESCO, přestože je v Evropě řada podobných utkání.
Od letošního dubna je také otevřené nové Muzeum Apoxyomena ve městě Mali Lošinj, kde je vystavená bronzová antická socha řeckého atleta Apoxyomena, která byla nalezená v moři poblíž ostrova Lošinj. Muzeum je ve zrekonstruovaném paláci Kvarner, který je na nábřeží, v centru města. Během rekonstrukce byla socha vystavena v nejprestižnějších světových muzeích, například v londýnském Britském muzeu nebo v muzeu Paula Gettyho v Los Angeles. Socha atleta vznikla v 2. až 1. století před naším letopočtem a je to jediná velká antická bronzová socha nalezená na východním pobřeží Jadranu.
