Praha - Ministerstvo životního prostředí navrhuje nová pravidla, kterými by se řídil výpočet vodného a stočného.
Chce tak držet na uzdě provozovatele vodárenských sítí při sestavování cen.
Takzvaný finanční model však má být nejen bičem na společnosti předražující vodu. Podle ministerstva je to také Evropou vynucená podmínka na čerpání peněz ze strukturálních fondů.
Asociace krajů se však ostře postavila proti. Podle ní Evropská unie žádnou takovou podmínku Česku neuložila a zavedení finančního modelu se negativně odrazí v peněženkách spotřebitelů.
A důvody jeho zavedení vidí jinde.
Čtěte více: Na čističky chybí desítky miliard, varují kraje Bursíka
"Domnívám se, že tak jen ministerstvo životního prostředí vytváří umělé překážky, aby zakrylo, že na dofinancování vodohospodářských staveb nejsou peníze, a vytváří si tak alibi," uvedl expert Asociace krajů na vodárenství hejtman Libereckého kraje Petr Skokan, který je současně předsedo představenstva Severočeské vodárenské společnosti.
Zásadní komplikace vidí i v tom, že v republice je jen malá skupinka lidí, kteří finančnímu modelu rozumí, ale používat jej budou stovky žadatelů.
"Kdyby se skutečně musely vodárenské společnosti řídit finančním modelem, u mnohých by došlo ke zdražení vodného a stočného řádově o desítky procent," zdůraznil Skokan
Nově by totiž musely zpětně započítat do ceny vody i hodnotu celé své infrastruktury. Pokud tedy do ní nedávno investovaly, odrazí se to ve vyšším nárůstu ceny vodného a stočného, než kdyby nedělaly nic.
Pro ministerstvo životního prostředí je takzvaný finanční model jedinou možností, jak zprůhlednit cenovou politiku ve vodárenství a předejít spekulacím o nedovolené veřejné podpoře ze strany evropské komise.
"Evropská komise nám dala podmínku, abychom zajistili přiměřenost zisků vodárenských společností. Tento nástroj ji splňuje," brání návrh Bursíkova ministerstva jeho odborník na evropské fondy Jan Kříž.
Čtěte více: Domácí splašky budeme čistit po evropsku. Ale pozdě
"Chybí zde silný regulační úřad, který je běžný v ostatních síťových odvětvích. Finanční model by naopak měl ceny vodného a stočného snížit," líčí jeho přednosti.
Proč vzbuzuje návrh zeleného ministerstva u krajů, obcí a vodárenského odvětví takový odpor, si nedovede vysvětlit. "Jako by se přísnější regulace bály," konstatoval Kříž.
Experti vodárenských společností to ale vidí jinak. "Podle našich výpočtů by se cena vodného a stočného zvýšila náhle o čtyřicet procent. Je zřejmé, že voda v budoucnu zdraží, zde vidím jako problematické, že k tomu dojde naráz," obává se generální ředitel Pražských vodovodů a kanalizací Petr Mrkos.
V současné době činí v Praze vodné 26 korun a stočné 22,5 korun. Pokud by ministerstvo životního prostředí se svým návrhem uspělo, obyvatelé hlavního města by si připlatili 40 korun.
A zdražování by podle libereckého hejtmana Skokana postihlo i zákazníky Severočeské vodárenské společnosti, pod kterou spadá celý Ústecký a dvě třetiny Libereckého kraje. Vodárenské společnosti musí splnit přísné normy dané evropskou směrnicí do roku 2010. Kraje spočítaly, že na dostavbu potřebné infrastruktury chybí desítky miliard.
Ministerstvo životního prostředí ale hovoří jen o 1,2 miliardy. A podmiňuje to zavedením právě finančního modelu a vypovězením dlouhodobých smluv. Jinak i podle jejich výpočtů nedostatek financí byl několikanásobně větší.
