Brno - Proces s Davidem Rathem a dalšími deseti obžalovanými v korupční kauze může pokračovat. Nejvyšší soud v Brně totiž potvrdil, že odposlechy, na nichž byl postaven prvoinstanční trest 8,5 roku vězení, byly nařízeny v souladu se zákonem. A lze je tedy použít.
Další postup by měl být následující: Soudce Robert Pacovský z Krajského soudu v Praze bude muset o Rathově vině rozhodnout znovu, protože zrušení jeho prvního verdiktu platí. Rozhodnutí Nejvyššího soudu se totiž vztahuje jen do budoucna.
Na první pohled se tak zdá, že soudci Pacovskému nic nebrání, aby Ratha a spol. za korupci při zadávání zakázek ve Středočeském kraji, kde byl hejtmanem, odsoudil znovu, když jen s poukazem na Nejvyšší soud zopakuje svůj předchozí rozsudek.
Bude to ještě dlouhá bitva
Dá se ale čekat ještě dlouhá bitva. Pokud u soudu stále působí všichni soudci z původního senátu, ten zasedne znovu a nebude muset opakovat všechny důkazy. "Ale bude muset provést ty, které mu ve svém rozhodnutí přikázal vrchní soud," popsal předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra.
I když Nejvyšší soud řekl, že odposlechy byly pořízeny v souladu se zákonem, dá se předpokládat, že Rathovi advokáti budou argumentovat platností rozhodnutí vrchního soudu a budou tvrdit, že verdikt Nejvyššího soudu se bude vztahovat až na další případy.
"Předpokládám, že to rozhodnutí Nejvyššího soudu bude precizně napsané, ale stejně se o to určitě povede velký spor s soudní síni," řekl Vávra s tím, že bez znalosti písemného odůvodnění není možné cokoliv předpovídat.
Sám Rath už oznámil, že se nevzdá. Chce se totiž obrátit na Ústavní a případně i mezinárodní soudy. Podle něj je verdikt výsledkem tlaku ministra spravedlnosti a prezidenta republiky, kterému senát Nejvyššího soudu podlehl.
"Už si těžko lze představit větší nátlak než ministra spravedlnosti, v tomto případě spíš nespravedlnosti, který má jasné kompetence personální a finanční vůči soudům. Protivit se této politické moci je velmi riskantní," řekl Rath po jednání. "Možná se najdou nějaké mezinárodní soudy, které tomu tlaku nebudou ustupovat jako české soudy," dodal.
Vrchní soud rozhodl formálně
Vrchní soud v Praze zrušil předloňský verdikt na Rathem s odůvodněním, že odposlechy byly nedostatečně odůvodněné - soudce, který je povoloval, jen nekriticky přepsal žádost státních zástupců. Soudce, který odposlechy povolil, podle něj nevysvětlil, zda a proč nešlo uvedené důkazy získat jinak. Krajskému soudu v Praze proto nařídil, že má vynést nový verdikt, ale už bez jejich použití.
Tuto argumentaci ostře zkritizoval ve svém více než hodinu trvajícím odůvodnění senát Nejvyššího soudu v Brně vedený Vladimírem Veselým. "Je nutno odvolacímu soudu (vrchnímu - pozn. red.) vytknout, že přistoupil ryze formálně, aniž by přezkoumal okolnosti případu. Což nelze považovat za správné," uvedl Veselý.
Podle Nejvyššího soudu není to, že odůvodnění a žádost jsou skoro totožné, důvodem nezákonnosti, jak je přesvědčen soudce vrchního soudu Pavel Zelenka. "Zákon nepožaduje, aby soudce přepisoval formálně správnou žádost zástupce," konstatoval předseda senát Nejvyššího soudu.
Jak to zjistit jinak?
Podle Veselého bylo v žádostech o odposlechy dostatečně popsáno, proč nešlo důkazy získat jinak. Poukázal také na postavení i zkušenosti obžalovaných, kteří podle něj věděli, že páchají trestnou činnost.
"Nelze si reálně představit, že by bylo možno důkazy o této sofistikovaní trestné činnosti zjišťovat jinými, méně zasahujícími prostředky. Daný příkaz byl vydán v mezích zákona a splňuje všechny náležitosti," řekl Veselý.
Podle Veselého byla sice doba čtyř měsíců, na které byly odposlechy povoleny, dlouhá, ale určující je, že byla v žádosti dostatečně odůvodněna. "Byl navíc reálný předpoklad, že bude trestná činnost pokračovat ještě nejméně několik měsíců," uvedl soudce Veselý.
