Praha - Evropská unie pokračuje v postupném zákazu klasických žárovek a česká rodina na tom vydělá tisícikoruny.
Jen náhradou tradiční "edisonky" o příkonu 60 wattů, jejichž výroba musí teď od září v Evropě skončit, za úsporné zářivky ušetří průměrná rodina v Česku i více než tisíc korun ročně.
Ukázal to výpočet Střediska pro efektivní využívání energie SEVEn pro Aktuálně.cz.
Pokud se k jedné tisícikoruně připočtou ještě ušetřené peníze za žárovky s vyšším příkonem, jejichž výrobu Brusel zakázal už dříve, v domácím rozpočtu zůstane až několik tisíc korun.
Jedna žárovka uspoří 250 Kč
Před dvěma lety vyřadil Brusel z výroby stowattové žárovky, loni následovaly pětasedmdesátiwattové a od letošního září žárovky s příkonem 60 wattů. Unie si od toho slibuje, že díky tomu ušetří celá Evropa elektřinu, peníze i životní prostředí.
Podle Juraje Krivošíka, ředitele SEVEn, se jen výměnou "edisonky" o příkonu 60 wattů za 15wattovou kompaktní zářivku ušetří ročně asi 250 korun při průměrném svícení tři hodiny denně.
"V jedné domácnosti může být i pět těchto žárovek. Životnost klasické žárovky je přitom jen tisíc hodin, takže úspora na jeden byt v takovém případě přesáhne tisíc korun ročně," řekl Aktuálně.cz Krivošík.
Jak vybrat úspornou zářivku
- Pro zachování stejné intenzity světla jako u tradičních žárovek by měl být příkon zářivky asi 4x menší - například 75wattovou žárovku nahradí zářivka o příkonu 18 wattů.
- Kompaktní zářivky by měly být označeny životností šest až deset let (při průměrném svícení tři hodiny denně) nebo životností 15 či 20 tisíc hodin.
- Barva světla by měla být označena jako "teplá bílá" (na obalu kód 2700K nebo 827).
- Je vhodné vybírat výrobky renomovaných společností.
- Pokud vám nevyhovuje barva světla, je možné zvolit halogenovou žárovku, jejíž světlo je přirozenější.
- Bližší informace najdete ZDE a také ZDE.
Pokud se ovšem připočtou i ušetřené peníze za žárovky s vyšším příkonem, jejichž výrobu už Brusel zakázal v předchozích dvou letech, v domácím rozpočtu zůstane několik tisíc korun.
Mínus miliarda korun
Ekologické Hnutí Duha připomnělo, že životnost úsporných zářivek je přibližně šestkrát delší než u klasických žárovek.
"Kdyby každá domácnost vyměnila dvě šedesátky za dvě úsporné patnáctky nebo jednu stowattovou žárovku za úspornou s výkonem 23 wattů, součet úspor v platbách za elektřinu by v celém Česku přesáhl miliardu korun ročně," poznamenal Karel Polanecký z Hnutí Duha.
Úspora proudu jako Rumunsko
Brusel podle Juraje Krivošíka ze střediska SEVEn odhaduje, že se v Evropě díky zákazu klasických žárovek ušetří v roce 2020 elektřina, která odpovídá současné spotřebě Rumunska.
"Před časem jsme vypočítali, že kdyby každá česká domácnost vyměnila jen jednu stowattovou žárovku, ušetřilo by se stejně, jako by na rok zmizelo ze silnic na 360 tisíc aut," řekl Aktuálně.cz Krivošík.
Z finančního pohledu by konec tradičních skleněných baněk se zatočeným drátkem měl v celé EU přinést roční úsporu 11 miliard eur, tedy okolo 270 miliard korun.
Ačkoli úsporné zářivky jsou dražší, rodinám by se měly peníze poměrně rychle vrátit. "Díky nižší spotřebě elektřiny se vyšší počáteční investice vrátí už do jednoho roku," uvedlo před časem ministerstvo životního prostředí.
Kritici varují před rtutí
Povinná výměna tradičních žárovek za "zelené" má i své kritiky. Před rokem se mezi ně zařadil i prezident Václav Klaus, podle něhož je hloupost, když lidem někdo diktuje, co si mají koupit nebo kolikrát denně rozsvítit.
Kritici vyčítají kompaktním zářivkám také to, že obsahují jedovatou rtuť.
Podle Juraje Krivošíka ze střediska SEVEn si Evropská komise před spuštěním akce "Konec žárovek v Evropě" nechala vypracovat různé studie, které měly zodpovědět různé sporné otázky včetně rtuti.
"Prokázalo se, že uhelné elektrárny při výrobě energie pro klasické žárovky vypustí více rtuti a těžkých kovů, než se použije pro kompaktní zářivky," řekl Aktuálně.cz Krivošík.
Bolení hlavy se neprokázalo
Podle Evropského sdružení spotřebitelských svazů zase existují obavy, že světlo z úsporných zářivek může zhoršit zdravotní stav lidí, kteří trpí migrénou nebo epilepsií.
Juraj Krivošík ze střediska SEVEn oponuje, že evropské výzkumy nic takového nepotvrdily. Určité riziko by podle něho mohlo hrozit jen v případě, kdyby měl člověk zářivku deset centimetrů od těla každý den několik hodin.
