Infobox
PŘÍPAD BROŽOVÁ
- Pře s Klausem: Ústavní soud pro Brožovou
Plénum Ústavního soudu rozhodlo první část sporu předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové s prezidentem a ministerstvem spravedlnosti. - Kauza Brožová: Soud odmítl zpochybňování
Ústavní soud odmítl zpochybňování, které provází rozhodnutí, jež pozastavilo odvolání předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové. - Šéfku Nejvyššího soudu srazilo auto
Předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová, která byla v pátek ráno těžce zraněna při dopravní nehodě, zůstává v nemocnici. - Odvolaná soudkyně rozjela lavinu žalob
Bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová podala dnes kvůli svému odvolání z funkce ústavní stížnost.
Situaci na Nejvyšším soudu, jedné z nejvyšších soudních autorit v zemi, Klaus spíš zkomplikoval. Nejenom kvůli nevyřešené ústavní stížnosti, ale také proto, že na soud se kvůli Burešovu přiřazení obrátila právě jeho nynější nadřízená, předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová.
Žalobu na Burešovo přidělení podala také k Nejvyššímu správnímu soudu.
Burešovo jmenování přichází také v době, kdy se Iva Brožová už od května letošního roku zotavuje doma z těžkého úrazu. Do úřadu se má vrátit až koncem roku.
Místopředsedu už soud má
Brožová hned po dnešním Burešově jmenování uvedla, že je protiústavní a odporuje platným zákonům. "Ústava zmiňuje, že státní moc lze vykonávat jen na základě a v mezích zákona. A zákon o soudech a soudcích hovoří pouze o jednom místopředsedovi Nejvyššího soudu," uvedla Brožová s tím, že zatím neví, jak bude reagovat.
Jedním místopředsedou Nejvyššíhou soudu je nyní Pavel Kučera, který na půdě soudu vedl s Brožovou veřejné spory.
Brožové od počátku vadí Burešovo přestupování z řad soudců do politiky a zase zpět. Spolu s mnoha dalšími právníky si myslí, že těmito přestupy ztrácí Bureš soudcovskou nestrannost.
"Po všem tom úsilí, které Hrad vyvinul, si už definitivně nedovedu představit, jak bude pan doktor Bureš čelit situaci, kdy mu někdo z Hradu v rámci nějaké intervence zavolá. Jak to bude řešit?" uvedla Brožová právě s odkazem na minulou politickou činnost Bureše.
Bureš byl ministrem spravedlnosti, kandidoval také jako sociálnědemokratický kandidát na prezidenta. S Klausem má dobré vztahy, naposledy se k prezidentovi hlásil poté, co Klaus kritizoval právě Ústavní soud, když nejvyšší soudní instituce zrušila jeho výnos, jímž Brožovou z čela Nejvyššího soudu odvolal. Klause Bureš označil za politika, na kterého může být Česko pyšné.
Bureš, ale také druhý místopředseda Kučera nyní tvrdí, že Brožová se o chod soudu vůbec nezajímá. Podle Bureše musí být Nejvyšší soud daleko výraznější.
Bureš také uvedl, že vůbec neví, jak bude spolupráce s Brožovou fungovat. "Důvod jmenování byl jasný. Pan místopředseda Kučera těžko mohl všechny úkoly sám zvládat a trošku se to na chodu Nejvyššího soudu projevovalo," řekl Bureš.
"V budově Nejvyššího soudu leží příliš velké množství dovolání v obchodní agendě, která nejsou rozhodnuta," dodal Bureš.
Podle něj není na závadu ani to, že působil v politice. "Každému bych takovou zkušenost přál, nevidím na tom nic špatného," uvedl ve vysílání Radiožurnálu Bureš.
Napjaté vztahy
Vztahy Brožové a Bureše jsou napjaté dlouhodobě. Předsedkyní Nejvyššího soudu jmenoval Brožovou v březnu 2002 prezident Václav Havel bez konzultací s tehdejším ministrem spravedlnosti, kterým byl tehdy právě Jaroslav Bureš.
Bureš to otevřeně kritizoval. Podle něj Brožová neměla v justici ani mezi advokáty a jinými právníky tak dobrou odbornou pověst a autoritu, aby mohla funkci zastávat, a několikrát prohlásil, že zná lepší kandidáty na předsednickou funkci.
Brožová naopak po letošním příchodu na soud Bureše nenechala soudit a poslala ho pracovat do evidence. Bureš pak na soudu působil jako předseda jednoho ze senátů.
Bureš Brožovou k odchodu vyzval i poté, co její odvolání z funkce zrušil Ústavní soud. "Myslím, že by to udělat měla. Pokud by dokázala odstoupit, získala by jistou míru vděčnosti a respektu těch soudců, u nichž si nezískala respekt odborný. Ti by takový krok velmi ocenili, neboť by odblokoval nedobrou situaci v budově NS," uvedl v rozhovoru pro deníky Bohemia Bureš.
K odstoupení Brožovou už ale také vyzval ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil a také vedení Soudcovské unie. "Říkám svůj osobní názor a zdůrazňuji, že v žádném případě nebudu na nikoho nijak tlačit," uvedl ministr v rozhovoru pro Právo.
"Nejvyšší soud a čeští soudci vůbec by si zasloužili silnějšího a viditelnějšího předsedu," uvedl šéf Soudcovské unie Jaromír Jirsa.
Ten si ale také myslí, že prezident by měl svůj dnešní krok vysvětlit. "Možná by měl veřejnosti vysvětlit, proč vytvořil navíc další tabulkové místo, kterého se ujal jeho kandidát na předsedu," řekl