Pozastavení odvolání je podle Ústavy závazné pro všechny orgány i osoby v zemi, uvedl soud.
Brožovou odvolal na základě návrhu ministra spravedlnosti na konci ledna letošního roku prezident Václav Klaus.
Ústavní soud však v únoru svým usnesením její odvolání odložil.
Klaus kvůli tomu poslal soudcům Ústavního soudu dopis, ve kterém je vyzval, aby své rozhodnutí o setrvání Brožové ve funkci změnili. Navrhl, že by počkal s jmenováním nového šéfa soudu do rozhodnutí ústavních soudců.
Kdo má pravdu?
Prezident rozhodnutí Ústavního soudu přitom zpochybnil už jednou.
Infobox
O Odvolání Ivy Brožové DÁLE ČTĚTE:
Prohlásil, že když by byl někdo odvolán, je možné ho eventuálně znovu do funkce jmenovat. Pozastavit uskutečněné rozhodnutí je podle něho nesmysl.
Podobný názor jako prezident má i ministerstvo spravedlnosti, podle kterého už Brožová není šéfkou Nejvyššího soudu. Ministerstvo si nechává zpracovat právní analýzu - nyní na soudu komunikuje ne s Brožovou, ale s místopředsedou soudu Kučerou.
Ústavní soud ale ve svém dnešním vyjádření znovu potvrdil, že jeho rozhodnutí o pozastavení odvolání Brožové trvá.
"Z uvedeného usnesení vyplývá, že účinky aktu prezidenta republiky byly po dobu řízení před Ústavním soudem pozastaveny a v čele Nejvyššího soudu tak zůstává Iva Brožová," uvedl mluvčí Ústavního soudu Michal Spáčil.
Ten potvrdil, že z Ústavy České republiky jednoznačně vyplývá to, že vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány i osoby.
Dvě stížnosti
Ústavní soud má nyní k rozhodnutí dvě ústavní stížnosti od Brožové, k nim se však zatím nechce vyjadřovat.
V té první, kvůli níž bylo pozastaveno její odvolání z funkce, Brožová protestuje proti svému odvolání s tím, že nebyl uveden žádný důvod, proč má odejít z funkce.
Ve druhé ústavní stížnosti zpochybňuje přidělení Jaroslava Bureše k Nejvyššímu soudu.
Bureš, bývalý ministr spravedlnosti a kandidát na prezidenta, má Brožovou ve funkci nahradit, ta ho však u soudu nechce.
Burešův nástup na soud schválil jeho místopředseda Pavel Kučera v době, kdy byla Brožová odvolána, to ale nyní předsedkyně zpochybňuje. Bureše zatím nenechala soudit a přidělila jej k evidenčnímu senátu.
Brožová také nechce svolat plénum Nejvyššího soudu.
K tomu ji už vyzvali soudci civilního a trestního kolegia. "Slibujeme si od toho, že se vyjádříme k situaci kolem NS, tedy i k odvolaní paní předsedkyně," řekl ČTK již dříve předseda trestního úseku Stanislav Rizman. Obě kolegia mají dohromady asi 40 soudců, což přesahuje požadovanou třetinu pro svolání pléna.
Podle soudců Nejvyššího soudu, kteří chtějí jednání pléna svolat, nejistosta a nervozita kolem Brožové nepůsobí dobře a komplikuje práci soudu.
