Praha – Tuzemskou justicí otřásají emoce kvůli zdánlivé banalitě - jednomu formálně neobsazenému postu na Vrchním soudu v Praze.
Už rok a půl tady chybí řádně jmenovaný místopředseda pro obchodní úsek. A soudci a ústavní experti vyčítají šéfovi soudu, bývalému neúspěšnému prezidentskému kandidátovi a exministru spravedlnosti za ČSSD Jaroslavu Burešovi, že oficiální jmenování záměrně odkládá, a porušuje tak rozhodnutí Ústavního soudu.
Bureš totiž nechává na postu místopředsedy Stanislava Bernarda. A to i přes to, že Bernardovi už předloni v létě vypršel sedmiletý místopředsednický mandát. Místo aby Bureš oficiálně jmenoval nového místopředsedu, pověřil dosavadního kolegu, aby pravomoci místopředsedy vykonával dál.
Bernard tak ve funkci přesluhuje už téměř rok a půl a šéf soudu Jaroslav Bureš podle soudců a ústavních expertů obchází nejen zákon, ale především nález Ústavního soudu, který před pěti lety opakování mandátů označil za nepřípustné kvůli možné personální korupci.
"Dlouhodobé pověření místopředsedy je vždy špatně. To pověření je na překlenutí krátkodobých úseků, kdy to nelze vyřešit jinak. Pokud to přesahuje do řádu měsíců, měl by vysvětlit, proč to nemůže vyřešit jinak,“ poukazuje prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová.
"Pokud je někdo pověřen výkonem určité funkce, tak by to mělo být po provizorní krátkou dobu. Takhle dlouhá doba je obcházení zákona a s takovým postupem bych jako ministr určitě nesouhlasil," souhlasí bývalý ministr spravedlnosti a dnes europoslanec Jiří Pospíšil.
V jiném případě přitom Bureš s vypsáním výběrového řízení neváhal: to když loni v létě vyhrál jiný jeho tehdejší místopředseda Milan Bořek konkurz na post šéfa Krajského soudu v Brně. Bureš hned vypsal výběrové řízení na jeho místo a záhy jmenoval vítězku Ivanu Mlejnkovou.
Pozor na personální korupci
Podle pět let starého verdiktu Ústavního soudu je opakování mandátu předsedy či místopředsedy soudu nepřípustné kvůli vazbám, které si při svém prvním mandátu ve funkci může soudce vytvořit.
"Zákonná úprava nesmí vytvářet podmínky pro vznik personální korupce, která by ohrožovala ústavně přikázanou nezávislost a nestrannost soudců," stojí v nálezu ústavního soudu z října 2010, který současně zrušil paragraf zákona o soudcích, který opakování mandátu umožňoval.
"Ten nález Ústavního soudu je naprosto jednoznačný a neumožňuje žádné pochybnosti," podotýká šéfka stavovské unie Daniela Zemanová.
Řídím to sám!
Jaroslav Bureš odmítá, že by obcházel nález Ústavního soudu, a tedy i zákon. Tvrdí totiž, že Bernarda nepověřil funkcí místopředsedy, ale pouze tím, aby prováděl některé konkrétní kroky, které souvisejí s výkonem postu místopředsedy.
"Není pověřený místopředseda, ale je pověřen jednotlivými úkony při výkonu státní správy obchodního úseku," argumentuje Bureš. A hned přechází do ofenzivy: výtky kritiků považuje za útok lidí, kteří by rádi post jeho zástupce obsadili. "To jsou závistivci, kteří by se o tu funkci rádi ucházeli. Vědí, že by neobstáli, tak se aspoň takto snaží upoutat pozornost," tvrdí Bureš.
Dodal, že funkci místopředsedy nehodlá obsazovat a že má právo na to, aby si obchodní úsek řídil sám. "Jen dávám zřetelně najevo, že v konkrétní situaci písemně pověřím doktora Bernarda, takže on je pověřen," podotkl Bureš.
Stanislav Bernard nicméně stále sedí ve stejné kanceláři, která je vyhrazená pro místopředsedu soudu. A na dveřích je stále cedulka se jmenovkou "Stanislav Bernard, místopředseda pro obchodní úsek".
I podle jeho kolegů se za téměř dva roky v Bernardově práci nic nezměnilo. Výhrady proti této praxi má více Burešových podřízených, do médií ale většina z nich zatím mluvit nechce. Jedinou výjimkou je František Kučera. "Ano, dělá stále to, co předtím," říká Kučera na adresu Bernarda. "Možná není formálně pověřen, ale vykonává všechny úkoly, které dělal jako místopředseda," dodává.
Kejhá to jako kachna…
Také podle dalších představitelů justice – i mimo vrchní soud - zde platí úsloví: když něco kejhá jako kachna a tváří se to jako kachna, tak to také kachna bude.
"Pan doktor Bureš je zdatný v právní argumentaci, ale je třeba se na to dívat selským rozumem," říká šéfka stavovské organizace soudců Daniela Zemanová.
"Ať už je to nazváno v rozvrhu práce jakkoli, tak pokud je pověřen tím, že vykonává státní správu soudů, tak obsahově je to přesně ta činnost, o které hovoří nález Ústavního soudu. Ústavní soud zákaz opakování stejné funkce nevázal na její označení, ale na obsah," říká Zemanová.
Ať se starají o unionisty
Z výtek Soudcovské unie si ale Bureš nic nedělá. "Já nejsem členem Soudcovské unie, ona ať si řídí svoje unionisty. To není organizace, která by mě zavazovala. Já mám jako partnera soudcovskou radu, s tou jsem to projednal a ona schválila,“ stojí si za svým.
Ovšem ani na ministerstvu spravedlnosti nepovažují situaci na Vrchním soudu v Praze za optimální. Byť se vyjadřují obecně a diplomaticky.
"Jsem zklamán, jak někteří soudní funkcionáři přistupují k rozhodnutím jiných soudů. Pokud by někdo měl dbát na to, že rozhodnutí jiných soudů se respektují, tak by to měl být právě soud," poukazuje náměstek ministryně spravedlnosti Robert Pelikán.
Připomíná však, že směrem k soudům nemají na ministerstvu žádné pravomoci. "Můžeme se ho na to zeptat. Ale to je jediné, co smíme," dodal Pelikán.
