Praha/Zlín - O zlínskou Univerzitu Tomáše Bati se podle zjištění deníku Aktuálně.cz začali intenzívně zajímat agenti civilní kontrarozvědky (BIS). Jejich zájem vyvolali tamní studenti z Íránu, tedy země, která může představovat globální hrozbu.
Univerzita totiž studenty z Íránu vzdělává v oborech, které jsou na základě rezolucí Rady bezpečnosti OSN a nařízení Rady Evropské unie českým ministerstvem školství zapovězené. Univerzity mají zakázáno vzdělávat ve vyšších studijních programech studenty z Íránu (a také totalitně komunistické KLDR) tam, kde by znalosti mohly být následně využity při vývoji vojenských technologií.
Univerzita již podle vyjádření ministerstva školství pro deník Aktuálně.cz výjimku na vzdělávání Íránců dostala. Soulad jejich studia s rezolucemi musel prověřit Úřad pro jadernou bezpečnost.
Musíme o nich vědět
Učinil tak na základě žádosti prorektora univerzity Petra Sáhy, který studenty na univerzitu přivedl. Studium polymerů podle jeho žádosti, kterou má Aktuálně.cz k dispozici, není v rozporu se zavedenými sankcemi. A jaderný úřad mu dal po několika měsících za pravdu.
Přesto tajná služba univerzitu monitoruje. Zatím podle zjištění Aktuálně.cz nenašla jediný důkaz, že by dva mladí Íránci představovali nějakou akutní hrozbu. "Stejně tak jsme nenarazili na nic, co by je spojovalo například s nějakou mezinárodní teroristickou organizací," uvedl státní úředník obeznámený s případem.
A proč se tedy BIS vůbec o univerzitní půdu ve Zlíně zajímá? V zásadě preventivně. "Vzdělávání studentů v zakázaných oborech je potencionálním bezpečnostním rizikem. Je dobré mít všechny dostupné informace," dodal již citovaný úředník.
To potvrzují i slova mluvčího BIS Jana Šuberta. "Jedním z našich úkolů je sledovat, jak jsou dodržovány mezinárodní úmluvy o zákazu šíření jaderných zbraní. Konkrétně jde o zamezení exportu materiálů, technologií, ale také informací, které by mohly být využity k výrobě jaderných zbraní nebo jejich nosičů zeměmi, které se o takovou výrobu snaží," uvedl Šubert.
"K tomu patří i studium oborů, jejichž poznatky by k těmto aktivitám mohly vést. Kdyby se objevilo takové riziko, neujde naší pozornosti," dodal Šubert s tím, že ke konkrétním případům se vyjadřovat nemůže.
Sám rektor Univerzity Tomáše Bati Ignác Hoza není ze situace nadšen. "Protože se jedná o věc státní bezpečnosti, nemohu vám podle svých zkušeností ze své pozice poskytovat žádné informace. Mohu vám však říci, že mě tato situace nikterak netěší," uvedl pro Aktuálně.cz.
Milionové kořeny
Ostatně právě přítomnost íránských studentů na zlínské univerzitě vedla k roztržce mezi rektorem Hozou a jeho prorektorem Sáhou. Hoza Sáhu mimo jiné kvůli tomu odvolal z funkce statutárního zástupce univerzity.
Jejich spor má ale podle zjištění Aktuálně.cz hlubší kořeny. Sáha stojí na straně správní rady, v níž figuruje řada regionálních i celostátních politiků v čele s lidoveckou poslankyní KDU-ČSL Michaelou Šojdrovou. Ti se staví proti projektu rektora Hozy za zhruba půl miliardy korun, který má směřovat k vytvoření Vědecko technologického parku v Uherském Hradišti.
Tři sta milionů korun, kterými přispěje ministerstvo průmyslu a obchodu, by totiž raději viděli, a to zejména místopředseda správní rady a bývalý hejtman Libor Lukáš, v rozvoji průmyslové zóny v Holešově.
Právě kvůli projektu v Uherském Hradišti za podpory správní rady navrhl prezidentovi odvolání Hozy Akademický senát školy. Nyní se čeká na konečný verdikt Václava Klause, zda Hozu odvolá, či nikoliv.
