Íránci na české škole. Řešilo se porušení rezoluce OSN

Adam Junek
11. 5. 2010 15:20
Školy mají zákaz vzdělávat cizince, pokud to ohrožuje mezinárodní bezpečnost
Foto: Ludvík Hradilek

Praha/Zlín - Česká republika se dostala do hledáčku spojenců kvůli porušování strategických bezpečnostních dohod namířených proti státům, které mohou představovat globální hrozbu.

Zlínská Univerzita Tomáše Bati (UTB) vzdělává studenty z Íránu, a to v oborech, které jsou na základě rezolucí Rady bezpečnosti OSN a nařízení Rady Evropské unie českým ministerstvem školství zapovězené.

Univerzity mají zakázáno vzdělávat ve vyšších studijních programech studenty z Íránu (a také totalitně komunistické KLDR) tam, kde by znalosti mohly být následně využity při vývoji vojenských technologií.

Těm, kdo by tato ustanovení porušili, hrozí podle ministerstva školství nejen peněžitá pokuta, ale dokonce i trestní stíhání pro porušení mezinárodních dohod.

Výjimku neměli, na škole jsou

Jaké obory jsou kvůli mezinárodní bezpečnosti zakázané? Z dopisu Evy Bartoňové, první náměstkyně ministryně školství, šéfovi rektorské konference Petru Fialovi z loňského září vyplývá, že za takové obory je třeba považovat veškeré magisterské a vyšší studijní programy technologického zaměření.

A právě takové studenty má zlínská UTB. Oba se při studiu zabývají polymery.

Přijeli na pozvání prorektora Petra Sáhy, bývalého šéfa univerzity. Ten - vědom si mezinárodních omezení - v říjnu požádal MŠMT o výjimku. Ačkoliv oficiálně svolení dosud nemá, oba Íránci se podle informací deníku Aktuálně.cz na škole pohybují.

Sáha je přesvědčen, že dvojice Íránců by měla být ze sankcí vyčleněna. "Vzdělávání studentů se na Univerzitě Tomáše Bati týká především studijních programů Chemistry and Materials Technology, které nejsou v kolizi s platnými sankcemi," vysvětloval v žádosti prorektor.

Stát už nechal studia obou Íránců detailně prověřit.

"MŠMT sdělilo v odpovědi první náměstkyně Evy Bartoňové na dopis prorektora UTB prof. Sáhy, že není oprávněno udělovat jakoukoli výjimku z mezinárodních sankcí a požádalo o doplnění studijních plánů dotyčných studentů. Tyto dokumenty byly následně předány MŠMT spolu s původní žádostí prorektora UTB k posouzení Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost," uvedl na dotaz Aktuálně.cz mluvčí ministerstva Ondřej Gabriel.

A po několika měsících od žádosti o výjimku je zde i odpověď: "Ze stanoviska, které ministerstvo obdrželo minulý týden, vyplývá, že studium zmíněných studentů SÚJB neshledává v rozporu s platnou národní i mezinárodní legislativou a závazky vyplývajícími pro ČR. Ministerstvo bude tento týden školu o stanovisku SÚJB písemně informovat," sdělil v reakci na článek Aktuálně.cz mluvčí ministerstva Tomáš Bouška.

Škola chce s reakcí počkat až na písemné vyhotovení.

Boje ve Zlíně

Problém, i když pochází z loňského podzimu, vyplaval na světlo nyní kvůli boji o vedení školy, který na Zlínské univerzitě svádějí funkcionáři a zainteresovaní politici.

V hlavní roli se ocitli dva rivalové: prorektor Sáha a proti němu současný rektor UTB Ignác Hoza.

Rektor Hoza poté, co zjistil, že prorektor bez jeho vědomí žádá o takovou výjimku, zbavil Sáhu funkce statutárního zástupce univerzity.

Veškerou odpovědnost za studenty z Íránu nechává současný šéf na tom předchozím. "Jsou to jeho (Sáhovi - pozn.red) studenti, tudíž předpokládám, že osobní odpovědnost, jak se píše v ministerském upozornění, je jeho," sdělil Hoza deníku Aktuálně.cz.

Prorektor Sáha k tomu uvedl: "Situace na univerzitě je složitá a nemám z toho radost, ale řešit to přes média rozhodně nehodlám. Je mi líto, co se tu děje, ale to se musí vyřešit na škole."

Stop pro americké granty

Souboj tvrzení proti tvrzení se na zlínské UTB odehrává už řadu měsíců. Kromě vlivu nad prestižní školou v něm jde i o velké finance, což platí rovněž pro příběh studentů ze "zakázané země".

Íránská aféra má však pro školu nepříjemné dopady. Vědecké instituce v Česku mají možnost čerpat granty od americké vlády jako "bolestné" za neuskutečněný projekt protiraketového radaru v Česku.

Nicméně školy, které nedodržují sankce, na ně nemají šanci dosáhnout. To by podle informací Aktuálně.cz byl i případ UTB.

V hospodaření školy přitom nejde o jediný lukrativní spor, v němž hrají hlavní roli jména Sáha a Hoza.

Letos na počátku dubna Akademický senát za tichého souhlasu správní rady, v níž sedí řada politiků v čele s Michaelou Šojdrovou (KDU-ČSL) a je nakloněna někdejšímu šéfovi Sáhovi, navrhl odvolání rektora Hozy. Kvůli stamilionovému projektu technologického parku v Uherském Hradišti.

Toto odvolání zatím stále čeká na podpis prezidenta Václava Klause.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Španělské fotbalistky vstoupily do stávky, podpořil je Griezmann

Španělské prvoligové fotbalistky vstoupily v sobotu do stávky. Dva zápasy musely být odloženy, poté co hráčky splnily svou hrozbu z října. Fotbalistky se snaží o vyjednání nové kolektivní smlouvy s kluby, podpořila je i hvězda Barcelony Antoine Griezmann.

Fotbalistky si stávku odhlasovaly drtivou většinou na shromáždění 23. října. Poté, co ani další jednání nevedla k zažehnání sporu, ohlásila hráčská asociace AFE, jež zastupuje muže i ženy, v sobotu začátek stávky. "Dnes říkáme my fotbalistky dost!" uvedla na videu asociace reprezentační brankářka Mariasun Quiňonesová se San Sebastianu.

Svým kolegyním poslal slova povzbuzení francouzský mistr světa Griezmann, jenž hraje ve Španělsku celou profesionální kariéru. "Kamarádky z ženského fotbalu, které stávkují za svá práva, mají mou plnou podporu. Hodně štěstí!" napsal na twitteru bývalý hráč San Sebastianu a Atlética Madrid, jenž od letoška působí v Barceloně.

Fotbalistky požadují po klubech zvýšení minimální roční mzdy z 16.000 eur (přes 400.000 korun) na 20.000 eur (přes 500.000 korun). Největším problémem byla nicméně dohoda ohledně platů při částečném úvazku - hráčky chtěly minimálně 75 procent z plného profesionálního úvazku (12.000 eur), kluby byly ochotny jednat maximálně o 50 procentech (8000 eur).

Ve španělské lize hraje 16 týmů, ale jen několik je plně profesionálních. K nejúspěšnějším klubům patří podobně jako mezi muži Barcelona a Atlético Madrid. Real Madrid bude mít svůj ženský tým od příští sezony.

Ženský fotbal zažívá ve Španělsku boom od roku 2015, kdy se národní tým poprvé představil na mistrovství světa. Do ženského fotbalu začali poté proudit sponzoři a výrazně se zvýšil mediální zájem. Na zápas žen Atlética proti Barceloně přišlo v minulé sezoně na stadion Wanda Metropolitano přes 60 tisíc diváků.

Další zprávy