Praha - Vláda v pondělí pozdě večer schválila návrh daňové reformy. I když detaily hodlá kabinet představit až dnes, podle informací deníku Aktuálně.cz je již jisté, že nejvíc vydělají lidé s příjmem nad 80 tisíc a pod 20 tisíc korun měsíčně.
"Vláda koncept reformy veřejných financí schválila jednomyslně," prohlásil ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS). "Jde o snížení přímých daní, zastavení exploze sociálních výdajů, reforma sociálního a daňového systému."
Vicepremiér Jiří Čunek (KDU-ČSL) dodal, že největší spory se vedly kolem škrtů v jednotlivých resortech. "Úspory postihnou všechna ministerstva," řekl s tím, že podrobnosti zveřejní vláda dnes.
Plán změn je ale v této chvíli znám do značných podrobností.
První analytici už zveřejňují obecná hodnocení. "Ministerstvo financí návrh dobře spočítalo a každá snaha snížit daně zasluhuje pochvalu," říká Tomáš Sedláček z ČSOB a dodává, že úspěch záleží na tom, jak se vládě podaří změny vysvětlit občanům i expertům.
Jedním z těch, kdo netají pochyby, je Aleš Michl z Raiffeisenbanky. "Rád se nechám přesvědčit, ale zatím se mi zdá, že daně nebudou jednodušší ani náhodou." Podle Michla může reforma zrychlit hospodářský růst nejvýš o půl procenta.
Jedna ruka přidává, druhá bere
K hodnocení může pomoci přehled, komu daňová změna prospívá. Ministr financí Miroslav Kalousek tvrdí, že daně se sníží každému. Propočty Aktuálně.cz ukazují, že v případě daně z příjmu to skutečně platí.
Pochopit daňový mechanismus však vyžaduje pozornost.
Navržená jednotná patnáctiprocentní sazba se bude počítat z mnohem vyššího základu, tzv. "superhrubé" mzdy. Z dnešního pohledu tak bude rovná sazba 23,4 procenta. Ovšem daňová sleva za poplatníka se zvýší z dnešních 600 korun na 2070 korun měsíčně. Sleva za dítě vzroste na 870 korun. To zaručuje očekávaný výsledek.
Výpadky daně z příjmu však musí nahradit DPH, jejíž dolní sazba vyroste z pěti na devět procent. Většině domácností se tím výdaje zvýší o dvě procenta. Komu se tedy sníží daň z příjmu o méně než dvě procenta, na reformě ve skutečnosti prodělá.
Nižší střední třída prodělá
Skepticky tedy mohou do nejbližší budoucnosti hledět především občané s platem mezi dvaceti a třiceti tisíci, kterým daň z příjmu poklesne jen o jeden procentní bod.
Nadšeni nemohou být ani lidé s úplně nízkými platy. Například zaměstnanec s platem 10 tisíc měsíčně, který živí jedno dítě, neplatí žádné daně už teď. Pocítí tedy jen vyšší DPH.
Přesto většina lidí s platem pod dvacet tisíc může být spokojena. Díky vysokým daňovým slevám se blízko k nulové dani z příjmu dostanou například lidé s platem 15 tisíc a jedním dítětem.
Druhá kategorie, která se zařadí k vítězům reformy, jsou lidé s platem nad třicet tisíc. S rostoucím příjmem se bude jejich pozice zlepšovat a lidé s 50 tisíci měsíčně vydělají už znatelně, až dvacet tisíc korun za rok.
"Daňová reforma, která nezajistí dodatečné příjmy, nemůže snížit daně každému. To je logický i matematický nesmysl," shrnuje posuny ve zdanění občanů Tomáš Sedláček. Během několika let však mohou blahodárné účinky provedené reformy poznat všichni.
Degresivní daň bohatým
Daňovými změnami nikdo příliš nezchudne ani nezbohatne, při podrobnějších propočtech však vycházejí najevo výjimky.
Nejvíc nápadný je případ lidí s platem vyšším, než je čtyřnásobek průměrné mzdy. Právě takový strop chce Kalouskova reforma stanovit pro platbu sociálního a zdravotního pojistného.
Z konstrukce daňové reformy vyplývá, že bohatí na tom vydělají hned dvakrát. Nebudou platit plnou sazbu pojistného a zároveň se jim sníží základ daně z příjmu (také pojistné od zaměstnavatele narazí na strop).
Reforma, která měla zavést rovnou daň, tak má jeden paradoxní výsledek.
Protože byly zachovány a ještě zvýšeny daňové slevy, odvádějí občané daně a pojistné podle progresivní sazby, která dosahuje vrcholu při platu 80 tisíc korun. Dále se však společná sazba daní a pojistného snižuje. Například zaměstnanec s platem 100 tisíc měsíčně odvádí státu stejnou část peněz, jako kdyby bral 20 tisíc.
Dražší hypotéky
Přečtěte si
Lidé s vyššími příjmy si mohou stěžovat ve chvíli, kdy platí hypotéku a odepisují z daní úroky. Kdo má plat přes třicet tisíc, měl dosud možnost odepisovat úroky v nejvyšší dvaatřicetiprocentní sazbě. Napříště sníží základ jen v patnáctiprocentní sazbě. Sníží si tak daně jen o poloviční částku. V rodinném rozpočtu tak mohou najednou chybět desítky tisíc.
Změna o něco méně zasáhne občany s hypotékou a s příjmy pod třicet tisíc, kteří odepisovali v pětadvacetiprocentním pásmu. Právě oni však nejvíc doplácejí na ostatní úpravy, a proto je v těchto rodinách třeba hledat hlavní poražené plánované reformy.
Těm, kdo mohou utéci
Daňové výhody pro nejbohatší hodnotí analytici rozdílným způsobem. "Výrazně to pomůže nejvýš dvěma procentům občanů. Naopak pro ostatní to může být důvod, proč budou reformu kritizovat," míní Aleš Michl.
Podle Tomáše Sedláčka může změna prospět rozpočtu. "Jedním z pravidel výběru daní je vycházet vstříc těm, kdo mohou utéci," připomíná. Vysoké mzdy mají především manažeři velkých firem, které mohou nižší sazby přimět, aby své platy zdaňovali raději v Česku než v mateřské zemi.
Podle podobného principu je správné, když daňová reforma sníží daň podnikům. Postupné snižování během tří let z 24 na 19 procent může pomoci, zároveň je dost opatrné, aby nezruinovalo rozpočet.
Ministerstvo financí totiž doporučuje zvyšovat daňový základ tím, že se zruší některé odečitatelné položky. Protože se zároveň zvýší zisk podniků, neměl by rozpočet tratit, nejvýš deset miliard ročně.
