Bělobrádek: Čeští a izraelští vědci k sobě našli cestu, z nuly je sto. Zajímá nás vesmírný výzkum

Adéla Skoupá Adéla Skoupá
2. 3. 2017 20:50
Místopředseda vlády pro výzkum, vývoj a inovace Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) v Izraeli domlouvá spolupráci vědců. Ve středu se sešel se svým izraelským protějškem Ofirem Akunisem. Podaroval ho českou kravatou z nanovláken v barvě trikolory a knihou o Rabi Löwovi. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vicepremiér vysvětlil, proč se daří vědecké spolupráci právě s izraelskými specialisty, a prozradil, které obory považuje z českého pohledu za zajímavé.
Foto: Radek Melichar

Máte za sebou první jednání své mise do Izraele, o co se zajímal ministr Akunis a co zaznělo z vaší strany?

Zazněla od nich velmi důrazná spokojenost s tím, že máme v Izraeli svoji ambasadorku pro vědu a výzkum, která významně pomohla zesíťovat lidi. Významně pomohla k tomu, aby si k sobě lidé našli cestu. Rozjely se například malé projekty spolupráce českých a izraelských vědců. Je jich najednou z nuly sto. Nedávají se do nich žádné velké peníze, ale doufáme, že jednou budou základem trvalých vztahů a velkých projektů. Mohli bychom se připravovat na dobu po roce 2023, kdy citelně oslabí přítok peněz z evropských grantů, abychom měli schopnost tvořit týmy a nacházet témata, která budou konkurenceschopná.

K těm malým projektům - jde tedy o spolupráci mezi českými a izraelskými vědci, kterou podporuje napůl česká, napůl izraelská strana?

Ano, jsou nejrůznějšího rázu. Letos se nám podařilo o čtvrtinu navýšit rozpočet na ně ze tři čtvrtě milionu na milion eur. U projektů, které jsou dlouhodobé - jako třeba v programu česko-izraelské spolupráce Gesher -, se snažíme o restart, dát tomu nový život. Aby se od deklarací přecházelo do reality. To se daří. Významné je také navázání spolupráce s Weizmannovým Institutem, protože patří do světové desítky nejlepších vědeckých institucí. Je pro nás velmi důležité, aby se nejen tvořily společné týmy, ale aby doktorandi a postdoktorandi jezdili na stáže a poznávali se. A z této interakce - zvlášť když to není daleko, jsou to tři hodiny letu - potom mohou vznikat i zárodky budoucí prosperity.

Co se týká navýšení rozpočtu - to je částka z české strany?

Ano, jsou to peníze na mezinárodní spolupráci přes ministerstvo školství. Pro nás je teď zásadní, že je zájem z izraelské strany a že to nedělají kvůli politické dimenzi, ale protože vidí, že to má smysl. Jsou tady obory, u kterých je velmi důležité pokračovat. Od kyberbezpečnosti přes medicínu, biotechnologie nebo inženýrské obory. Jsem přesvědčen, že máme velký překryv s izraelskými badateli a jde jen o to, určit si, na co se budeme soustředit.

Proč se pořád hovoří o těchto oblastech?

Jsme v nich výborní a Izraelci o to stojí. My musíme vzít něco, v čem jsme nejlepší, a pokusit se to ještě zlepšit, abychom byli excelentní a dokázali výsledky komercializovat.

A nevidíte potenciál i v humanitních nebo sociálních vědách?

Ano, pochopitelně. To nemá komerční dopad a my se té spolupráci nevyhýbáme, protože tuto oblast nelze zanedbávat. Vládní Rada po výzkum, vývoj a inovace se tomu věnuje a vznikla i komise, která se bude těmito obory daleko více zabývat. Nelze vše jen přepočítat na peníze a Izraelci jsou si toho taky vědomi, jakkoli jsou na zisk orientováni. Jejich zkušenost demokracie evropského typu v Orientu je z mnoha ohledů zajímavá.

A ve kterých oborech by bylo ještě zajímavé spolupráci navázat?

Bylo by zajímavé navázat daleko užší kontakty třeba v oboru vesmírného výzkumu, protože ho má pan ministr na starosti a je evidentní, že jak obranný průmysl, tak vesmírný výzkum jsou hlavními motory nových technologií. Máme velmi dobrý výzkum v kompozitních materiálech nebo v nanotechnologiích a to jsou třeba věci, které je zajímají.

Co jim tedy můžeme celkově v rámci této spolupráce nabídnout?

Vědeckou infrastrukturu, vysokou kvalitu našich výzkumníků a možnost zapojit se do evropských projektů. Oni nám zase mohou nabídnout svou velkou zkušenost a schopnost převádět výsledky výzkumu do praxe. A zároveň je to země, kde je inovace životní nutnost, protože žijí v prostředí, kde musí být o krok napřed.

Ve čtvrtek podepisujete memorandum s Weizmannovým institutem, kde se počítá mimo jiné s tím, že tam budeme posílat postdoktorandy, kterým stát zaplatí stipendium. Co dalšího to memorandum obsahuje?

Pro nás bylo velké potěšení, že se zástupci institutu jeli loni podívat do Prahy. Oni se jen tak s někým nebaví. Z toho důvodu musíme vybrat excelentní výzkumníky, zatím třeba jeden dva lidi, které na institut pošleme, a oni by pak měli být těmi, kteří to know-how a schopnosti přivezou k nám.

Jaké jsou ještě plány na tento rok?

Pozval jsem pana ministra k nám a chtěl bych, aby na vládní úrovni i na úrovni univerzit a Akademie věd, která je důležitá, pokračovali dál. Aby pokračovala i výměna studentů. Velmi důležité je i to, abychom dokázali vydefinovat oblasti nejen aplikovaného výzkumu uplatnitelného v praxi, ale i základní výzkum, kde bychom mohli spojit síly.

Protože inovovat musíte mít co - nejprve někdo musí vymyslet něco nového a to pak lze inovovat. Z tohoto hlediska vidím v Izraeli obrovskou výzvu v tom, že nemají čas se zastavit. Nemají čas na řeči, jdou orientovaně k cíli. A to pro nás může být velmi inspirující a myslím si, že i tohle by nám mohlo pomoci. Pro nás je samozřejmě důležité i to, jak pomáhají start-upům, jakým způsobem používají rizikový kapitál, jak hledají nové talenty… Oni vždycky zdůrazňují, že mají nástroje na to, jak hledat v populaci ty, kteří jsou perspektivní. A těm pak významně pomoct. Aby žádný talent nezůstal nevyužitý.

Jak to dělají?

Už u malých dětí hledají to, jaké mají schopnosti, snaží se odhadnout, kam je mají směrovat. I to má význam, oni si nemohou dovolit plýtvat jediným schopným člověkem.

Když mluvíme o česko-izraelské spolupráci, kterou jste sem přijel podpořit, jde hlavně o vědeckou výměnu a spolupráci na akademické a univerzitní úrovni, nebo to může mít i přesah do byznysu?

Ta spolupráce má všechny tři roviny. Je to záležitost vědy, vzdělání a samozřejmě i byznysu. Jsme nejprůmyslovější země EU a OECD - Němci mají 22 procent HDP v průmyslu, my máme 37. Ten podíl je naprosto mimořádný a z toho hlediska potřebujeme, aby se nám část firem působících ve výrobě - především ve zpracovatelském průmyslu, ve strojírenství - dokázala přeorientovat. Tady je spolupráce s Izraelci významná. Oni sami stojí o investice a mnozí naši podnikatelé z mnoha důvodů investují - například proto, že některé předpisy jsou benevolentnější. Na druhou stranu my stojíme o to, aby izraelští podnikatelé podnikali v Česku a byl u nás použit i kapitál. Myslím si, že není jen Čína, jsou i další země, které mohou investovat. A myslím tím skutečně investice, obzvláště do nových technologií.

Může z té spolupráce něco mít třeba menší česká firma, která má zájem vyvíjet a být inovativní?

Ano, a když se plánuje podnikatelská mise, nebyl by určitě problém naplnit dvě velká letadla, protože zájem o spolupráci s Izraelem je mimořádný. Je to zajímavý trh jako takový a spolupráce, ať už se týká vzájemného obchodu, nebo společných projektů, je pro naše firmy zajímavá. Izraelci se totiž umí velmi dobře prosadit a jejich obchodní instinkty jsou velmi výrazné. Izraelci sami mají malý trh a v tom se s nimi dá spolupracovat.

Izrael je první zemí, v níž působí česká diplomatka zaměřená na vědu. Proč právě Izrael?

Byl vybrán, protože potřebujeme posílit důraz na komercionalizaci a aplikovaný výzkum. Máme mimořádné vztahy, jsme i velikostně srovnatelní. Pro nás bylo zajímavé i to, že je to země mimo EU, ale zároveň je nám kulturně i mentálně blízká. Rozhodly i mimořádné vztahy vlád.

V jakých dalších zemích mají vědečtí diplomaté působit?

Proběhlo výběrové řízení a je vybrán diplomat do USA, během několika měsíců ještě v prvním pololetí by mohl nastoupit. Uvažujeme o dalších zemích, ale to už nebude otázka této vlády. Z prioritních zemí se musíme ještě bavit o Jižní Koreji, pochopitelně o Německu. Jsou zde ale i další inspirativní země - Tchaj-wan. Favorté jsou ale Jižní korea a Německo

 

Právě se děje

Další zprávy