Bek: Stát musí před vznikem univerzitních nemocnic vyřešit jejich dluhy. Křoví mu dělat nebudeme

Markéta Šrajbrová Markéta Šrajbrová
28. 2. 2017 9:43
Namísto zákona o neziskových nemocnicích, který prosazoval exministr zdravotnictví Svatopluk Němeček, přišel jeho nástupce Miloslav Ludvík s návrhem na nemocnice univerzitní. Těmi by se měly stát současné fakultní špitály. Rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek vítá, že vysoké školy budou moci vyslat dva zástupce do rady nemocnice a získají tak větší vliv na další vzdělávání svých absolventů. Vadí mu ale, že by univerzity nově mohly být spojovány také s dluhy, které řada fakultních nemocnic má. Než se zákon schválí, měly by se podle Beka dluhy i způsob financování vyřešit. "Já jako rektor prostě do rady zadlužené nemocnice nikoho nevyšlu," říká Bek v rozhovoru.
Rektor brněnské Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.
Rektor brněnské Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. | Foto: Jakub Plíhal

Co považujete v předkládaném zákoně o univerzitních nemocnicích za problematické?

V tom zákoně alespoň pro mě není nic zásadního, co by bránilo jeho přijetí nebo používání v budoucnu. Mě spíš trápí to, co v něm není, a to je financování univerzitních nemocnic. Současné fakultní nemocnice, alespoň většina z nich, má dluhy. A navíc je jejich financování nastaveno deficitně. I kdyby jim třeba byly dluhy odpuštěny, tak pokud se financování nezmění, znovu do nich spadnou.

Myslím si, že nezbytnou podmínkou pro přijetí tohoto zákona je vyřešit financování budoucích univerzitních nemocnic. To je i největší politický problém, protože samozřejmě půl roku před volbami bude nesmírně těžké nějak významně sáhnout do systému, který sice všichni deset let považují za špatný, ale nikdo neměl politickou sílu ho změnit. V tom já vidím hlavní téma pro jednání s ministerstvem zdravotnictví a také pro politickou sféru. Protože přijmout ten zákon bez řešení financí považuji za nerozumné.

Jak těsné má být spojení mezi vysokými školami a univerzitními nemocnicemi?

Podle zákona by univerzity získaly dvě místa ze sedmi v radě univerzitní nemocnice, což je orgán, který by schvaloval mimo jiné její rozpočet a navrhoval by ministrovi po výběrovém řízení jejího ředitele. Měl by opravdu rozsáhlé pravomoci.

Tím pádem by univerzita získala nejenom vliv, ale před veřejností také velkou zodpovědnost za tu nemocnici. A já si prostě nedovedu představit, že bychom mohli převzít zodpovědnost za to, že kvůli deficitnímu financování budou v Brně uzavírána nějaká oddělení ve fakultních nemocnicích. Veřejnost nás bude považovat za viníky a my přitom nebudeme mít žádnou možnost financování napravit. To je moje obava. Vliv univerzit je v tom systému samozřejmě pozitivní prvek, protože v současnosti univerzity s výjimkou ustanovování přednostů klinik žádný vliv na chod té příspěvkové organizace, kterou je fakultní nemocnice, nemají.

Podle vás je tedy nejprve třeba vyřešit financování nemocnic a jejich dluhy a teprve pak je možné se bavit o zákoně?

Pak je ho možné aplikovat. Ten zákon by měl začít platit až ve chvíli, kdy bude financování vyřešeno. Jednak se vyřeší dluhy, které jsou v některých nemocnicích přes miliardu, zadruhé se vyřeší způsob úhrad, který teď je takový, že různé úkony mají v různých nemocnicích různou cenu, což může některé z nich poškozovat. Bez vyřešení těchto organizačních a finančních věcí by vlastně přeměna vedla jenom k tomu, že dluhy dál porostou a ještě univerzita bude dělat státu s prominutím křoví při jeho chybné politice financování zdravotnictví. To já tedy považuji za nepřijatelné.

Hrozí i katastrofický scénář

Ministra Ludvíka při prosazování zákona už tlačí čas. Vy byste si tedy ale dovedl představit, že by ho tato vláda vůbec neprosadila a nejprve by se řešilo financování?

Já si umím představit úplně cokoliv, ale myslím si, že jsou v zásadě dva možné scénáře. Buď - přestože jsou volby blízko - by vláda vyřešila problém zadlužení nemocnic a provedla by změny v úhradách tak, aby vzniklo trochu rovné hřiště, které by mohlo od příštího roku fungovat. To by bylo ale velmi ambiciózní, předpokládalo by to vysokou míru shody koaličních partnerů, kterou v tuhle chvíli nevidím. Ale je to možné. A pak by mohl od prvního ledna zákon platit.

A druhý scénář?

Ten považuji za ještě pravděpodobnější - předloha zůstane ve sněmovně a už se neprojedná. A bude možná základem dalšího vyjednávání s novou vládou. Ale vůbec bych nevylučoval, že se to prostě nestihne. I kdybychom teď dali zelenou samotnému textu zákona, tak o tom bude vzrušená debata v parlamentu a nepodaří se do voleb zákon schválit.

Ještě je tu třetí, katastrofická možnost - že se zákon přece jen přijme, nevyřeší se financování a Masarykova univerzita pak nevyšle do rady nemocnice své zástupce. A vznikne velmi nepříjemná situace pro vzdělávání mediků. Ale já jako rektor prostě do rady zadlužené nemocnice nikoho nevyšlu. Nevezmeme na sebe tu zodpovědnost. Tomuto katastrofickému scénáři bych se rád vyhnul. Ale to by byl poslední možný odpor univerzity vůči tomu, aby byla dotlačena do toho, že by dělala státu potěmkinovskou vesnici při katastrofálním financování zdravotnictví.

Říkáte, že byste do rady zadlužené nemocnice své zástupce neposlal. Jde řekněme o symbolický krok, tedy že s takovou nemocnicí nechcete jako univerzita být spojeni, nebo by těmto zástupcům mohlo hrozit i nějaké popotahování po soudech?

Nejde o popotahování. Jde o to, že veřejnost, jak ta lékařská, tak širší v Brně, bude v tu ránu vnímat univerzitu jako toho, kdo nese zodpovědnost. A pokud nemocnice má dluhy a financování je deficitní, tak dříve nebo později nezbude řediteli, než aby zavřel některá oddělení, propustil lékaře, sestry a omezil dostupnost péče v Brně. A já nechci, aby pod takovým rozhodnutím byla podepsaná Masarykova univerzita. Ale pokud se to nevyřeší, tak to ředitel bude muset udělat. Já jsem obsáhle konzultoval situaci s oběma řediteli brněnských nemocnic. A ta situace je opravdu vážná. Pokud se budou dluhy kumulovat, tak v určitou chvíli ředitel nebude mít jinou možnost, než ta oddělení, která generují největší ztrátu, prostě zavřít. A to znamená opravdu obrovskou politickou škodu - škodu na vztazích s veřejností - a univerzita si tohle nemůže dovolit.

Dluhy nemocnic musí zaplatit stát

Ale jak se to dá vyřešit? Někdo prostě ty dluhy za nemocnice zaplatí?

Musí je zaplatit stát. Ten připustil, aby to celé fungovalo opravdu zvláštním způsobem. I když je mi to jako daňovému poplatníkovi proti mysli, tak to nemá žádné jiné řešení, než že stát nemocnice oddluží před jejich transformací do jiné právní formy. Já si neumím představit, že by s sebou ten historický dluh nesly. Začínaly by s tím, že dluží třeba přes miliardu. To nemůže dopadnout dobře.

Ten zákon ale nepočítá s tím, že by se na financování těchto nemocnic nějak podílely samy univerzity, je to tak?

Ten zákon to na druhé straně úplně nevylučuje. Některé verze návrhu počítaly i s ustanovením, podle nějž by nemocnice mohly univerzitě účtovat nějaké peníze za to, že se tam vzdělávají medici. Je třeba říct, že v některých zemích to existuje. Ale pokud je u nás nastaveno financování studia medicíny tak, že je částka na jednoho medika od státu nedostatečná a všechny lékařské fakulty vlastně subvencují vzdělávání v českých programech placeným anglickým studiem, tak si neumím představit, že bychom ještě platili nemocnici za to, že tam mohou být naši medici.

Určitě bych byl proti tomu, aby se tam takové ustanovení objevilo. Byť si umím představit, že smlouva, kterou ten zákon předpokládá mezi nemocnicí a univerzitou, třeba ošetří, že naši medici od nemocnice dostanou třeba bílé pláště a za ně univerzita zaplatí. Ale víc asi ne.

Předpokládám, že jste toto téma řešil i s kolegy rektory. Je tam ten postoj podobný?

Myslím, že se s rektory shodneme. I pražské fakulty to tak vnímají, protože zadlužení se netýká jenom brněnských nemocnic. Týká se ve vysoké míře i těch pražských. V Brně je situace dlouhodobě vyhrocená, zejména kolem nemocnice u svaté Anny. Proto možná naše postoje budou o trochu razantnější než u pražských kolegů, ale shodneme se určitě na tom, že financování je významnou podmínkou. Pokud vím, i ministerstvo školství vzneslo zásadní připomínku právě k řešení financování. Takže v téhle věci budeme mít i v debatě na vládě významnou podporu u paní ministryně Valachové.

Ministr Ludvík slibuje, že na základě tohoto zákona budou mít univerzity větší vliv na přípravu budoucích lékařů. Vidíte to také tak?

Ano, to je pravda.

V čem bude situace jiná oproti současnému stavu?

V tom, že rada nemocnice a akademická rada budou mít vliv na to, jak jsou vzděláváni medici na klinikách. Explicitně budeme mít také možnost se podílet na schvalování různých koncepčních dokumentů nemocnice. Zatím to tak nebylo. Samozřejmě už dneska probíhá nějaká spolupráce, debata a koordinace mezi děkanem lékařské fakulty a ředitelem nemocnice, ale nemá to žádnou oporu v zákoně. Je to vlastně jenom na dobré vůli těch aktérů. Nový zákon by tomu dal jasnější pravidla a pravomoci.

Může se univerzitní nemocnicí stát i jiná než současná fakultní nemocnice?

Bylo by to rozhodnutí sněmovny na základě změny zákona. To bylo jedno z významných témat debaty nad náčrtem zákona z ledna, který předpokládal, že by tyto nemocnice mohla zřizovat svým usnesením vláda. Ale akademická veřejnost je přesvědčena, že takovéto změny se mají dít jedině zákonem. A této námitce bylo ze strany ministerstva zdravotnictví vyhověno.

Ohledně zvyšování spoluúčasti pacientů se musí šlápnout na brzdu, nastává naopak doba, kdy bude spoluúčast klesat, tvrdí Miloslav Ludvík. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Aktualizováno před 51 minutami

Rusko zmrazilo účty rádiu Svobodná Evropa, udělilo mu několik pokut

Moskva zmrazila ruské účty americké rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Oznámila to stanice, kterou už dříve ruské úřady označily za "zahraničního agenta" a udělily jí několik pokut za to, že ve svém zpravodajství tuto informaci neuvádí. V moskevských kancelářích RFE/RL dnes zasahovali exekutoři, což podle stanice znamená, že se Rusko nezaplacené pokuty rozhodlo vymáhat.

Ruské úřady letos stanici vyměřily pokuty v celkové výši zhruba jednoho milionu dolarů (asi 21,7 milionu Kč). RFE/RL je odmítla zaplatit a obrátila se na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. "Pracovníci ruského exekutorského úřadu zahájili řízení proti ruské pobočce RFE/RL kvůli nezaplaceným pokutám uděleným za porušení kontroverzního zákona o zahraničních agentech," uvedla stanice na svých internetových stránkách. Exekutoři v kancelářích strávili zhruba dvě hodiny sepisováním majetku a vybavení, práci novinářů nenarušili.

Ruský zákon o "zahraničních agentech", který se vztahuje na nevládní politické organizace a média přijímající finanční příspěvky ze zahraničí, je široce kritizován jako pokus zdiskreditovat kritické zpravodajství. Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor loni nařídil médiím, kterých se zákon týká, aby ke zprávám ve vysílání, příspěvkům na sociálních sítích a audiovizuálním materiálům přidávaly dlouhé prohlášení objasňující, že obsah vytvořilo médium "plnící funkci zahraničního agenta".

RFE/RL se nařízení odmítla podřídit a za porušování zákona kvůli tomu dostala několik pokut. Podle ní jsou finanční postihy součástí kampaně, která má stanici přimět k odchodu z Ruska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy