Babiš pranýřuje evropské dotace na podporu zaměstnanosti, jeho firmy z nich braly desítky milionů

Táňa Králová
23. 4. 2017 6:50
Andrej Babiš se netají kritikou takzvaných měkkých dotací, tedy příspěvků Evropské unie a státu na zaměstnanost, které umožňují například lepší vzdělávání zaměstnanců. S tím, že jeho firmy takové dotace čerpaly, už ale problém nemá. Například severočeská chemička Lovochemie, která patří Agrofertu, čerpala z evropského programu téměř šest milionů korun, dalších devět mlékárna Hlinsko a peníze dostaly i další odnože Agrofertu. Babiš přitom takové příspěvky kritizoval s tím, že by EU neměla zaměstnavatelům diktovat, na co peníze čerpat. "Já bych je ani nechtěl," řekl na adresu dotací. Jeho firmy přitom z evropského fondu získaly téměř 70 milionů korun.
Agrofert (ilustrační foto).
Agrofert (ilustrační foto). | Foto: ČTK

Praha - Skoro šest milionů z Evropského sociálního fondu a k nim povinný přídavek od státu. Tolik činil příspěvek českých a evropských daňových poplatníků na firemní školku a zvýšení adaptability zaměstnanců Lovochemie.

Severočeská chemička ze skupiny Agrofert dostala peníze v předchozím rozpočtovém období. Dotace na vzdělávání pracovníků využívaly i další firmy holdingu. Andrej Babiš (ANO) jako ministr financí nyní výdaje na tyto "měkké" projekty pranýřuje. Ke každé koruně z české státní kasy přidá unijní rozpočet necelých šest korun. Tak to chodí v operačním programu Zaměstnanost, s nímž má ministr Babiš problém.

"Měkké projekty nemám rád. Evropská unie nám diktuje, na co máme peníze čerpat. Nutí nás k tomu, abychom dávali dotace na školení nebo na rekvalifikaci. Já bych je ani nechtěl. Stát to pak musí spolufinancovat ze svého rozpočtu," kritizoval Babiš přerozdělování eurodotací při nedávné besedě se studenty České zemědělské univerzity v Praze. Své výhrady vůči těmto podporám opakuje při různých příležitostech.

Nikdo firmy nenutí, aby tuto výpomoc z veřejných zdrojů využívaly. Chemičky, potravinářské fabriky a další podniky ze skupiny Agrofert si o ni řekly dobrovolně. Bylo jich třináct, které v uplynulém programovém období dosáhly na dotace na vzdělávání zaměstnanců.

Dohromady si tak pomohly k téměř 70 milionům korun z evropského fondu. K nim přidal další miliony státní rozpočet, výši českého podílu ovšem ministerstvo pro místní rozvoj v kompletním přehledu o příjemcích podpory ze strukturálních fondů neuvádí.

Školení pro mlékaře i uzenáře

Nejvíc evropských dotací na firemní vzdělávání z koncernu Agrofert - devět a půl milionu korun - přijala mlékárna Hlinsko. Peníze dostala na dva projekty, a sice na komplexní vzdělávací program a na specifické vzdělávání. Přes osm milionů získala pekárenská společnost Penam, dalších více než šest milionů Vodňanská drůbež.

Dotace pro firmy Andreje Babiše jsou velmi zásadní, říká novinářka Eliška Hradilková Bártová ze serveru HlidaciPes.org.
20:54
Dotace pro firmy Andreje Babiše jsou velmi zásadní, říká novinářka Eliška Hradilková Bártová ze serveru HlidaciPes.org. | Video: Daniela Drtinová

S přispěním unijních dotací prošli školením i zaměstnanci Kosteleckých uzenin, mlékárny Olma, chemiček Precheza a Preol, vydavatelství Mafra, firmy Agrotec a dalších členů skupiny Agrofert. Pomocí evropských dotací se vzdělávali kupříkladu i pracovníci masného průmyslu. Český svaz zpracovatelů masa, v jehož vedení mají firmy Agrofertu čtyři zástupce, vyřídil na projekt nazvaný Masu rozumíme již 700 let podporu přesahující 20 milionů korun.

V současném programovém období, které běží do roku 2020, si na dotace na vzdělávání lidí zatím sáhlo více než 800 soukromých firem. Dohromady získaly 1,2 miliardy korun. Dotace pro jednoho žadatele se nejčastěji pohybují od půl milionu do dvou milionů korun.

Někteří ale získali několikanásobně víc, rekordní výše přesahuje šest milionů. Tuto částku dostaly čtyři firmy: prodejce počítačů Comfor Stores, Teta drogerie, síť pneuservisů a autoservisů Best Drive, kterou vlastní firma Continental Barum, a společnost AWT Rekultivace, která nabízí rekultivační, zemní a stavební práce.

Z Agrofertu obdržela dotace na vzdělávání zatím pouze pardubická chemička Synthesia. Na svůj "měkký" projekt dostala necelé dva miliony. Údaje lze vyčíst ze seznamu příjemců podpor, který zveřejňuje ministerstvo pro místní rozvoj.

Snadněji na měkké projekty

Ministerstvo práce a sociálních věcí, které dotační program pro zaměstnanost spravuje, tvrdí, že přístup k podporám je nyní snadnější. "Mnohem více se využívá zjednodušené vykazování výdajů, což pro žadatele znamená mnohem jednodušší administraci projektu," vysvětluje mluvčí ministerstva Petr Habáň. I díky tomu se podle něj čerpají peníze rychleji. "Přidělena je více než polovina peněz celého programu," upřesňuje mluvčí.

Pro léta 2014 až 2020 je v operačním programu Zaměstnanost k dispozici zhruba 70 miliard korun. Z toho téměř 58 miliard jde z evropských zdrojů, deset miliard přidá český rozpočet, jen necelé dvě miliardy tvoří soukromé zdroje.

Největší porce z celého balíku - 43 miliard korun - je určena na podporu zaměstnanosti a adaptability pracovní síly. "To znamená zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce, veřejně prospěšné práce či vzdělávání zaměstnanců. Ale jsou to i podpory na sladění pracovního a rodinného života, čili na dětské skupiny, mikrojesle a další," vyjmenovává Habáň. Dalších téměř dvacet miliard má pomoci zlepšit přístup k sociálním službám a řešit problémy v sociálně vyloučených lokalitách.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Únosci misionářů na Haiti žádají výkupné 17 milionů dolarů

Ozbrojenci, kteří v sobotu na Haiti unesli 17 misionářů z USA a Kanady, žádají za jejich propuštění výkupné 17 milionů dolarů (372,6 milionu korun), napsal dnes list The Wall Street Journal. Haitská policie i americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) jsou s únosci v kontaktu. Vyjednávání s nimi by mohla trvat i několik týdnů, varoval haitský ministr spravedlnosti Liszt Quitel. Bílý dům uvedl, že politikou USA je s únosci nevyjednávat.

Skupina unesených, mezi nimiž je i pět dětí, se hlásí ke křesťanské organizaci Christian Aid Ministries. Cizince unesli v haitské metropoli, když se po návštěvě sirotčince chystali k cestě autobusem na letiště. Za únosem stojí kriminální skupina 400 Mawozo, která působí v dané oblasti.

před 5 hodinami

Na severu Indie zemřelo kvůli záplavám v posledních dvou dnech 41 lidí

Nejméně 41 životů si na severu Indie vyžádaly záplavy a sesuvy půdy, které způsobily několik dní trvající silné deště. Uvedly to dnes podle agentury AFP indické úřady. Meteorologové navíc varovali, že i v nadcházejících dnech očekávají v oblasti intenzivní srážky.

Úřady severoindického státu Uttarákhandu, který z větší části tvoří pohoří Himálaj, oznámily, že sesuvy půdy dnes zabily 35 lidí a v pondělí 6 osob. Podle jednoho z místních představitelů oslovených AFP napáchaly intenzivní srážky v odlehlých místech této horské oblasti značné škody. Kvůli výstrahám meteorologů byly v Uttarákhandu zavřeny školy a pozastaveny turistické aktivity.

Sesuvy půdy postihují himálajské oblasti Indie pravidelně, jejich počet ale podle odborníků narůstá kvůli globálnímu oteplování, tání ledovců, odlesňování a budování přehrad s vodními elektrárnami, napsala agentura AFP. V únoru zahynulo zhruba 200 lidí, když se pod druhou nejvyšší indickou horou Nandá Déví utrhl kus ledovce a zřítil se do řeky. Ohromná masa vody následně zničila jednu menší přehradu s vodní elektrárnou a druhou větší poškodila.

Povodně v posledních dnech postihly i jih Indie. Ve státě Kérala si podle agentury AP vyžádaly nejméně 28 obětí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy