Věděli jste, že se letos o místo v krajském zastupitelstvu ucházel vůbec nejstarší člověk v historii? Tušíte, kolik milionů dostane hnutí ANO za vítězství? Nebo kdo zabodoval u voličů v karanténě? Redakce Aktuálně.cz dala dohromady 20 zajímavých poznatků o letošních senátních a krajských volbách.
- Smolařem prvního kola senátních voleb je sociální demokrat Stanislav Holobrada. Na Příbramsku do finále neproklouzl o 26 hlasů, které mu scházely na druhého Jiřího Buriana z ODS. Z politických stran se největší smůla nalepila na TOP 09, která se do krajského zastupitelstva na Vysočině nedostala o jeden jediný hlas. Tamní předsednictvo strany ale plánuje, že bude žádat přepočtení hlasů.
- Ve středočeských Průhonicích, kde žije premiér Andrej Babiš, skončilo hnutí ANO s necelými 17 procenty hlasů až třetí - za ODS a STAN. Přitom před čtyřmi lety tamní volby ANO ovládlo s téměř 28 procenty hlasů.
- Volební souboj na dálku proti sobě vedly také dvě ženy, které proti sobě stály už v takzvané šátkové aféře. V ní šlo o to, že muslimská dívka se soudně bránila tomu, že jí pražská střední zdravotní škola v roce 2013 nedovolila při vyučování nosit šátek. Tehdejší ombudsmanka Anna Šabatová, která se za studentku postavila, získala nyní v prvním kole senátních voleb v Brně takřka 18 procent a postoupila do druhého kola, kde se o post senátora utká s kandidátem ODS a TOP 09 Romanem Krausem. Tak úspěšná ve volbách už nebyla ředitelka školy, která dívce šátek zakázala. Ivanka Kohoutová, která kandidovala za Trikolóru na Kolínsku, obdržela jen 3,64 procenta hlasů.
- Jak uvedla ČTK, u voličů v karanténě nevyhrálo ANO krajské volby ani v jednom z regionů. Nejlépe si u nich vedly KDU-ČSL, ODS, starostové a TOP 09.
- Průměrný věk kandidátů v krajských volbách byl 48 let, což bylo obdobné jako v minulých letech. Osmnácti kandidátům bylo 18 let, což je minimální věk pro kandidaturu v krajských volbách. Ani jeden z nich se však zastupitelem nestal. O titul nejmladšího zvoleného kandidáta se tak dělí pět dvaadvacetiletých politiků - čtyři studenti a jeden marketingový specialista.
- Naopak nejstarším uchazečem o mandát byl 91letý Jaroslav Hlubůček, který usiloval o místo v libereckém krajském zastupitelstvu. Kandidoval za koalici Soukromníků a Svobodných. Stal se tak dosud nejstarším kandidátem v historii voleb do krajských zastupitelstev od roku 2000. Nakonec však neuspěl. Nejstarší zvolenou zastupitelkou se stala pětasedmdesátiletá sociální demokratka Milada Emmerová z Plzně.
- Nejvíce preferenčních hlasů získal od voličů Martin Kupka z ODS, jehož ve Středočeském kraji upřednostnilo 13 434 voličů. I druhý nejoblíbenější politik pochází ze středních Čech, předsedu STAN Víta Rakušana zakroužkovalo 12 243 lidí. Nejúspěšnější kandidát mimo tento kraj je Jan Grolich z KDU-ČSL, kterému dalo v Jihomoravském kraji hlas 12 172 lidí. Přes 10 tisíc preferenčních hlasů dostal ještě Martin Půta ze Starostů pro Liberecký kraj, v zastupitelstvu si ho přálo 11 363 lidí.
- Promítnutím krajských voleb na ty sněmovní by vláda přišla o většinovou podporu. Pokud by se výsledky nynějších krajských voleb převedly odhadem na volby do Poslanecké sněmovny, znamenalo by to zásadní komplikaci pro současnou vládní koalici. Hnutí ANO by podle propočtu ČTK přišlo o 18 poslanců, ČSSD o dva. Navíc by se do sněmovny nedostala KSČM, která vládu toleruje a podporuje řadu jejích návrhů.
- Několik lidí o volebním víkendu odmítlo volit v roušce. Komise jim umožnila hlasovat, ale jejich jednání nyní bude prošetřovat přestupková komise.
- Nejvíce zastupitelských mandátů ztratily v letošních krajských volbách ČSSD a KSČM. Naopak Piráti jich získali téměř dvacetkrát více než před čtyřmi lety, a to 99. Skoro dvojnásobný počet zastupitelských křesel, konkrétně 35, bude mít v krajích hnutí SPD.
- Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) získala ve volbách v Královéhradeckém kraji jen 4,5 procenta hlasů a po 20 letech nebude zasedat v zastupitelstvu kraje.
- Za zastupitelské mandáty získané v letošních krajských volbách dostane nejvíc peněz hnutí ANO. Bude mu náležet roční příspěvek od státu 44,5 milionu korun. Výrazně si kvůli propadu pohorší ČSSD a KSČM. Sociální demokraté ztratí proti předchozím krajským volbám před čtyřmi lety 22 milionů korun ročně a komunisté 18,25 milionu. Jejich roční příspěvky budou 9,25 milionu a 3,25 milionu korun.
- Naopak výrazně si polepší Piráti. Zatímco po volbách 2016 měli nárok na 1,25 milionu korun ročně, teď to bude 24,75 milionu korun. Stejně bude dostávat ODS, polepší si skoro o šest milionů. Téměř dvojnásobné příspěvky bude stát posílat proti stavu po volbách před čtyřmi lety hnutí SPD, a to 8,75 milionu korun. Polepší si také kasa hnutí STAN, z 9,5 milionu na 17,25 milionu korun.
- Senátní volby mohou obměnit složení Poslanecké sněmovny. Do finále postoupili po nynějším víkendovém prvním kole tři poslanci, a to Jiří Mašek (ANO), Miroslava Němcová a Petr Bendl (oba ODS). Pokud by se stali senátory, poslanecký mandát by jim zanikl a jejich místo v dolní komoře by obsadili náhradníci. O místo v horní komoře se ucházelo celkem sedm poslanců, a to tři z KSČM a po dvou z hnutí ANO a z ODS.
- Voliči opět u voleb mohli udělovat preferenční hlasy svým favoritům a tím je posunout v kandidátce výš. Kroužkování si oblíbili voliči TOP 09, STAN či Pirátů. Naopak příznivci hnutí ANO pořadím nemíchali de facto vůbec. Více "skokanů" nabídlo klání na jižní Moravě. Kandidátka TOP 09 Barbora Antonová, předsedkyně hnutí Žít Brno, poskočila z 33. místa na páté. Senátora za ČSSD Jana Žaloudíka voliči dokonce vytáhli z 25. na první místo. V Královéhradeckém kraji poskočil o 23 příček poslanec a starosta Náchoda Jan Birke (ČSSD). Ještě lepšího výsledku dosáhl nynější předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), který kandidoval na Vysočině. Na čelo kandidátky se "prodral" z 31. příčky. Ovšem ani to nestačilo na největšího "skokana" voleb Ivo Valentu. Ve Zlínském kraji "král hazardu" a nynější senátor (za Soukromníci) poskočil ze 43. místa na třetí. Tedy o 40 příček.
- Od vzniku krajů v roce 2000 se konaly krajské volby pošesté. Letos přitom byla druhá nejvyšší účast, hlasovalo 37,95 procenta voličů. Dosud nejvíce táhly krajské volby v roce 2008, kdy odvolilo 40,3 procenta voličů. Naopak nejmenší zájem měli Češi o hlasování v roce 2004. Tehdy byla účast jen 29,62 procenta.
- Nejvyšší volební účast krajských voleb byla letos ve Zlínském kraji - 41,19 procenta. Nejnižší v Ústeckém, kde přišlo hlasovat jen 31,3 procenta voličů. Překvapení to není. Ve Zlínském kraji, a také na Vysočině či v Pardubickém kraji, je volební účast tradičně vyšší. Absolutní rekord padl na Vysočině v roce 2008, kdy tu odvolilo 44,88 procenta voličů. Naopak nejmenší zájem o krajské volby je opakovaně v Ústeckém a Karlovarském kraji. Doposud nejméně lidí přišlo v roce 2004, kdy právě v Karlovarském kraji dorazilo ke krajským volbám jen 24,99 procenta voličů.
- V prvním kole voleb do Senátu získal vůbec nejvíce hlasů Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla a někdejší český velvyslanec. V obvodu Praha 5 mu odevzdalo hlas 15 929 lidí. Dosavadní senátor Zbyněk Linhart - který obhajoval na Děčínsku a s téměř 53 procenty zvítězil už v prvním kole - získal 15 787 hlasů.
- Nejmenší počet hlasů k postupu do druhého kola senátních voleb potřeboval Radek Sušil (ČSSD) v Karviné. Do finálového klání mu stačilo přesvědčit 3335 voličů.
- Poprvé v historii Česka bylo možné volit na 78 místech po celém Česku z auta formou drive-in stanovišť. Tento způsob volby byl určen pro ty, kdo jsou nakažení nemocí covid-19 nebo měli nařízenou karanténu. Využilo ho 3672 lidí.
