Praha - Austrálie za posledních třicet let zásadně změnila svůj přístup k péči o seniory. V sedmdesátých letech otevřela hranice přistěhovalcům, začalo přicházet hodně lidí z Asie i Evropy. Přinesli nejen technologie, ale také kapitál. V současné době je z obyvatel Austrálie ve středním věku větší procento těch, kteří se na nejmenším světadíle nenarodili, ale přesídlili tam.
"Máme velmi kosmopolitní obyvatelstvo. Ti, kteří přišli, hodně proměnili náš způsob péče o seniory. Inspirovali jsme se v asijských zemích, které ctí jinou kulturu a zvyky. Přísun velkého množství stárnoucích lidí z jiných kultur nás donutil systém péče o seniory úplně změnit," popisuje Peter Hennessy, který se péčí o seniory zabývá už čtyřicet let a jako rodilý Australan založil domovy pro seniory Jeta Gardens, které se vyznačují multikulturním prostředím. Nedávno přednášel na evropské konferenci dlouhodobé péče v Polsku a při té příležitosti navštívil i Českou republiku.
Problém se stoupajícím počtem lidí, kteří vyžadují péči státu, neřeší jen Austrálie. Tento trend míří také do Evropy a připravit by se na něj měla i Česká republika. Sociální pracovnice a sestry pečující o seniory patří k nejhůře placeným povoláním a je jich nedostatek. Domovů pro seniory je také málo, čekací doba na umístění je dlouhá a pro spoustu lidí nad jejich finanční možnosti.
Austrálie je země, kterou by se mnohé evropské státy mohly inspirovat. Jako první na světě jmenovali ministra pro péči o seniory, nedávno zahájili program, který má podpořit nábor pracovníků do sociálních služeb, a nově rozjíždí také projekty zabývající se péčí o stárnoucí obyvatelstvo.
"Náš ministr je o něco mladší než já, také je jediným ministrem austrálského původu. Ví, že to není jen o penězích a sociální odpovědnosti. Chápe, že jsou důležité i kulturní rozdíly. Je to první krok k tomu, jak situaci řešit," říká Hennessy.
Domovy nesmí připomínat nemocnici, upozorňuje Hennessy
V České republice bývalo zvykem stavět ozdravovny včetně třeba domovů pro seniory na odlehlých místech na krajích měst, někdy dokonce v lesích. To není úplně vhodné, protože staří lidé jsou tak odtržení od společnosti, myslí si Hennessy.
Jako další velkou chybu označuje i to, že to v domovech leckdy připomíná nemocnici, což by nemělo. S tím, že byly místnosti rozdělené na jídelnu, společenskou místnost a sesternu, se setkal i během návštěvy domovů v Česku. "Má to být něco mezi hotelem a domovem," míní.
Peter Hennessy také zdůrazňoval, že jako se mění společnost, proměňují se i senioři. Zůstávají déle aktivní, stále se chtějí učit. "V roce 2016 proběhlo v Austrálii sčítání lidu, kde se ptali také na to, jestli lidé pravidelně používají počítač, internet či sociální média, a lidé nad 55 let potvrdili, že je používají. To jsou statistiky," upozorňuje Hennessy.
Přestože Asiaté historicky vždy pečovali o své blízké doma, podle Hennessyho dorůstá mladší generace, která se těchto tradičních zvyků už tolik nedrží a s péčí o stárnoucí příbuzné potřebuje pomoci. Ať už tak, že je umístí do nějakého domova, nebo jim zajistí péči u nich doma. V Číně je například možné platit vyšší daně, díky kterým péči o seniory zajistí stát.
V Austrálii mají dvě možnosti, jak takovou péči pro své rodiče zajistit. První možnost je využít takzvané zpětné hypotéky, kdy jde senior do banky, kde "zastaví" svou nemovitost, banka mu vyplácí měsíční rentu, a když zemře, zbytek hodnoty domu připadne příbuzným. Nebo si mohou děti nechávat odečítat devět procent z platu a posílat je vládě, která tak zajistí péči o jejich rodiče.
